Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

O čem byste měli vědět víc

ČEZ zvedl osmkrát zisk. Peníze pošle státu, zlevní až za rok

Ministr Stanjura chce jaderný superprogram a čtyři reaktory

Premiér Petr Fiala, ministři Jozef Síkela a Zbyněk Stanjura a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v jaderné elektrárně Dukovany • Autor: ČTK / Pavlíček Luboš
Premiér Petr Fiala, ministři Jozef Síkela a Zbyněk Stanjura a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v jaderné elektrárně Dukovany • Autor: ČTK / Pavlíček Luboš
Geoffrey Hinton
Geoffrey Hinton

Čistý zisk elektrárenské skupiny ČEZ loni dosáhl 80,7 miliardy korun. Jde o rekord, v meziročním srovnání výdělek stoupl víc než osmkrát. Výsledky souvisí se zdražením plynu a elektřiny po ruské invazi na Ukrajinu. A s tím, že se firmě povedlo udržet výrobu poblíž rekordní úrovně, i když skončil provoz uhelné elektrárny Mělník a také o pětinu klesla výroba z plynu v Počeradech kvůli drahé surovině. U jádra byla produkce nejvyšší v historii. Mimořádně k zisku přispěly také obchody na komoditních trzích, na kterých loni probíhaly enormní výkyvy.

ČEZ vyplatí rekordní dividendu, z níž dostane jako vždy největší díl stát coby 70procentní akcionář. Přesnou výplatu chce vedení firmy oznámit až v květnu po dohodě s vládou. Dosud firma akcionářům odváděla 60 až 80 procent zisku, tentokrát se počítá spíš s horní hranicí. Na jednu akci by pak připadalo 117 korun oproti loňským 48 korunám. „Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč," uvedl při prezentaci výsledků šéf ČEZ Daniel Beneš. 

Celkem firma počítá s tím, že státu odvede přes sto miliard korun. Kromě dividendy a klasické daně ze zisku (26 až 30 miliard) čekají ČEZ ještě dvě platby zavedené v rámci EU – a v Česku specificky upravené na zdejší potřeby – coby způsob stažení mimořádných zisků z energetiky. Odvod z nadměrných tržeb a windfall daň vyjdou ČEZ letos na 40 až 60 miliard.

„S vysokými zisky ČEZ jsme počítali a nastavili jsme taková opatření, abychom tyto prostředky dokázali co nejefektivněji vrátit občanům a firmám,“ uvedl k výsledkům premiér Petr Fiala. Odvody z ČEZ slouží mimo jiné ke kompenzacím drahých energií a ke garancím cenových stropů. Některé firmy sice už elektřinu a plyn zlevnily pod úroveň stropů, ale u ostatních firem se rozdíl mezi skutečnou a zastropovanou cenou doplácí ze státního rozpočtu. A stát na tyto doplatky – přes příznivější vývoj cen, než se původně čekalo – letos patrně spotřebuje desítky miliard.

Zestátznit ČEZ, ale proč vlastně?

Nad vládními stropy drží ceny paradoxně i ČEZ. Očekávatelná zkratka, kdy by většinově státní firma místo hromadění zisků zlevnila, a tak veřejnosti ulevila, se nekoná. ČEZ se totiž ve výrobě a prodeji elektřiny chová jako každá jiná soukromá firma, a to s ohledem na volnou soutěž v EU a na soukromé akcionáře. Vysoké zisky na straně jedné a vysoké ceny pro koncové zákazníky na straně druhé ČEZ vysvětluje tím, že její výrobní a obchodní část fungují podle unijních pravidel odděleně.

Obchodní divize, která obsluhuje spotřebitele a počítá pro ně koncovou cenu, nakupuje elektřinu vždy rok dopředu na burzovním trhu. Tam jsou ceny elektřiny už skoro zpátky na předválečné úrovni, ale v koncových fakturách se podle šéfa strategie a obchodu ČEZ Pavla Cyraniho promítnou až příští rok.

ČEZ nyní posuzuje tři nabídky z USA, Francie a Koreje na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Ministr financí Zbyněk Stanjura pro Seznam Zprávy uvedl, že současná vláda by ráda dala do pohybu další jaderné investice. „Přikládám tomu enormní význam a domnívám se, že ještě tato vláda by měla rozhodnout o výstavbě ne jednoho, ale rovnou čtyř nových jaderných bloků. Z pohledu české energetiky jde o jednoznačnou prioritu,“ řekl Stanjura. Jiří Nádoba


Odvolací soud potvrdil 15 měsíců vězení pro dezinformátora Patrika Tušla, mimo jiné za hrubé telefonické výhrůžky ženě spravující facebookovou skupinu rozebírající jeho lživé příspěvky. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol překvapil návrhem, že země možná bude muset zvážit vývoj vlastních jaderných zbraní kvůli rizikům severního souseda a Číny - a také kvůli nejistým dlouhodobým zárukám ochrany ze strany USA. Vladimir Putin po schůzce s čínským protějškem Si Ťin-pchingem slíbil zvýšit export plynu do Číny. Japonský premiér Fumio Kišida podnikl neohlášenou návštěvu Kyjeva. Ministerstvo zemědělství podalo další podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS) kvůli drahým potravinám, tentokrát kvůli cenám vajec. Novým generálním ředitelem České tiskové kanceláře bude příštích šest let její šéf strategie a někdejší spolutvůrce serveru iDnes Jaroslav Kábele. Ústavní soud zakázal městu Loket posouvat začátek nočního klidu z desáté na jedenáctou hodinu; zrušil městskou vyhlášku, podle níž posun trval pět měsíců kvůli letní kulturní sezóně. Ministr Marian Jurečka slíbil do dvou týdnů projednat s opozicí a odbory nové návrhy, jak natrvalo upravit navyšování penzí a přibrzdit jejich růst v době vysoké inflace. Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s vrcholnými německými politiky v Berlíně. Agentura Reuters píše o možném kompromisním řešení ohledně již domluvného, ale poté zablokovaného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU po roce 2035; Evropská komise se prý chystá navrhnout výjimku, aby zákaz neplatil pro auta, u nichž půjde zaručit, že místo benzinu a nafty budou tankovat syntetická bezemisní paliva. Česká společnost dál stárne, rodí se méně dětí, ale také méně dětí umírá; celkový počet obyvatel loni podle výroční demografické zprávy ČSÚ stoupl skoro o 17 tisíc na 10,53 milionu, a to hlavně v důsledku migrace.


Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].