Informační servis

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Část ustanovení by podle plánu měla začít v praxi platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021. Na podobě kodexu se dohodli zástupci vládních stran, odboráři a zaměstnavatelé. Zavázali se, že do textu při projednávání v Parlamentu už nebudou zasahovat a umožní hladké schválení. Předloha spojuje dvě novely zákoníku do jedné - loňský návrh se sdílenými místy, změnami dovolené a dalšími úpravami a letošní návrh s evropskou směrnicí o vysílání pracovníků. Předpis EU má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Podle novely by sdílená místa měla mít v Česku jasná pravidla od roku 2021. O jednu pozici by se dělilo víc pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. „Chtěla bych, aby zaměstnavatelé byli motivováni ke zřizování těchto částečných úvazků dotacemi na to, aby se jim pokryly náklady se zřizováním těchto sdílených pracovních míst,“ řekla v pondělí před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). S tím souvisí i zmíněná změna započítávání dovolené.

Benešovská nemocnice, jejíž počítačovou síť minulý týden napadl kryptovir, funguje minimálně do pátku jen v omezeném provozu, neoperuje a záchranky vozí pacienty jinam. Kryptovir vyřadil z provozu veškeré počítače včetně laboratorního a lékařského vybavení. Její IT pracovníci se je od té doby snaží probudit k životu. Tým odborníků na nápravě pracoval po celý víkend, během pondělka začali znovu instalovat všechny servery a koncové IT stanice napadené virem. Většinu zálohovaných dat nemocnice zřejmě bude možné obnovit. Podle hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové se bude chod nemocnice během tohoto týdne obnovovat pomalu a postupně - a veřejnost bude průběžně informována.

Nemocnici napadl takzvaný ransomware – šifrovací vir. Jeho anonymní tvůrci za odšifrování dat zpravidla přímo požadují výkupné, nebo na sebe nechají kontakt. Zde nastala druhá varianta. „Nalezli jsme e-mailové kontakty. Konkrétní částka ale požadována nebyla,“ uvedl Radek Holý, mluvčí NÚKIB, jehož pracovníci vyrazili napadené nemocnici na pomoc. Kontaktování autorů viru by ale nemocnici nedoporučoval; ani v případě zaplacení peněz prý nemají jistotu, že by to něčemu pomohlo. Středočeští kriminalisté kybernetický útok vyšetřují jako trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. První takový velký útok na zdravotnické zařízení byl loni na Léčebnu tuberkulózy a respiračních nemocí v Janově na Rokycansku.

Policie obvinila expremiéra Petra Nečase z křivé výpovědi, uvedl server Aktuálně.cz. Nečas podle kriminalistů lhal kvůli manželce Janě Nečasové v kauze Vojenského zpravodajství. Pokud se aktuální kauza dostane k soudu, expremiérovi hrozí v případě uznání viny až tři roky za mřížemi. Kriminalisté podezření na Nečasovu možnou křivou výpověď prověřovali od srpna. Pokud další vyšetřování konstrukci policie potvrdí, navrhnou Nečase obžalovat. Nyní nashromáždili dostatek důkazů k zahájení stíhání. Podnět policii podali olomoučtí vrchní státní zástupci, kteří Nečasovou v kauze Vojenského zpravodajství obžalovali.

O křivé výpovědi mluvila již při vyhlašování prvoinstančního rozsudku soudkyně Pavla Hájková, když ženu uznala vinnou. Řekla, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu, čímž se snažil prospět své manželce. Nečas se proti stíhání bránil stížností, ale neuspěl. Nečasová, která dříve vedla premiérův kabinet, dostala za zneužití zpravodajců tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Nečas soudnímu senátu tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám, protože se obával o bezpečnost své rodiny. Bývalý premiér se již u soudu zpovídá z podplácení poslanců. V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády, čelí kromě něj obžalobě z podplácení také jeho žena a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček.

Vláda odvolala Dušana Navrátila z čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Premiér Andrej Babiš to z zdůvodnil nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Navrátilova nástupce vybere nová sedmičlenná komise obsazená mimo jiné šéfy zpravodajských služeb. Se dvěma místy se v ní počítá pro opozici. Dočasně NÚKIB povede statutární náměstek Jaroslav Šmíd. Babiš kritizoval NÚKIB loni v prosinci poté, co úřad vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Premiérovi vadilo, že varování vydal, aniž zároveň předložil analýzu dopadů varování na státní tendry. S tímto případem však odvolání podle ministryně Kláry Dostálové odvolání nesouvisí.

Navrátila společně s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou kritizoval také prezident Miloš Zeman, podle kterého ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně. Opozice žádá, aby vláda vysvětlila důvody odvolání šéfa NÚKIB . Tvrzení premiéra Babiše opoziční politici zpochybňují a naznačují, že důvodem mohlo být varování NÚKIB před hrozbami z Číny. Čtyřiašedesátiletý Navrátil byl v čele NÚKIB od jeho zřízení v létě 2017. Úřad měl za úkol vytvořit, když byl vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. NÚKIB legislativně vznikl vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu, zabývá se mimo jiné ochranou utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech.

Uskupení My, co tady žijeme (KDU-ČSL, STAN, Iniciativa občanů) v Praze 1 vypovědělo koaliční smlouvu s Prahou 1 sobě, Piráty a Zelenou pro jedničku. Důvodem je podle výpovědi dlouhodobý názorový nesoulad. Koalice vedená starostou Pavlem Čižinským (Praha 1 sobě) tím ztrácí většinu v zastupitelstvu a je možné, že na úterním jednání zastupitelstva současné vedení městské části skončí; v 25členném zastupitelstvu má většinu 15 hlasů. Pokud by se My, co tady žijeme dohodli s dosavadní opozicí, mohli by mít v zastupitelstvu většinu oni. Názorový nesoulad se má týkat dokončení privatizace bytů, grantů na obnovu domovního fondu, zvyšování nájemného, personální situace na úřadě, obecného pohledu na soukromé vlastnictví a podnikání, a především způsobu řízení chodu úřadu.

„Výpovědní doba je podle smlouvy jeden měsíc, během kterého uděláme všechno pro udržení současné koalice. Výpověď koaličního partnera rozhodně bereme velmi vážně. Vyslechneme si podrobně jeho návrhy a budeme společně hledat řešení,“ uvedl starosta Čižinský s tím, že chce udělat všechno pro to, aby zabránili „návratu starých pořádků“. „Tedy aby se do vedení městské části vrátili trestně stíhaní zastupitelé ODS a TOP 09, kteří na Praze 1 reprezentují to nejhorší, co se v uplynulých volebních obdobích dělo a čemu se voliči v posledních volbách jasně postavili,“ uvedl. Narážel tím na fakt, že někteří opoziční zastupitelé čelí stíhání v souvislosti s prodejem bytů v minulém volebním období.

Klip k tanečnímu hitu Despacito portorického zpěváka Luise Fonsiho se stal na platformě YouTube nejsledovanějším hudebním videem uplynulého desetiletí, když celkem nasbíral 6,5 miliardy zhlédnutí. 4,5 miliardy přehrání pak figuruje u klipu zpěváka Eda Sheerana natočeného k písni Shape of You. První trojici nejpopulárnějších videí pak uzavírá rapper Wiz Khalifa, jehož klip See You Again má na YouTube 4,3 miliardy zhlédnutí. Top ten nejoblíbenějších klipů tvoří zejména starší hity, například píseň Uptown Funk Marka Ronsona a Bruna Marse z roku 2015. Tato skladba skončila v žebříčku na čtvrtém místě s počtem 3,7 miliardy zhlédnutí. V závěsu za ní figuruje hit Gangnam Style jihokorejského rappera PSY, který si celý svět podmanil už v roce 2012 a který do současnosti nasbíral 3,4 miliardy přehrání. Do desítky se vešli ještě Justin Bieber, Maroon 5, Katy Perry a OneRepublic, Ed Sheeran je v ní díky písni Thinking Out Loud zastoupen dokonce dvakrát.