Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Díky, konvoji. A kolik jsme dlužni?

Rozpaky nad vítáním nejsou na místě, ale dospělá společnost nezůstane jen u emocí

Nadšení tisíců Čechů nad konvojem nenese žádnou nevýhodu • Autor: Matěj Stránský
Nadšení tisíců Čechů nad konvojem nenese žádnou nevýhodu • Autor: Matěj Stránský

Na začátku to vypadalo jako drama. Nebude kolosální ostuda? Nezablokují radikálové hraniční přechody? Nenarazí americký konvoj na antiamerické protesty? Protestovat proti opravdové základně, možná i radaru, může mít svou důstojnost. Ale protestovat proti průjezdu armády, pod jejíž ochranná křídla jsme se před patnácti lety sami dobrovolně natlačili? To zavání stupiditou.

Americký konvoj se ale nakonec stal tím, čím měl v lepším případě být. Tedy nikoliv demonstrací síly;  kdo by se taky měl desítek aut a stovek vojáků bát?  Stal se připomínkou, že Češi jsou členy NATO a pod ochranou NATO. A navrch přišel i bonus v podobě šance dozvědět se něco o sobě.

Davy vítající vojáky mohly mít různou motivaci: od obyčejné zvědavosti přes zalíbení v militarismu až po upřímný vděk, který si americká armáda ve zdejších končinách zaslouží.   Konvoj určitě připomněl i to, že Spojené státy jako takové mají v Česku hodně sympatizantů. Dokonce sympatizantů s americkými vlajkami ve skříni, připravených je použít, když je třeba.

Nejde ale o důvod k pošklebování. Patrně nikoho by tady nenapadlo nadšeně vítat kanadské nebo nizozemské vojáky, přitom i oni by tu v případě potřeby nasazovali životy.  Americká armáda je speciální případ, je prostě ve zdejších končinách symbolem svobody. A jakkoliv to mnohým může znít kýčovitě, vyjadřování téhle emoce je přímo úměrné vnějším okolnostem, které jsou nejvypjatější za posledních pětadvacet let.

„Nekritická, hysterická láska k Americe, která má své kořeny v minulosti, je stejná hloupost jako to, co vyvadil onen senátor,“ napsala na Facebook jinak velmi zdrženlivá Rakušanka žijící dlouho v Praze. Vadí jí okázalé projevy touhy výtvarníka Davida Černého mít tu americkou vojenskou základnu a arogantní odsudek všech, kdo po ní netouží. 

Jde ale skutečně o hysterii, nebo přinejmenším nekritickou lásku? A jak by nás měly proamerické emoce ohrožovat? Češi podvědomě rozumí tomu, že být pod ochranou americké armády je zárukou bezpečnosti a dlouhodobě možná i prosperity. Chtít základnu, radar nebo aspoň demonstrativní průjezdy konvojů je proto přirozená věc za situace, kdy Rusko rozvrací Ukrajinu a podniká provokativní lety nad Skandinávií. 

Nadšení tisíců Čechů nad konvojem tedy nenese žádnou nevýhodu.  Jediný prostor pro rozpaky zůstává nad otázkou, co dál. Vítat, nosit dárky a fotit si selfie s Američany určitě potěší, jak opojeně připomínaly české zpravodajské servery. Ještě víc by ale potěšilo, kdyby Češi projevili ochotu přisypat do svého rozpočtu peníze na obranu. V konečném důsledku se vždy za svobodu platilo penězi, nikoliv pouze mávátky a koncertem před kasárny. Skutečně dospělá společnost tedy nezůstane jen u projevů emocí. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].