Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Ústavní žaloba na prezidenta sněmovnou neprošla

Senátor Václav Láska, iniciátor ústavní žaloby na prezidenta, při jejím projednávání ve Sněmovně • Autor: ČTK, Kamaryt Michal
Senátor Václav Láska, iniciátor ústavní žaloby na prezidenta, při jejím projednávání ve Sněmovně • Autor: ČTK, Kamaryt Michal

Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy k Ústavnímu soudu nedorazí. Sněmovna  podle očekávání souhlas s jejím předložením nedala. Proti byli poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD. Podle nich žaloba nebyla důvodná. Souhlas s žalobou vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů. Hlasování bylo veřejné, dolní komora odmítla návrhy, aby se hlasovalo tajně, nebo po jménech. Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila, část se na hlasování nepřihlásila. Senát a opozice ve Sněmovně chtěly žalobou mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), snaha Zemana změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský.

Kritici hlavě státu vytýkali zejména otálení s výměnou ministrů, údajné ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou. Senátní návrh byl podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka velmi nepřehledný, nekonzistentní a neměl požadované náležitosti.  Vystoupení Lásky označil za aktivistickoagresivní předvolební projev plný nepravd a nesmyslů, z něhož „nenávist vůči prezidentovi Zemanovi úplně stříkala“. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak mluvila o „opoziční a senátorské špíně“.

ÚOHS zakázal plnění smlouvy na mýto

Předseda ÚOHS Petr Rafaj • Autor: Profimedia, Libor Sochor - ČEF
Předseda ÚOHS Petr Rafaj • Autor: Profimedia, Libor Sochor - ČEF

Antimonopolní úřad vydal zákaz plnění smlouvy na nový mýtný systém mezi ministerstvem dopravy a konsorciem firem CzechToll/SkyToll. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. To pravomocné není a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu, což stát učiní. Přípravy nového mýta by podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) i CzechTollu rozhodnutí nemělo ohrozit. Dosavadní provozovatel mýta, firma Kapsch, soudí, že by stát měl spuštění toho nového odložit. Odklad zákazu plnění mýtné smlouvy je podle firmy podivný.

Ministerstvo dopravy teď může buď zahájit provoz nového mýtného systému s tím, že smlouva může přestat platit rok poté, co skončí řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo zůstat u starého systému provozovaného firmou Kapsch. ÚOHS se smlouvou zabýval už podruhé, k novému projednání mu ji vrátil krajský soud v Brně. Rozporuje ji firma Kapsch, která mýto provozuje nyní a prohrála v tendru na další desetileté provozování

Zaorálek jmenoval dočasnou ředitelku Národní galerie

Lubomíra Zaorálka (ČSSD) prezident Miloš Zeman jmenoval 27. srpna 2019 na Pražském hradě ministrem kultury • Autor: ČTK
Lubomíra Zaorálka (ČSSD) prezident Miloš Zeman jmenoval 27. srpna 2019 na Pražském hradě ministrem kultury • Autor: ČTK

Ministr kultury Lubomír Zaorálek zrušil pověření Ivana Morávka k vedení Národní galerie Praha a jmenoval dočasnou ředitelkou Anne-Marii Nedomu. Měla by galerii řídit do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel či ředitelka. Zřídil i garanční radu, která by měla na přípravě konkurzu pracovat.

Morávka pověřil vedením galerie ministr Antonín Staněk (ČSSD) poté, co na hodinu vyhodil tehdejšího ředitele Jiřího Fajta s odvoláním na údajná závažná hospodářská pochybení. Tento krok (spolu s odvolání šéfa Muzea umění Olomouc Michala Soukupa) vedl k protestům a výzvám ke Staňkovu odchodu. K tomu ale došlo až ke konci července - poté, co prezident Zeman svým otálením a následným odmítnutím jmenovat kandidáta ČSSD porušoval ústavu.

Izraelskou vládu opět sestavuje Netanjahu

Benjamin Netanjahu • Autor: REUTERS
Benjamin Netanjahu • Autor: REUTERS

Izraelský prezident Reuven Rivlin pověřil sestavením nové vlády Benjamina Netanjahua. Učinil tak poté, co Netanjahuův hlavní rival Benny Gantz ze strany Modrá a bílá odmítl vytvořit kompromisní vládu národní jednoty. Netanjahu má teď šest týdnů na přesvědčování politických partnerů.

Byly to už druhé předčasné volby, které se letos v Izraeli konaly; oboje skončily patem a také teď je pozice Netanjahuovy strany Likud obtížná. Prezident Rivlin je ale ochoten udělat vše, co bude možné, aby se tento rok nekonaly už třetí volby a celkově čtvrté v řadě. Netanjahu je nejdéle sloužící premiér v historii země; vládě předsedal v letech 1996–1999 a podruhé od roku 2009. Provází jej ovšem závažné podezření z korupce.

Zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac

Jacques Chirac a princezna Diana, 1995  • Autor: REUTERS
Jacques Chirac a princezna Diana, 1995 • Autor: REUTERS

Francie se loučí s exprezidentem Jacquesem Chiracem, který zemi vládl od roku 1995 až do roku 2007. Chiracovi bylo osmdesát šest let. Jeho politická kariéra trvala několik desetiletí: byl dvakrát prezidentem, předtím dvakrát premiérem a starostou Paříže. Byl proslulý svou politickou pružností, kterou jeho kritici označovali za bezpáteřnost. Mezi nejhlubší stopy ve světové a francouzské politice patří ostrý nesouhlas s americkou invazí do Iráku, zkrácení prezidentské funkce na pět let nebo podpora eura.

Stal se ale i prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným - za zneužití veřejných prostředků v dobách pařížského úřadování dostal dva roky podmíněně. Přes tento primát se po odchodu z funkce stal jedním z nejoblíbenějších francouzských politiků.

Ledovec na hoře Mont Blanc hrozí utržením

Experti varují, že zhruba čtvrt milionu krychlových metrů ledu z ledovce na nejvyšší hoře západní Evropy se může utrhnout a ohrozit bezpečnost horolezců a dočasných obyvatel horských přístřešků a chat pod vrcholem. Město Courmayeur už zavřelo trasy údolím pod ledovcem, který výrazně rychle taje a klouže dolů rychlostí půl metru za den. Podle starosty města by nicméně v případě aktuálního utržení nebyly přímo ohroženy domy ani město samo. Vědci říkají, že na vině změna klimatu. Kvůli tání a s ním spojeným sesuvům půdy byly už loni v létě z oblasti evakuovány stovky lidí

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].