Vláda na konci ledna vrátila armádě pět miliard korun z deseti, které jí od sklonku loňského roku dluží – po už mnohokrát komentovaném komunistickém zásahu do rozpočtu. Premiér Andrej Babiš s návratem prvních pěti miliard sdělil, že „dalších pět miliard dostane ministerstvo obrany asi v únoru“. Co to asi znamená? Pro ministerstvo obrany či armádu není ponižující čekání na peníze jediným zádrhelem, který je potkal.
„Na základě úkolu premiéra ministerstvo financí do 15.2. vyhodnotí nároky z nespotřebovaných výdajů všech rezortů za loňský rok. Následně se budou řešit požadavky ministerstev na letošní rozpočty. Náš požadavek na 5 mld. je jasný a budu o ně žádat. Věřím, že do konce února to vláda projedná,“ vysvětluje písemně Respektu ministr Lubomír Metnar. Po tom, co znamená řešení požadavků ministerstev na letošní rozpočty, nemá smysl pro potřeby tohoto článku pátrat. V každém případě to neznamená Babišovo „před Vánocemi jsme vám slíbili, že deset miliard vám vyplatíme, tak tu je máte“. A zopakujme, že je to ponižující. Komunisté v tomhle bodu vyhráli a mohou dělat dlouhý nos na vedení jimi nenáviděné severoatlantické aliance.
Pak je tu pro ministerstvo další komplikace. Sněmovna se ve středu nedostala ke třetímu čtení zákona o kybernetické obraně. Jen připomeňme, že zákon, který v různých podobách funguje ve většině aliančních zemí, umožňuje Vojenskému zpravodajství mít pod určitou kontrolou kybernetický provoz v Česku a v případě ataku hackerů může zlikvidovat útočníka (jeho elektronickou podobu) nebo se bránit jinak. Jde o zásah státu do soukromí občanů a o podobě zákona se ve sněmovně logicky vášnivě debatovalo. Pět let.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: V nejhorším případě mohli při kyberútoku na nemocnici umírat lidé
Loni našla tajná služba shodu s většinou sněmovních stran na podobě zákona a svých oprávněních. Nicméně konečné znění zákona se pořád odsunuje. Autor netuší, jak to ve vojenské tajné službě funguje, ale umí si představit jak to vypadá, když Vojenské zpravodajství hledá na tuhle speciální práci špičkové experty, pokouší se naplánovat nákup techniky a každý rok to musí odložit a odložit. Teď se do toho zapletlo i oříznutí rozpočtu – ministerstvo obrany nemůže vypsat některé důležité zakázky, když neví, jestli na ně bude mít peníze. A v případě pro Česko opravdu životně důležitého zákona o kybernetické obraně začíná hrozit, že ani pravidla.
A nakonec jedna historická pokuta. Ministerstvo obrany dostalo v minulém týdnu rekordní pokutu 550 milionů korun. V už ukončené soutěži o nákup víceúčelových vrtulníků za sedmnáct miliard korun podle názoru Úřadu na ochranu hospodářské soutěže porušilo ministerstvo zákon, když rozhodlo o vítězi z USA, aniž se vyrovnalo s námitkami italské firmy Leonardo, která se prostřednictvím italské vlády soutěže také účastnila. Ministr Metnar považuje pokutu za krok vedle: firma podle něj nebyla účastníkem soutěže, neměla tedy právo se odvolat a italská vláda, která byla jedním z kandidátů na dodávku helikoptér, námitku proti vítězi neměla.
To poslední je sice určitá provozní záležitost, ministerstvo se proti pokutě odvolalo a teď rozhodne osobně nový šéf ÚOHS Petr Mlsna – tak to říká zákon. Ale jak už bylo dvakrát řečeno, ministerstvo obrany a armáda jsou opakovaně stavěny premiérem a vládou a teď i vlivným úřadem do situace prosebníka; toho, kdo byl vykázán do kouta. Možná je to chyba ministra, který před veřejností – a na to by třeba Andrej Babiš slyšel – neumí vysvětlit své požadavky. Bylo komické, když ANO, které ministr reprezentuje ve vládě, hlasovalo na počátku roku proti zařazení zákona o kybernetické obraně do programu třetích čtení. V době, kdy armáda začíná čím dál tím více zaskakovat v pandemii za kolabující civilisty, se zdá být tenhle přístup docela trapný.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
