Informační servis

Staronovou eurokomisařkou za Českou republiku by se měla stát Věra Jourová. Nyní má na tomto postu na starosti spravedlnost a ochranu spotřebitele. Premiér Andrej Babiš uvedl, že je jedinou kandidátkou za Česko. Dříve přitom prohlásil, že je připraven von der Leyen předložit na výběr dvě jména, neboť to podle něj byl požadavek nastávající předsedkyně Komise. V této souvislosti se mluvilo o europoslankyni za ANO Ditě Charanzové. Nicméně nominaci Jourové již projednal s novou šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenu – zatím telefonicky, osobně by se s ní měl sejít později tento týden.

Zásadní teď bude, jaké portfolio Věra Jourová získá, na což by měla mít vliv jak ona sama, tak právě Babiš. Tím, že Jourovou čeká již druhé funkční období, mohla být mít šanci na post místopředsedkyně komise i na to, že by mohla na starost dostat oblast s větším ekonomickým vlivem. Babiš by prý rád získal oblast digitalizace, vnitřního trhu nebo také mezinárodního obchodu. Na druhou stranu právě Babišovy kauzy a unijní audit jeho střetu zájmů by mohly Jourovou ve snaze získat co nejlepší post omezit.

Prezident Miloš Zeman dva měsíce od doručení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) odvolal ke 31. červenci ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Podle Zemanova mluvčího Ovčáčka Zeman poděkoval Staňkovi za práci i za „odhalení zneužívání veřejných prostředků“ v resortu ministerstva kultury. Odcházející ministr podle ČTK pravděpodobně pověří řízením svého úřadu některého ze dvou náměstků člena vlády, Těmi jsou Alois Mačák a Jiří Vzientek. Babiš v minulých dnech říkal, že by úřad mohla dočasně jako pověřená řídit náměstkyně Kateřina Kalistová (ČSSD), ale o víkendu prohlásil, že k tomu nemá nemá kompetenci.

Staněk rezignoval v květnu po kritice odborné veřejnosti, která se na něj snesla po odvolání šéfů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Zeman však demisi nepřijal. Babiš následně na žádost ČSSD navrhl odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou. K návrhu na jmenování Šmardy se Zeman dosud nevyjádřil, podle Babiše to má v plánu v polovině srpna. Kandidáta ČSSD ale několikrát kritizoval. Sociální demokraté opakují, že Zeman porušuje svým postupem Ústavu a hrozí odchodem z vlády, pokud Babiš neprosadí Šmardu. Nicméně razance jejich prohlášení stále slábne.

Hradní kancléř Vratislav Mynář dostal kvůli svému podnikání v moravských Osvětimanech další pokutu. Tentokrát mu ji udělila Česká inspekce životního prostředí. Z Mynářovy restaurace totiž podle inspektorů byly vypouštěny odpadní vody přímo do zdejší říčky jménem Hruškovice bez patřičných povolení. Výše pokuty, kterou za to Mynář dostal, je 40 tisíc korun. V pondělí na to upozornila Česká televize.

Mynář se brání tím, že šlo jen o administrativní chybu. Už dříve přitom kancléř dostal pokutu 50 tisíc za to, že si v Osvětimanech načerno postavil téměř hektarový rybník. Zároveň Česká inspekce životního prostředí stále šetří, že Mynář z tohoto rybníka zasněžuje svou lyžařskou sjezdovku, která je základem jeho zdejšího sportovního areálu s penzionem.

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj se nezúčastnil sobotní demonstrace v Moskvě, protože jej policie ještě před jejím konáním zatkla. Od neděle byl v nemocnici, v pondělí jej policisté převezli zpět do věznice. Obvykle ho policie zadrží a později propustí, tentokrát je ale situace vážnější. Oftalmoložka Anastasia Vasilevová, která Navalného už v minulosti léčila, na Facebooku oznámila, že ruský politik má alergickou reakci na chemickou látku. „Je oteklý, má podrážděné spojivky. Má vyrážku na hrudi, zádech a loktech,“ cituje Vasilevovou opoziční list Novaja Gazeta. Příznaky podle lékařky naznačují, že byl vystaven působení toxické chemikálie. Vasilevová nejprve uvedla, že v pokoji Navalného stáli muži, kteří jí nedovolili se k politikovi přiblížit. Před pondělním polednem se však situace změnila. Vasilevovová znovu odjela do Vinogradovovy nemocnice, kde ji k Navalnému pustili.

Podle jejích slov se cítil o něco lépe než v neděli. Navalného ve středu poslal soud na 30 dní do vězení za svolání nepovolené demonstrace. V nemocnici byl od neděle, v pondělí ho znovu převezli do vězení. Už před dvěma lety měl vážný zdravotní problém, když mu útočník na ulici v Moskvě popálil pravé oko. Lékařům se oko i zrak podařilo zachránit, Navalného operovali ve Španělsku. Sobotní demonstrace se zúčastnilo pět tisíc lidí, policie při dlouho nevídaném rozsáhlém a tvrdém zásahu zatkla přes 1500 z nich. Většinu během neděle propustila. Demonstranti protestovali proti tomu, že úřady vyřazují ruské opoziční kandidáty z komunálních voleb, které jsou naplánovány na 8. září.

Ve věku 83 let zemřel v pondělí v ranních hodinách herec a kaskadér Zdeněk Srstka, informaci uveřejnil web Lidovky.cz s odvoláním na jeho syna. Hercův stav byl dlouhodobě komplikovaný a od února nevycházel z domova. Proslavil se především díky malým filmový rolím. Před kamerou se poprvé objevil v roce 1960 ve snímku Tarzanova smrt. O čtyři roky později mu popularitu přinesla figura jednoho z pistolníků ve filmu Limonádový Joe. Do největšího povědomí diváků jej pak zřejmě vynesla role v komedii Marečku podejte mi pero!

Hrál také v řadě českých seriálů jako Sanitka, Návštěvníci či Létající Čestmír. Léta byl hlavní tváří pořadu Chcete mě?, v němž hledal nový domov opuštěným psům a kočkám z útulků. Zdeněk Srstka se narodil 26. září 1935 v Praze. Byl vyučeným elektromechanikem, aktivně se věnoval boxu, vzpírání a zápasení. Na mistrovství Evropy v roce 1957 získal za vzpírání bronzovou medaili. Filmu ani kaskadérství se přitom nikdy nevěnoval na plný úvazek. Od roku 1968 pracoval  více než 30 let jako správce údržbářů a zahradníků na kolejích ČVUT.

Částku 100 milionů liber, v přepočtu více než 2,8 miliardy korun, plánuje utratit nový britský premiér Boris Johnson během tří měsíců za „propagaci“ myšlenky takzvaného tvrdého Brexitu, tedy vystoupení z EU bez jakékoli dohody s Bruselem. Informoval o tom britský deník The Daily Telegraph. Tato možnost je nejobávanější variantou odchodu. Jen těžko se předpovídá, co by následovalo, ale všeobecně panuje přesvědčení, že vážný ekonomický pokles a chaos.

Johnson v rámci kampaně plánuje rozposlat informační brožury do domácností po celé Británii či celostátní televizní a rozhlasovou reklamu. Mělo by tak jít o největší reklamní kampaň v Británii od konce druhé světové války. Johnson také založil takzvaný brexitový válečný kabinet složený ze šesti seniorních ministrů, jehož cílem má být dokončit Brexit a připravit zemi na možnost, že odchod bez dohody skutečně nastane. Na tvrdý Brexit se již Britové připravovali v minulosti ; na různá opatření tehdy utratili v přepočtu skoro 120 miliard korun, než v dubnu program ukončili.