0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Informační servis20. 2. 20208 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Ani já jsem nedoporučoval Kuberovi cestu na Tchaj-wan, přiznává Babiš

Andrej Babiš • Autor: Milan Bureš
Andrej Babiš • Autor: Milan Bureš

Po zvolení nového šéfa Senátu Miloše Vystrčila se začala na veřejnosti zvažovat otázka, zda půjde ve stopách svého předchůdce Jaroslava Kubery a pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu, samostatného a uznaného státu, který ovšem považuje Čína za součást svého území. Jak známo, Kuberova zvažovaná návštěva Peking natolik znervózňovala, že poslala do Prahy výhružný dopis. List původně dorazil na Hrad, ten ho pak s vlastním přípisem tajně dal Kuberovi. Jeho existenci nyní přiznal i nový šéf Senátu Vystrčil, který si ohledně možné návštěvy Tchaj-wanu chce nechat poradit experty i ústavními činiteli.

Názor Hradu je známý. Nikam nejezdit a nedráždit Čínu. Tento postoj nyní de facto podpořil veřejně premiér Andrej Babiš, když přiznal, že Kuberovi tchaj-wanskou misi rovněž nedoporučoval. „Byla to ale pozice více ústavních činitelů,“ tvrdí předseda vlády. „I pan prezident Zeman i předseda sněmovny Radek Vondráček i já v rámci koordinace zahraniční politiky jsme cestu nedoporučovali, protože ctíme politiku vůči jednotné Číně,“ říká Babiš. Nehodlá však kvůli záležitosti ukončit spolupráci s ředitelem zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfem Jindrákem, který mu radí s diplomacií a který byl autorem hradního přípisu o zásadní nevhodnosti cesty. Náměstek ministra zahraničí se ve středu setkal s čínským velvyslancem a dal mu najevo, že dopis ambasády určený Pražskému hradu nepovažuje za standardní formu diplomatické komunikace.

Pravicový radikál v německém Hanau zastřelil nejméně devět lidí

Po střelbě v Hanau • Autor: AP, Michael Probst
Po střelbě v Hanau • Autor: AP, Michael Probst

Třiačtyřicetiletý Němec ve středu večer zastřelil v německém městě Hanau devět lidí ve dvou místních barech, které měly v nabídce kouření vodních dýmek. Po několika hodinách policie našla třiačtyřicetiletého Tobiase R. mrtvého v jeho bytě, kde bylo rovněž tělo jeho zastřelené matky. Podle místních úřadů byla motivem činu zřejmě xenofobie a nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje případ s podezřením na terorismus. Pachatel měl legálně drženou zbraň a byl sportovní střelec. Také podle dalších médií je z údajů patrná rasistická a radikálně pravicová motivace. Policie v jeho domě našla i dopis plný „zmatených názorů“, v němž mimo jiné mluví „o potřebě zničit některé národy, jejichž vyhoštění z Německa už nelze dosáhnout“ - uvádí deník Bild s tím, že mezi oběťmi byli zřejmě místní Kurdové.

Úřady zatím státní příslušnost obětí nepotvrdily, ale i podle agentury DPA měla řada z nich přistěhovalecký původ. Podle serveru časopisu Der Spiegel útočník ve svém pamfletu píše, že Němci jsou národem, z něhož vyrůstá to nejlepší na světě, zatímco obyvatele řady jiných zemí je potřeba vyhladit. Obává se také toho, že je dlouhodobě sledovaný. Před několika dny zveřejnil na YouTube také video, v němž hovoří o tom, že ve Spojených státech existují podzemní vojenská zařízení, v nichž jsou zneužívány a zabíjeny děti. Američané by se proto měli probudit a začít proti tomu bojovat.

Prvního mrtvého na koronavir hlásí Jižní Korea

Loď Diamond Princess v Jokohamě • Autor: AP
Loď Diamond Princess v Jokohamě • Autor: AP

V Japonsku zemřeli dva cestující, kteří se nakazili novým typem koronaviru na výletní lodi Diamond Princess, jež byla od začátku února v karanténě v přístavu Jokohama. Jednalo o muže a ženu starší 80 let původem z Japonska. Prvního mrtvého na svém území zaznamenala Jižní Korea, v níž v posledních dnech prudce přibývá nakažených. Plavidlo, které je považováno za největší ohnisko koronaviru mimo Čínu, ve středu po skončení dvoutýdenní karantény opustilo 443 cestujících, u nichž se nákaza nepotvrdila a nepřišli ani do kontaktu s infikovanými na palubě. Vyloďování cestujících má pokračovat ještě několik dní. Na Diamond Princess původně plulo přibližně 3700 lidí z více než 50 zemí světa během luxusní dovolené ve východní Asii. Začátkem února se však v Hongkongu vylodil muž, u nějž se následně prokázal nový koronavirus. Loď se v tu chvíli nacházela v Japonsku a místní úřady se na ni proto rozhodly uvalit karanténu.

Pevninská Čína naopak ohlásila dalších 394 nakažených novým typem koronaviru, což je výrazně menší počet než v předchozích dnech a nejméně od 23. ledna. Jak ale napsala agentura Reuters, pokles je částečně způsoben tím, že místní úřady znovu změnily metodiku, podle níž počítají počet nakažených v nejhůře zasažené provincii Chu-pej. Za způsob, jakým informuje o počtu nakažených, si Peking vysloužil kritiku některých expertů i Spojených států. Nemoci COVID-19 tam za středu podlehlo dalších 114 lidí, celkový počet obětí v pevninské Číně tím vyšplhal na 2118.

Lídři unijních zemí přijeli hledat kompromis ohledně víceletého rozpočtu

Charles Michel • Autor: REUTERS
Charles Michel • Autor: REUTERS

Hlavy států a šéfové vlád se ve čtvrtek sjeli do Bruselu na mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že všechny požadavky unijních lídrů jsou legitimní, bude je však potřeba sladit.  Od summitu si tak slibuje kompromisy v dosud zásadně rozděleném přístupu jednotlivých zemí. Zatímco zvláště země ze západu a severu EU usilují o snížení celkového objemu rozpočtu navrhovaného šéfem rady, kohezní státy včetně Česka naproti tomu chtějí posílit financování fondů pro méně rozvinuté regiony. Spory se očekávají i v otázce slev pro bohaté země či možného pozastavení financí pro státy nerespektující evropské hodnoty.

„V minulých týdnech udělali lídři hodně práce na sblížení postojů, ale dobře vím, že poslední kroky ke kompromisu vždy bývají nejtěžší,“ připustil před jednáním Michel, podle něhož může být na dosažení dohody potřeba i několik dní. Diplomaté neočekávají, že by už první den summitu přinesl výsledek. Podle unijních činitelů Michel hodlá v průběhu přesvědčovat jednotlivé lídry k ústupkům, k čemuž si v navrhovaném textu ponechal manévrovací prostor a některé finanční rezervy v řádech miliard eur.

Šámal se stává soudcem Ústavního soudu

Zde ještě předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  • Autor: ČTK, Vondrouš Roman
Zde ještě předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal • Autor: ČTK, Vondrouš Roman

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu, který tak bude kompletní po více než roce. Jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila k loňskému 31. lednu ze zdravotních důvodů. Senát vyslovil souhlas se jmenováním dosavadního předsedy Nejvyššího soudu Šámala koncem ledna. Zeman loni původně místo Musila navrhl jmenovat ústavním soudcem prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, ale ten dostal od senátorů jen 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Šámal v tajné volbě získal 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Šámalův nástup umožní plně obsadit všechny čtyři senáty Ústavního soudu, dosud musel v jednom senátu některý ze soudců zaskakovat. Pravděpodobné je, že Šámal bude zařazen do čtvrtého senátu s Janem Filipem a Josefem Fialou.

Expert na trestní právo Šámal nahradil v čele Nejvyššího soudu v lednu 2015 Ivu Brožovou.  Šéfa Nejvyššího soudu jmenuje podle zákona prezident na desetileté funkční období z řad soudců. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nesdělil, v jakém horizontu se chystá Zeman Šámalova nástupce vybrat. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci Brožová, Zeman jmenoval Šámala dva dny nato. Zeman je podle svých slov přesvědčen , že Šámalův příchod zlepší dynamiku soudu. Při ceremoniálu dodal, že se těsně před ním „smířil“ s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, protože soud v úterý po třech letech rozhodl o jeho návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů. „Není podstatné, jaký je rozsudek, to je v kompetenci soudu. Ale jestliže se to projednává tři roky, vzbuzuje to jisté pochybnosti o pracovitosti některých členů Ústavního soudu,“ uvedl prezident.

Vědci v Předmostí objevili důkaz o domestikaci psích předchůdců

Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci. Výzkum, o němž informovalo Moravské zemské muzeum,  spočíval v mikroskopické analýze opotřebení zubů šelem z doby před 28 500 lety. Badatelé identifikovali různé typy opotřebení zubů pro každý ze dvou „morfotypů“ psovitých šelem. Jde tedy o další důkaz rozdělení pozůstatků na dvě skupiny - jedné podobné psovi, druhé vlkovi.

Zuby takzvaných protopsů přitom mají větší stopy opotřebení, což nasvědčuje potravě s obsahem tvrdých lámavých prvků. Pravděpodobně tak žrali kosti a jiné, méně žádoucí kusy ulovené zvěře, ke kterým se dostali na lidských sídlištích. Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat člověkem a zároveň jediným, který se objevil dávno před rozvojem zemědělství. Vědci se však neshodují na době a okolnostech domestikace psů. Odhady se pohybují od 15 do 40 tisíc let před naším letopočtem. Doba počátku domestikace významná pro bližší pochopení tehdejšího člověka. Předmostí u Přerova patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám mladší doby kamenné ve střední Evropě.

Reklama

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].