Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Může se říkat, že ANO nahrává Putinovi?

O parlamentní vřavě kolem jednoho výroku ministra Jozefa Síkely

Jozef Síkela • Autor: Milan Jaroš
Jozef Síkela • Autor: Milan Jaroš

Hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy byl politicky geniální tah. Vlna kritiky tápajícího kabinetu, která šla z televize, byla obrovská - a jistě se část na dlouho přelije i do ostatních zpravodajských médii a na sociální sítě. Byl to geniální tah - tedy pokud s Andrejem Babišem věříme, že politika je jeden velký konflikt.

V tom je ale trochu potíž. Politiku provázejí konflikty, ona sama je však stále především cestou ke správě věcí veřejných, jak se vzletně říká. V tomto směru tedy musí účastníci volit takovou míru konfliktu, která nám k oné správě co nejlépe poslouží. A to je právě ona svízel. Zatím nenápadná, ale o to zákeřnější.

Při čtvrteční diskusi o nedůvěře vládě v parlamentu ministr průmyslu Jozef Síkela zakončil svůj projev replikou, že Babišova strana permanentně vedenou kampaní v době války nahrává Vladimiru Putinovi v jeho zájmu rozdělit společnost v Evropě, uvést ji do chaosu a část z ní přetáhnout na svoji stranu. Exministr životního prostředí Richard Brabec a několik dalších delegátů ANO se vzápětí přihlásilo o faktickou poznámku a pobouřeně protestovali, jak si je Síkela mohl dovolit spojit s Putinem. Mohl a nebylo až tak od věci…¨

Opozice je samozřejmě kardinálně důležitá věc. Její kritika nám všem pomáhá v těžkých časech probudit vládu z letargie nebo jí podstrčit řešení, které ministry a ministryně nenapadne nebo se je sami ostýchají použít. Pomáhá tak udržovat exekutivu v chodu a dodávat lidem pocit, že i když vládní strany třeba nevolili, stále veřejné dění aspoň trochu ovlivňují. Je také třeba neustále hlídat, aby vláda, která má v principu zájem odvádět pozornost od svých potíží, nenasazovala z pozice síly (většiny) opozici psí hlavu a nesnažila se ji umlčet.

To všechno platí. Jenže ani opozice nemůže ignorovat okolnosti, za nichž se politika dělá. Pro Česko je jistě problém, že Fialova vláda zareagovala na energetickou krizi pomalu a že její ministři průmyslu a financí nedocenili ten či onen návrh, jak drahotě čelit. Ale pořád je zdaleka největším rizikem pro tuhle zemi, že spadne do nesmiřitelného konfliktu vedoucího k politickému rozvratu a třeba i násilí, jež šlo s vyhrocením politiky často ruku v ruce.

Pokud má tedy Babiš a spol. aspoň špetku odpovědnosti, musí na tohle myslet, mít z toho obavu a krotit svoji opoziční horlivost. Ve čtvrtek v parlamentu jsme ale viděli něco jiného. Viděli jsme ANO, které se chová,  jako by si naordinovalo starou známou taktiku o hodném a zlém policajtovi. Ten první - Karel Havlíček a Alena Schillerová - „odborně“ argumentuje, „konstruktivně“ navrhuje, a dokonce jako by „uzná“ vlastní chybu, zatímco ten druhý - Andrej Babiš a jednotka jeho pomocníků z třetí linie ANO - rozdává rány a pumpuje emoce do společnosti. Často přehnaně agresivně, demagogicky, průhledně manipulativně. Tedy přesně tak, jak to teď během války nahrává Putinovi.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].