Informační servis

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek v 17 hodin sejde na Hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Na Ttwitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, témata jednání ústavních činitelů neupřesnil, ale je zřejmé že se bude mluvit o odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Zeman se s Babišem a ještě s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) setkal ve čtvrtek v Lánech, ale ani po schůzce nevyhověl Babišovu návrhu na odvolání Staňka. Sociální demokraté hrozí odchodem z vlády, kdyby Staněk v kabinetu zůstal.

Zeman v květnu nepřijal Staňkovu demisi. ČSSD poté požádala Babiše, aby Zemanovi navrhl odvolání ministra kultury, kterému podle ústavy hlava státu musí vyhovět. Prezident tak dosud neučinil a opakovaně se vyjádřil ve smyslu, že si přeje Staňkovo setrvání v kabinetu. Představitelé sociální demokracie dali najevo, že pokud by nemohli rozhodovat o svých zástupcích v kabinetu, neměla by jejich další účast ve vládě smysl. Minulý týden jednali Babiš s Hamáčkem se Zemanem v Lánech o dalším postupu. Premiér před schůzkou uváděl, že hodlá prezidenta přesvědčit, aby návrhu na odvolání Staňka vyhověl. Nakonec se ale pozice stran nezměnily a Hamáček se vyjádřil skepticky k možnému pokračování vládní koalice. O setrvání ČSSD ve vládě by mělo 15. července rozhodovat předsednictvo strany.

Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby v pondělí schválila vláda. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu, píše iHned.

Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval. Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má investice vyjít nejméně na 250 miliard korun. Nejprve by měl přijít na řadu jeden blok v Dukovanech – s jeho uvedením do provozu se počítá po roce 2035. O stavbu se zajímá šest firem. Za nejvážnější uchazeče se považují ruský Rosatom a korejská KHNP.

Írán překročil limit 3,67 procenta obohacování uranu, který stanovila jaderná dohoda z roku 2015, a možná bude obohacovat uran ještě více. Podle íránské tiskové agentury IRIB to v pondělí řekl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí. Teherán tak pokračuje v reakcích na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž loni oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Írán v květnu upozornil, že některé závazky z dohody přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) 60 dní na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí.

V neděli, kdy tato lhůta vypršela, islámská republika informovala, že začne obohacovat uran nad dohodou stanovený limit 3,67 procenta. Ještě předtím Írán oznámil, že překročil 300kilogramový limit zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta. Trump, který chce podmínky jaderné dohody s Íránem z roku 2015 nově projednat, zemi varoval, aby si dal pozor. Teherán však popírá, že chce vyvíjet jaderné zbraně. Postup Teheránu vzbuzuje obavy u zemí Unie, Moskvy, Pekingu i Izraele. Napětí v oblasti nedávno vystupňovaly útoky na ropné tankery, z nichž USA viní právě Írán, který to však popírá. Po sestřelení amerického dronu íránskými silami Trump málem spustil odvetný vojenský úder.

Mïnisterstvo průmyslu a obchodu nepřistoupilo k plošnému pozastavení proplácení investičních dotací firmám z holdingu Agrofert, ačkoliv na ně Brusel peníze od loňského prosince neposílá. Informoval o tom v pondělí server iRozhlas.cz. Od prosince ministerstvo průmyslu minimálně jeden projekt holdingu z českého rozpočtu proplatilo, o dalším se aktuálně rozhoduje, potvrdila serveru bez bližších podrobností mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Ministerstvo podle ministra Karla Havlíčka (za ANO) nemůže zastavit posuzování žádostí o proplacení dotací pro holding Agrofert. Riskovalo by tím soudní spory, ať už by tak postupovalo u jakékoliv firmy. Havlíček novinářům při příchodu na jednání vlády řekl, že případně neoprávněně proplacené peníze by resort požadoval vrátit. K preventivní stopce vyplácení dotací přistoupil Státní zemědělský intervenční fond v případě zemědělských investičních dotací poté, co na přelomu května a června do Česka dorazily předběžné závěry auditů k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle prvního z nich Babiš ve střetu zájmů je. Zástupci Evropské komise přitom doporučovali českému ministerstvu financí, aby neposílalo k proplacení žádosti holdingu Agrofert, už loni v prosinci.

Mezinárodní trestní soud v Haagu v pondělí shledal vinným z válečných zločinů někdejšího konžského povstalce Bosca Ntagandu. Obžaloba obsahovala obvinění z vražd, znásilňování a verbování dětských vojáků. Kolik let Ntaganda stráví za mřížemi, soud rozhodne později. Podle AP mu hrozí až doživotí. Pětačtyřicetiletý Ntaganda je souzen za zločiny spáchané v letech 2002–2003, kdy stál v čele vzbouřeneckého Svazu konžských vlastenců. Soud ho shledal vinným v 18 bodech obžaloby, mezi nimiž jsou zločiny proti lidskosti včetně vraždění, znásilňování a sexuálního zotročování či verbování dětských vojáků. Povstalci se údajně snažili také ovládnout nerostné zdroje v provincii Ituri, kde se nachází ropa, diamanty a zlato. Ntaganda, který trvá na tom, že je nevinen, při čtení rozsudku neprojevoval emoce.

Ntaganda má přezdívku Terminátor a pochází z Rwandy. Byl obžalován už v roce 2006, ale byl dlouho na útěku a účastnil se místních konfliktů na hranici mezi Kongem a Rwandou. Nakonec ale začal mít strach o život a dostavil se na americkou ambasádu ve Rwandě, kde v roce 2013 požádal, aby byl mezinárodnímu tribunálu vydán. Občanská válka v Kongu skončila v roce 2003. Do řad povstalců bylo během pěti let bojů podle aktivistů zverbováno více než 30 tisíc dětí. Celkem si válka vyžádala odhadem 60 tisíc obětí. Podle právníků zastupujících dětské vojáky prý povstalci najímali děti staré i pouhých 7,5 roku.

Nová aplikace s pracovním názvem Brouk pomůže najít stromy napadené kůrovcem rychleji než lesníci, kteří musí porost procházet a kontrolovat. Vývojáři z České zemědělské univerzity v Praze chtějí aplikaci spustit do konce roku. Aplikace sbírá informace o stromech pomocí dronu, což urychluje proces nacházení nemocných stromů. Na strom napadený škůdcem pak upozorní senzor kamery.

„Strom mění barvu v okem neviditelných spektrech, třeba v infračervené barvě, a nepatrně se mu zvýší teplota, což také dokážeme detekovat,“ vysvětlil  pro ČT24 Ondřej Lagner z Fakulty životního prostředí ČZU, jak funguje metoda spektroskopie. Posbíraná data poté aplikace během několika hodin zpracuje. Kůrovcem postižené stromy označí červeně a zdravý porost bíle. Do budoucna by si vývojáři přáli, aby aplikace uměla rozpoznat i stromy, které mohou být v ohrožení. Lesníci by tak mohli zasáhnout včas. Aplikace by měla být spuštěna do konce roku a je zatím vhodná pro menší lesy - u větších ploch by dron muselo zastoupit bezpilotní letadlo s citlivějším senzorem.