Informační servis

Kvůli koronaviru se v úterý večer sejde rozšířené předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Podle úřadu vlády je to nicméně z preventivních důvodů. Nadále platí, že v České republice bylo dosud provedeno 86 testů na nemoc COVID-19 a všechny byly negativní.  Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že české nemocnice jsou na případný výskyt koronaviru připraveny.  Původce onemocnění COVID-19 se totiž od jihu dál šíří Evropou. Itálie ohlásila nový případ nákazy i na jihu země, první nemocní jsou v Toskánsku; celkový počet nakažených v zemi je podle poslední bilance 283. O prvních nakažených Italech nebo lidech, kteří Itálii pobývali, informovaly v úterý úřady Rakouska, Chorvatska či Španělska. Na Kanárských ostrovech je kvůli jednomu nakaženému v izolaci tisícovka lidí včetně šesti Čechů. Po celém světě je infikovaných již přes 80 000 osob. Nákaza už je hlášena celkem z 12 evropských zemí včetně Švýcarska.

K dobrovolné izolaci po návratu ze severní Itálie vyzvala své občany Británie a své zaměstnance Evropský parlament. Letiště Praha vyhradilo speciální brány pro přílety z Itálie a k preventivnímu vyšetření bylo odtamtud převezeno šest Čechů, kteří se vrátili z nemocí rovněž zasaženého Íránu.  V karanténě je kvůli koronaviru i šest českých turistů z hotelu na ostrově Tenerife, který španělské úřady izolovaly. Potvrdila se tam nákaza u jednoho z hostů, italského turisty. Opatření se týká zhruba tisícovky lidí, kteří nesmějí opustit areál. Další tři úmrtí oznámily íránské úřady, čínské úřady v rámci každodenního hlášení nové bilance informovaly o dalších 71 mrtvých v pevninské Číně, z nichž většina pochází z provincie Chu-pej, jež je považována za epicentrum nákazy. Jižní Korea dnes ohlásila 144 nových případů nákazy, celkem se v této asijské zemi nakazilo 977 lidí; většina nakažených je stále spojována s jedním kostelem ve městě Tegu, mezi členy tamějšího náboženského hnutí infekci zřejmě roznesla 61letá žena označovaná za takzvanou superpřenašečku. Další oběť z výletní lodi Diamond Princess v úterý ohlásily japonské úřady, které plavidlo vzaly do karantény. Postup Japonska podrobně sleduje celý svět kvůli blížícím se letním olympijským hrám.

Pondělní zásah policie na ministerstvu práce a sociálních věcí  není podle jeho šéfky Jany Maláčové (ČSSD) důvodem, proč by měla odstoupit z funkce. Stejný názor vyslovil předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Zdůraznil, že Maláčová je v případu pouze v pozici svědkyně. Dva manažery resortu obvinila policie z pletich a přípravy zneužití pravomoci při zadání zakázky. Maláčová řekla, že očekává dopis od premiéra Andreje Babiše, ale doufá, že se osobně sejdou. Dodala, že od Babiše dostává dopisů řadu; premiér však podle ministryně připustil, že je nečte, ale jen podepisuje. Babiš uvedl, že podstatu zásahu nezná. To, že policie zatkla jednoho z nejbližších spolupracovníků ministryně, ale vnímá jako velký problém. K dalšímu angažmá Maláčové ve vládě řekl, že neví, do jaké míry ministryně za celou věc může.

Maláčová policii podala k případu vysvětlení a řekla, že ministerstvo obviněné postavilo mimo službu. Jedním z obviněných, kterým může hrozit 12 let vězení, je podle médií náměstek pro ekonomiku a ICT Jan Baláč (ČSSD). Státní zástupce se rozhoduje, zda požádá soud o vazbu. Oficiálně je známo tolik, že jsou dvě osoby obviněny z pletich a přípravy zneužití pravomoci při zadání zakázky v souvislosti se zadávacím řízením na veřejné zakázky ministerstva práce a sociálních věcí. Mělo by jít o čtvrtmiliardovou zakázku na informační technologie. Resort chystá nový ucelený systém, který plánuje spustit příští rok. Jednou z jeho součástí je systém na výplatu dávek.  Ministerstvo jej shání již od roku 2014.

Španělský operní pěvec Plácido Domingo se omluvil ženám, které ho viní ze sexuálního obtěžování, a za své činy přijal plnou zodpovědnost. Učinil tak v prohlášení, které zveřejnila agentura Europa Press. Zpěvák, který původně veškerá obvinění odmítl, požádal své bývalé kolegyně o odpuštění a zdůraznil, že způsobeného utrpení upřímně lituje. Domingo ocenil odvahu žen o problémech mluvit veřejně. „Chápu, že se některé z nich bály promluvit, protože se obávaly, že to ovlivní jejich kariéru,“ uvedl devětasedmdesátiletý pěvec. Pěvec zdůraznil, že je svět opery odhodlaný změnit k lepšímu, aby „si už nikdo nemusel něčím podobným projít“ - a chce, aby kauza vedla k vytvoření bezpečného prostředí pro práci.

Více než tři desítky zpěvaček, tanečnic, hudebnic a dalších umělkyň a zaměstnankyň, které s legendárním pěvcem za posledních 30 let pracovaly, uvedly, že byly obětí či svědkem nevhodného chování a sexuálního obtěžování. Šlo hlavně o mladé ženy na začátku kariéry. První obvinění vůči Domingovi vzneslo v médiích loni v srpnu devět žen, dalších 11 promluvilo v září. Některé z nich potvrdily, že odmítnutí Domingových návrhů negativně ovlivnilo jejich kariéru. Ženy vypověděly, že se jich Domingo dotýkal, aniž si to přály, naléhal na privátní schůzky, zval je k sobě domů nebo na hotel, často jim telefonoval či se je pokoušel „náhle líbat na ústa“. Kvůli obviněním Domingo ukončil spolupráci s newyorskou Metropolitní operou či odstoupil z funkce generálního ředitele opery v kalifornském Los Angeles.

Největší podporu mezi politickými stranami si nadále udržuje ANO, podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění by ho v únoru stejně jako v lednu volila třetina lidí. S velkým odstupem za ním následuje ODS s podporou 14 procent a Piráti s 13 procenty hlasů. Sociální demokraté by získali devět procent hlasů, komunisté osm procent a lidovci šest procent. Hnutí SPD by z voleb vyšlo s pěti procenty. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu by ze sněmovních uskupení v únoru skončily STAN a TOP 09. V porovnání s lednem se výsledky změnily minimálně. ANO a SPD si oproti předchozímu měsíci připsaly procentní bod navíc, ČSSD a KSČM si polepšily o půl bodu. Naopak podpora ODS od ledna klesla o procentní bod a Pirátů a lidovců o půl bodu. Nejvíce, o dva body, si pohoršilo od ledna hnutí STAN.

„U KDU-ČSL, SPD, STAN a TOP 09 nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů mezi více stranami říci, zda by se do Poslanecké sněmovny dostaly či nedostaly,“ uvedlo CVVM. Interval spolehlivosti vyjadřuje velikost výběrové chyby a může představovat podle míry podpory uskupení až tři procentní body. Parlamentních voleb by se v únoru podle svého vyjádření zúčastnilo 62 procent Čechů, 35 procent lidí svoji účast vyloučilo. Reálná účast ve volbách v říjnu 2017 byla 60,8 procenta. Volební model CVVM není předpovědí výsledků voleb, ale na základě získaných odpovědí o preferované straně, jistotě volby a ochotě jít k volbám informuje o rozložení voličské podpory v době průzkumu. Pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami.

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubárak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident 30 let, do revolučního roku 2011. Bývalý vládce strávil většinu z posledních let ve vojenské nemocnici v Káhiře. Za svůj život přestál nejméně šest pokusů o atentát, z úřadu ho nakonec donutily odejít miliony Egypťanů během takzvaného arabského jara. Inspirováni změnami v nedalekém Tunisku požadovali převážně mladí lidé v ulicích Káhiry a dalších měst demokratizaci země. Po masových protestech se k němu zády obrátila i armáda, která následně v Egyptě převzala moc.

Mubárak byl obviněn z vraždy stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování a v červnu 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů. Soud ho nakonec před třemi lety zprostil většiny obvinění a propustil. Politik se narodil 4. května 1928. V Egyptě a později v Sovětském svazu získal vojenské vzdělání a na začátku 70. let se stal vrchním velitelem egyptského letectva, za které bojoval například v jompkipurské válce proti Izraeli. Mezi lety 1975 až 1981 působil jako viceprezident svého předchůdce Anvara Sadata, po jeho zavraždění stanul v čele severoafrické země.

Češi patří z hlediska hodnocení situace ve své zemi k nejpozitivněji naladěným obyvatelům Evropské unie. Ekonomickou situaci Česka považuje za dobrou 71 procent jeho občanů, celoevropský průměr je 47 procent. Vyplynulo to z loňského průzkumu Eurobarometr, který mapuje postoje Čechů k otázkám souvisejícím s EU.
Kladné vnímání ekonomické situace Česka jeho občany se meziročně zvýšilo o dva procentní body. Stejně přibylo i pozitivních hodnocení zaměstnanosti v ČR. S 80 procenty kladných hlasů tak Češi v tomto hodnocení skončili na třetím místě za Dánskem a Nizozemskem. Celoevropský průměr je 43 procent. V roce 2016 stav zaměstnanosti v ČR považovalo za dobrý 60 procent lidí.

Podle Eurobarometru se proti roku 2018 mezi Čechy zvýšila i důvěra v EU, přesto zůstává se 39 procenty na páté nejnižší hodnotě ze všech zkoumaných zemí. V roce 2018 činila 32 procent;  před pěti lety, od kdy se důvěra Čechů v EU zvyšuje, 27 procent. Spolu s důvěrou v unii roste mezi Čechy i důvěra v národní instituce a vládu. Za nejlepší, co EU přinesla, Češi považují volný pohyb, mír, výměnný studijní program Erasmus a ekonomickou sílu unie. V negativním významu si Češi s unií spojují hlavně byrokracii, plýtvání penězi a nedostatečnou kontrolu hranic. Při dotazu, na co by měla unie vynakládat peníze, obyvatelé ČR na prvním místě uvedli zaměstnanost a sociální věci. Tuto variantu podpořilo 42 procent dotázaných. Následovala obrana a bezpečnost s 40 procenty souhlasných stanovisek a ochrana životního prostředí a klimatu s 34procentní podporou.