Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Jak čeští ateisté objevují svoje křesťanské kořeny

Syrští uprchlíci míří do Česka: pochvala vládě, ale s výhradou

Je úsměvné, že najednou objevuje svoje křesťanské kořeny jedna z nejateističtějších zemí světa • Autor: Globe Media /  Reuters
Je úsměvné, že najednou objevuje svoje křesťanské kořeny jedna z nejateističtějších zemí světa • Autor: Globe Media / Reuters

Začněme pozitivně – je chvályhodné, že Sobotkova vláda kývla ve středu na plán přesídlit do Česka patnáct syrských rodin žijících v uprchlických táborech v Jordánsku. Podle původních plánů půjde o zraněné či nemocné děti nebo dospívající a jejich příbuzné; dohromady zhruba sedmdesát lidí.

Chvályhodné a také překvapivé, protože ještě před pár dny ze zákulisí prosakovaly zprávy, že kabinet plán odmítne, což by jeho odpovídalo zdrženlivému postoji z posledních měsíců. Co vládu vedlo k změně názoru, ovšem nevíme. „Já jsem názor nezměnil,“ říká vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Jenže jeho kolegové z ANO a ČSSD měli značně rezervovanější postoj – a svůj posun nevysvětlují.

Zejména ministr vnitra Milan Chovanec, jehož vlastní ministerstvo o plánu loni měsíce intenzivně vyjednávalo s českou pobočkou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Na podzim už na ministerstvo z UNHCR mířil stoh zhruba stovky zdravotních dokumentací nemocných či zraněných dětí z jordánských uprchlických táborů, jenže v tom okamžiku vláda rozhodnutí o přesunu běženců dala k ledu.

A dlouho se zdálo, že věc zůstane v sekci „odloženo“ – navzdory prohlubující se uprchlické krizi, při níž mimo Sýrii živoří tři miliony uprchlíků a další tři uvnitř země. Ministr Chovanec jednak dokola opakoval, že odmítáme unijní kvóty na uprchlíky; jenže ty nikdo vážně nenavrhuje a pravděpodobnost jejich přijetí je stejně velká jako to, že na zahradě Strakovy akademie přistanou ufoni.

A pak vysvětloval odmítnutí skupiny potřebných Syřanům také bezpečnostními riziky. Respekt nicméně v uplynulých týdnech opakovaně připomínal, že rizika jsou minimalizována zavedenými postupy UNHCR i přijímacích zemí. Běženci projdou první důkladnou prověrkou, aby vůbec status uprchlíka dostali. Další prověření následuje, když se rozhodne o jejich přesídlení. A prověřuje je znova jak UNHCR, tak následně bezpečnostní složky cílové země.

O důvodech pro změnu vládního postoje se tedy můžeme jen dohadovat, nejspíš se jich sešlo několik. Lze předpokládat, že hlavní roli sehrál pár týdnů starý dopis od německých ministrů vnitra a zahraničí apelující na české kolegy, aby Česko s humanitární krizí pomohlo. Zatímco apely z EU či UNHCR si vláda přehlížet dovolí, u jednoho z nejklíčovějších českých spojenců nikoliv.

V Česku se při posledním sčítání lidu přihlásil k pravoslaví zhruba stejný počet lidí jako těch, kteří do kolonky náboženské vyznání napsali Jedi.

Pokud se nicméně podíváme na detaily rozhodnutí, vyvstanou některé problematické aspekty. Sice ještě neexistuje přesný soupis kritérií, podle nichž se bude vybírat. Nicméně několik ministrů prohlásilo, že na český seznam budou mít výrazně vyšší šanci se dostat syrští křesťané. Mezi uprchlíky si sice vybírají i jiné země, třeba Německo, ale právě naši západní sousedé přijímají desetitisíce Syřanů, nikoliv sedmdesátičlennou skupinu.

Syrský uprchlík na turecké hranici - ilustrační foto • Autor: Globe Media /  Reuters
Syrský uprchlík na turecké hranici - ilustrační foto • Autor: Globe Media / Reuters

Navíc je úsměvné, že najednou objevuje svoje křesťanské kořeny jedna z nejateističtějších zemí světa, které trvalo bezmála čtvrt století, než začala vracet církevní majetek, a pořád si zachovává k náboženství značně rezervovaný postoj. A slovo kořeny je na místě, označit Česko za křesťanskou zemi či společnost nelze.

Ale hlavně: jak vláda přišla na to, že nám budou syrští křesťané „kulturně bližší“ než tamní muslimové? Proč to má hrát roli u zraněných dětí? Co o nich vlastně ví? Ke křesťanství se v Sýrii podle předválečných statistik hlásila zhruba desetina populace, z této desetiny pak drtivá většina k řecké pravoslavné církvi.

Takže když třeba kanadská vláda oznámila, že bude při výběru běženců přihlížet k jejich křesťanskému vyznání, dávalo to jistý smysl – v Kanadě mají nejpočetnější komunitu pravoslavných z celého kontinentu. Nebo v Německu, kde podle Deutsche Welle žije až 200 tisíc „orientální křesťanů“ - tedy křesťanů pocházejících ze Sýrie, Egypta či Iráku. V Česku se naproti tomu při posledním sčítání lidu přihlásil k pravoslaví zhruba stejný počet lidí jako těch, kteří do kolonky náboženské vyznání napsali „Jedi“ podle rytířů z Hvězdných válek.

Vše řečené samozřejmě nemá být důvodem pro odmítnutí syrských křesťanských běženců, jen ukázat složitost situace a nesmyslnost oné teze o kulturní blízkosti - resp. toho, že je dána hlavně náboženstvím. Detaily přesídlení začíná vláda a ministerstvo vnitra řešit a tyto otázky by tedy neměly v následujících týdnech zapadnout.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].