Informační servis

Ze čtvrtek přibylo v Česku 82 nově nakažených, což je zatím nejvíc v květnu. Reprodukční číslo, které určuje intenzitu epidemie, se opět blíží hodnotě jedna - pokud je vyšší, nákaza se v populaci rozšiřuje. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) to však není důsledek nedávného uvolnění epidemických opatření, to se kvůli inkubační době případně projeví až později. Vzhledem k celkově nízkým číslům podle něj není zřejmé, zda jde o výchylku nebo o trend. Zpomalit rozvolňování se proto vláda zatím nechystá. Podle ministrových slov bude nyní potřeba sledovat především jiná čísla - počet hospitalizovaných a počet lidí na jednotkách intenzivní péče. A ta klesají. Co se týče počtu nově nakažených, ke změně kurzu by jich musely být ne desítky, ale stovky.

Návštěvníci městských koupališť už vědí, jaká budou u bazénů platit pravidla. Roušky sice budou nutné, ale ne při slunění, koupání a při cestě mezi vodou a dekou. Orouškovaní musí být návštěvníci při nákupu občerstvení nebo cestě na toaletu. Bude také omezená kapacita areálů, sprchy a skříňky budou otevřené jen ob jednu a na každého návštěvníka by mělo připadnout nejméně deset metrů čtverečních, v bazénu pak musí připadat pět metrů čtverečních na plavce. Voda musí být chlorovaná na maximální možnou míru. Sauny či vířivky budou s omezeními otevřené, některé další atrakce ne.

Małgorzata Kidawa-Błońská, kandidátka na polskou prezidentku za největší opoziční stranu Občanská platforma, odstoupila z voleb. Důvodem jsou špatné výsledky v předvolebních průzkumech, kde jí hlas slibovalo necelých pět procent voličů. Nahradí ji varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Volby se budou pravděpodobně konat v polovině července a o jejich průběh se vedl dlouhý spor.

Vládní strana Právo a spravedlnost je chtěla uspořádat minulou neděli a kompletně korespondenčně, po kritice opozice i veřejnosti, ale také po vnitřních sporech nakonec šéf strany Jarosław Kaczyński ustoupil a hlasovat se bude později. To  nejspíše v rozporu, nebo minimálně na hraně ústavy. Favoritem je stále vládní prezident Andrzej Duda, který mohl při volbách v květnu doufat i ve vítězství v prvním kole. Podle analytiků se ale jeho šance budou s časem snižovat. Hlavními vyzyvateli jsou nyní nezávislý kandidát Szymon Hołownia a šéf lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz.

Vláda v Lublani oznámila, že epidemie na Slovinsku skončila. Je tak první v Evropě. Země zároveň otevírá hranice, návštěvníci nemusí po překročení hranic do karantény - pokud nemají příznaky infekce. V dvoumilionovém Slovinsku se potvrdila nákaza u necelých patnácti set lidí, stovka jich zemřela. I po oficiálním konci epidemie platí ale základní ochranná opatření, je povinná rouška, odstup a časté dezinfikování rukou. Slovinský krok je důležitou zprávou i pro dovolenkáře. Slovinsko má úzký pruh Jaderského moře - a vzhledem k tomu, že chorvatské hranice jsou turistům v praxi otevřené, mezi rakouskými (a tím pádem i českými) turisty a plážemi na Jadranu už nestojí v cestě žádná překážka.

Ve třetí nejpostiženější evropské zemi, Španělsku, se situace nadále zlepšuje. Už několik dní po sobě se počet nových případů pohybuje kolem pěti set (což jsou čísla srovnatelná s Českem) a počet obětí koronaviru se už skoro týden drží pod hranicí dvou set za den. Španělsko proto přistupuje k uvolňování velmi přísných opatření - otevřely se malé obchody a v polovině země i zahrádky restaurací.

Epidemie v Rusku je naopak pořád na vrcholu, nově nakažených bylo opět přes deset tisíc. Rusko je již druhá nejpostiženější země světa, má víc než 260 000 nakažených. Přesto země uvolňuje opatření. Počet obětí je zhruba dva a půl tisíce, pokud by však tamní úřady počítaly stejně jako zbytek světa (tedy i osoby, které měly i jiné potíže než nemoc covid-19), bude číslo mnohonásobně vyšší.

Práce v kanceláři už nikdy nebude stejná. Pandemie nemoci covid-19 přinesla mnohé změny a jednou z nich je i fakt, že spousta zaměstnanců po jejím skončení nezasedne k pracovnímu stolu v kanceláři, ale doma. Důvody jsou různé: někteří zaměstnavatelé se obávají přetrvávajících zdravotních rizik, jiní chtějí ušetřit na nájmu a další si všímají pozitivního vlivu, jaký má práce z domova na produktivitu. Koronavirová krize totiž učinila práci z domova mnohem přijatelnější. „Tohle bude katalyzátorem pro věci, které se lidé předtím báli zavést,“ uvádí John Furneaux, ředitel newyorského start-upu Hive, který se zabývá kancelářským softwarem. Pandemie je podle něj „hnací silou změn, která nám i ostatním dovolí změnit 100 let starou pracovní rutinu“.

Hive například plánuje části zaměstnanců změnit pracovní dobu, aby se v ranní špičce mohli vyhnout přeplněným vagonům metra. O zavedení směnného provozu chce zaměstnavatele požádat i Británie. Vedoucí větších společností zase zvažuje, že opustí od provozu přeplněných kanceláří ve výškových budovách, které ční v centrech měst. „Praxe vměstnat 7000 lidí do jedné budovy je možná záležitostí minulosti,“ domnívá se ředitel britské banky Barclays Jes Stanley. Podobné reformy se už odehrávají v Číně, která byla první zemí zasaženou koronavirem a kde se bezpečnostní opatření začala uvolňovat už v březnu. Kvůli krizi covidu-19 by mohl přinejmenším zaznít umíráček některým současným trendům kancelářské práce, jakým jsou například sdílené kanceláře pro více společností. Na úkor otevřeného pracovního prostředí slaví podle architektů návrat kóje a další prvky, které rozdělují prostor.