Kateřina Šimáčková
Kateřina Šimáčková • Autor: Milan Jaroš

V tom, kdo se stane za Česko budoucím soudcem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, je už  jasněji. Nedávno web Česká justice informoval, že ze sedmi uchazečů výběrová komise doporučila tři: ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona a soudce nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Naopak nepostoupil například nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Po definitivním schválení trojice uchazečů českou vládou pak provede volbu Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

V říjnu, ještě před zúžením výběru, autor této glosy napsal, že Šimáčková i Zeman by náročnou práci na prestižním evropském postu zvládli dobře, ale měli by se ubránit touze ji vzít. Hlavním argumentem bylo, že v případě Zemana vláda a v případě Šimáčkové pak prezident nemají cit na nominaci nezávislých justičních osobností – a můžou být v pokušení dosadit na jejich uvolněná místa sobě loajální kandidáty. Takové, kteří na rozdíl od zmíněných dvou právním státem opovrhují a budou víc hájit zájmy politické než veřejné.

Reklama
Reklama

V tuhle chvíli je ovšem nutné dodat také za b). Veřejnost již zná tři finalisty,  je tedy fér říci, kdo je skutečně nejlepší – a to je Kateřina Šimáčková. Je jasná favoritka, protože na Ústavním soudu proslula citlivostí pro oslabené a znevýhodněné lidi drcené státním aparátem, nikdy se intelektuálně neuzavřela v Česku a sleduje evropský rozměr práva. A rovněž Evropský soud pro lidská práva řeší často velmi citlivé případy, kdy se poškození lidé nedomohli ve svých zemích spravedlnosti.

„V českém soudnictví reprezentuje přístup typický spíše v západní Evropě a USA: jako ústavní soudkyně praktikuje minimálně formalizovaný přístup k právu, postavený velmi často na příbězích střetu jedince se systémem. Otevřeně komunikuje s médii, její rozhodnutí jsou v mnoha ohledech novátorská a v porovnání s kolegy na Ústavním soudě častěji posouvají zdejší právní status quo,“ charakterizoval ji ve svém červencovém profilu Respekt.

Čtěte také: Soudkyně příběhů Kateřina Šimáčková

Sama Šimáčková se netají přesvědčením, že soudce tu není pro své kolegy právníky, ale pro účastníky řízení. „Pro mě je tedy důležité, aby se lidé, o kterých rozhodujeme, v systému lépe vyznali, cítili se v něm lépe a měli pocit, že je vůči nim přátelský a spravedlivý,“ popsala svoje přemýšlení o justici a pokračovala:

„Mým světonázorem při rozhodování je vlastně pragmatismus. Jako společnosti nám prospěje starat se o problémy lidí, kteří z tohoto systému vypadli nebo nemají zastání. To neznamená být levičákem či extrémně vstřícným, je to ten nejracionálnější přístup. Navíc v případech, ve kterých se objevuje můj hodnotový postoj, často zastávám stanovisko 49 : 51, takže velmi dobře chápu i protiargumenty. Když prezentuji rozhodnutí, ale třeba i způsob výkladu práva, který je podle mého názoru správný, není to přece aktivistické. V Česku asi vypadám velmi avantgardně, ale v západní Evropě je tento přístup čistý mainstream.“

Soudkyně je také součástí Benátské komise, kde se účastní hodnocení stavu justice a dodržování pravidel právního státu v evropských zemích, opakovaně pracuje s evropskou judikaturou a v jejím týmu na Ústavním soudu bylo několik expertů se zkušenostmi ze Štrasburku.

To všechno jsou důvody, proč je Kateřina Šimáčková bezesporu nejlepší kandidátkou na daný post. A přestože stále platí i výše naznačené obavy, může svým angažmá nakonec prospět i Česku. A to nejen nejen případnými rozsudky - může ukázat, že svým myšlením patříme do Evropy a máme jí čím přispět.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte