Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Komentáře

BIS brání Béma a Janouška

Když zákony selhávají a vítězí „zájem státu“ - a jak tomu zabránit

Tehdy na golfu...
Roman Janoušek (vlevo) na golfu v Karlových Varech. Vpravo Pavel Bém. • Autor: ISIFA / ML-PHOTO

Na zveřejněné odposlechy (v roce 2012) Pavla Béma a Romana Janouška – Kolibříka a Mazánka - sedá pomalu prach zapomnění. A překvapivě též i na vyšetřování Jana Petržílka, který měl odposlechy prováděné BIS ze služby vynést. Jak známo, Bém a Janoušek se bavili v telefonech o různých magistrátních kšeftech a z telefonátů šlo dovodit, že jejich společné zájmy primátora a podnikatele přesahují přípustnou míru, možná i zákon. Dnes by se dalo skoro říct: vyšetřování skončilo, zapomeňte.

Důvod je podle několika zdrojů jediný. Policie a státní zástupci sice věc důkladně prověřili, ale BIS záznamy svých odposlechů odmítla pro účely vyšetřování, žaloby a soudu odtajnit. Jinými slovy, nastala trochu absurdní situace: odposlechy BIS, tedy jejich záznamy, musí stále fungovat jako tajné a nesmí opustit tzv. protokolní místa, kde se s nimi může pracovat. Taková místa mají poměrně přísné bezpečnostní předpisy a třeba soudní síň jimi není.

Reklama
Reklama

BIS tedy hájí svůj zájem, protože dnes už je zřejmé, že s Janouškem spolupracovala - a spravedlnost, která by mohla objasnit mnoho podezřelých obchodů z doby primátorství Pavla Béma, nemá šanci. Vítězí jakýsi nedefinovaný bezpečnostní zájem státu, o němž se my, normální smrtelníci, nedozvíme.

Vláda předložila sněmovně zákon o dalším patru kontroly tajných služeb. Ta současná, poslanecká, v podstatě selhává.

Tweetni to

Podobné je to v případu pěti loni unesených Čechů v Libanonu. Věc je docela zamotaná, ale jisté je, že se na svobodu dostal jeden z hlavních blízkovýchodních obchodníků se zbraněmi Alí Fajád, muž podezřelý z vyzbrojování teroristů v několika světových teritoriích. Jak Respekt zjistil z důvěryhodných zdrojů v průběhu posledních měsíců, před odjezdem Čechů - musíme dodat, že za odjezdem organizovaným Fajádovým právníkem a odjezdem nesmyslně riskantním -  přišlo varování, že v Libanonu se připravuje operace na vysvobození Fajáda.

Podařilo se, Fajád je na svobodě a je zřejmě, že operace se naopak nepodařila českým tajným službám – civilní rozvědce a vojenskému zpravodajství. Podíl na selhání mohl mít fakt, že ono varování se podle dostupných informací dostalo do civilní rozvědky, ale ta si je nechala pro sebe. A když se pak Vojenské zpravodajství rozhodlo podílet se na cestě Fajádova advokáta, neboť doufalo, že tím zachrání jiného uneseného Čecha, varovnou informaci nemělo.

Rezolutně popírám. (Ali Fajád)
Alí Fajád • Autor: ČTK

Mohlo to být všechno úplně jedno, ovšem dnes je zřejmé, že ani o tomto případu se nedozvíme, co máme, protože tu je nějaký zájem státu chránit nějaké informace. Ale když se nad tím zamyslíme, stát v těchto – a několika jiných známých případech – hájí hlavně zájmy tajných služeb, nikoli nás občanů, kteří ten stát tvoříme. Jak upozorňuje pan Patizon, tohle se děje už od středověku a možná ještě déle. Tajné služby mají vždy výsadní postavení, protože jinak se nedá dostat k řadě zajímavých a citlivých informací, což nás opravdu může ochránit. Ale v novověku začalo v normálních zemích fungovat něco jako kontrola tajných služeb.

To je důvod proč jsme se s panem Patizonem rozhodli o věci psát. Vláda předložila sněmovně zákon o dalším patru kontroly tajných služeb. Ta současná, poslanecká, v podstatě selhává. Komise se nemohou dostat k důležitým informacím a vědí o tajných službách jen o málo víc než my. O civilní rozvědce možná méně než my, protože ta zatím žádné kontrole nepodléhá. Pokud vládní návrh o druhém stupni kontroly projde parlamentem, budeme mít pětičlenný civilní kontrolní orgán složený z vážených osobností, který bude moc rozlousknout, jak je to s chráněním zájmu v případech, které zmiňujeme.

Nová civilní komise sice nebude moci zveřejnit informace, které jí poskytne tajná služby, ale měla by mít přístup i do otevřených případů - což obě věci, které popisujeme, jsou. A měla by mít tak silný kredit, že když řekne „věc je v pořádku“, budeme jí to věřit. Tedy aspoň ti rozumnější z nás. Funguje to tak v řadě zemí EU a má to svůj význam. Samozřejmě nemůžeme doufat, že pětice mužů a žen uhlídá na vedlejšák za dvacet tisíc korun měsíčně, co všechno tajné služby dělají. Ale bude mít šanci vyvrátit - nebo potvrdit, a potom bude na vládě, případně soudu, co se stane -  aspoň ta nejpalčivější podezření, že tajné služby dělají něco, co není v našem bezpečnostním zájmu.

Čtěte také: Jak vybíral Janoušek šéfa protikorupční policie

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2692
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte