Informační servis

Proslulou pařížskou katedrálu Notre-Dame v pondělí navečer zachvátil silný požár. Oheň velmi rychle postupoval, hořel celý krov budovy, který pochází z 19. a 13. století, chrám přišel o svou štíhlou zadní věž a propadla se i celá střecha. Velitel pařížských hasičů Jean-Claude Gallet nicméně po jedenácté hodině večer uvedl, že konstrukce zůstane uchráněna od celkové zkázy, stejně jako obě čelní věže. Jednu z nich sice zachvátily plameny, ale jejich šíření se podařilo zastavit. Jeden hasič byl při zásahu vážně zraněn. Zřejmě se tak nenaplní obavy francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze, který předtím naznačil, že hasičům se slavnou památku možná zachránit nepodaří. Katedrála, která právě procházela rekonstrukcí,  je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury a ohledně jejího požáru vyjádřila podporu a lítost řada světových politiků.

Zásah byl komplikovaný, neboť proud vody nedosáhl až k vrcholu. Hasiči navíc nemohli s plameny bojovat ze vzduchu za pomoci letadel, neboť to by mohlo vést ke zhroucení celé konstrukce - jak jim na svém Twitteru radil třeba americký rezident Donald Trump. S plameny bojovalo 400 hasičů za pomoci 18 vodních děl, okolí bylo uzavřené. Ministerstvo vnitra o půlnoci oznámilo, že bude trvat ještě tři nebo čtyři hodiny, než se oheň podaří dostat plně pod kontrolu. Úřad zároveň vyzval ke „krajní opatrnosti“. Podle ranních zpráv hašení požáru nakonec trvalo celkem devět hodin. Pařížská prokuratura oznámila, že požár podle předběžných zjištění vznikl neúmyslným zaviněním. Na místo dorazil v pondělí večer s členy vlády i prezident Emmanuel Macron. „Katedrálu Notre-Dame společně znovu vybudujeme,“ prohlásil na místě neštěstí. Kvůli požáru zrušil očekávaný televizní projev, v němž měl  reagovat na protesty hnutí takzvaných žlutých vest.

Umar al-Bašír, který Súdánu vládl třicet let (a byl jedinou hlavou státu obviněnou ze zločinu proti lidskosti), je odstaven od moci a držen v domácím vězení, súdánská armáda, která jej sesadila, má nového náčelníka generálního štábu. Obyvatelé Chartúmu ale požadují hlubší a zásadnější změny. Jejich desetidenní pokojná demonstrace v centru města stále pokračuje. Jak reportuje agentura Reuters, úřady se ji pokusily rozbít, na místě byly vojenské jednotky a těžká technika, která měla rozebrat barikády - protestující, kterých bylo zhruba pět tisíc, ale vytvořili se sepjatýma rukama kruh a postavili se jim. Takzvaný sit-in před chartúmským vládním komplexem tak stále pokračuje.

Chartúmské demonstraci předcházely několikaměsíční protesty a nepokoje, zapříčeněné stále se zhoršující hospodářskou situací země. Armáda sesadila prezidenta Bašíra a její vrchní velitel následně odstoupil. Nové vedení bude mít i vlivná tajná služba. Zemi nyní vede přechodný vojenský kabinet. V jeho čele stojí Mohamed Hamdan Dagalo, velitel armádních zvláštních jednotek, které dle mezinárodních pozorovatelů páchaly zločiny v Dárfúru. Hlavním požadavkem demonstrujících je ustavení civilní vlády.

Končící ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) složil i poslanecký mandát. Naznačoval to už minulý týden, kdy oznámil odchod z ministerstva. Sněmovnu opouští kvůli tomu, že jako řadový poslanec toho příliš neprosadí a dává proto prostor někomu, kdo má víc energie a  chuti. Nahradí ho Iva Kalátová.

Ťok je dosavadním rekordmanem na ministerstvu dopravy, funkci držel víc než čtyři roky. Jeho nástupcem bude Vladimír Kremlík, s nímž se prezident Zeman sešel právě v pondělí a a měl mu slíbit, že jej jmenuje koncem měsíce.

Minimálně na týden jsou neprůjezdná tři ikonická místa britské metropole. Tisíce protestujících je obsadily na protest proti domnělé laxnosti vlády v boji s klimatickou změnou. Protesty vede organizace Extinction Rebellion. Je to další krok v lidových ekologických protestech proti politice jejich vlád.

Studentské pochody Friday for Future jsou slyšet, ale chody svých měst nijak zásadně nenarušují. Právě to londýnští protestující slibují. Marble Arch, Oxford Circus a Waterloo Bridge budou okupované přinejmenším týden - organizátoři zároveň slibují, že se k nim připojí lidé ve třiatřiceti dalších zemích světa.

Na pondělním večerním zasedání vlády navrhnou sociální demokraté zdanění bank. Na jednání jdou s dvěma návrhy: prvním je vyšší zdanění zisků bank, druhým je zdanění aktiv, které banky drží (čím “větší” banka, tím větší daňové zatížení). Podle socialistických propočtů by takové opatření mělo státnímu rozpočtu přinést ročně pět až jedenáct miliard korun.

Babišovo hnutí ANO je dlouhodobě proti, stejně jako banky. Nejčastějším argumentem proto jejich většímu zdanění je obava, že zdraží služby svým klientům. Podle ČSSD, respektive její ministryně práce Jany Maláčové, se nic takového nestane, protože konkurence mezi peněžními ústavy udrží jejich touhu zhojit se na klientech na uzdě.

Největší letadlo na světě, které vyvinula americká společnost Stratolaunch Systems, absolvovalo v sobotu nad Mohavskou pouští v Kalifornii první zkušební let. Během dvouapůlhodinového testu letoun dosáhl výšky 5182 metrů a rychlosti 304 kilometrů za hodinu, cituje server České noviny agenturu AFP. Letadlo, které má rozpětí křídel 117 metrů, by mělo v budoucnu fungovat jako nosič raket.

Projekt zahájili v roce 2011 spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Paul Allen a vesmírný průkopník Burt Rutan. Jejich cílem bylo postavit letadlo, které bude vypouštět kosmické rakety. Letoun raketu dopraví do výšky zhruba deseti kilometrů, kde se raketa od letounu oddělí. Následně se zažehnou raketové motory, které loď vynesou na oběžnou dráhu. Tato metoda je mnohem úspornější než jsou klasické raketové starty. Gigantický letoun společnosti Stratolaunch Systems se dvěma trupy je vybaven šesti motory, které používá Boeing 747 zvaný Jumbo Jet. K přistání a vzletu nosič raket potřebuje dráhu o délce přes 3,6 kilometru. Raketa je navržena tak, aby mohla startovat z podvěsu speciálních letounů.