Informační servis

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu o odchodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. „Dvanáctý duben je definitivně nejzazším termínem pro přijetí vyjednané dohody britskou Dolní sněmovnou,“ oznámil v Evropském parlamentu. „Pokud tomu tak nebude, není další krátké prodloužení brexitu možné.“

Britská premiérka Theresa May v úterý vyzvala šéfa Labouristů Jeremyho Corbyna, aby s ní jednal o dalším brexitovém plánu. Corbyn nabídku přijal a schůzka by se mohla konat už ve středu. Rozhodnutí May jednat s vůdcem opozice vyvolalo velkou kritiku uvnitř konzervativní strany; někteří konzervativci podle televize Sky News vyzývají vládní ministry, aby se Mayovou pokusili sesadit.

Český prezident Miloš Zeman se v rámci své třídenní oficiální náštěvy Rakouska ve středu ve Vídni sešel se svým protějškem, prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Mnohem více reakcí ale vzbudil projev, který už v úterý přednesl při setkání s českými krajany ve Vídni. Zeman ve své řeči nešetřil bonmoty, ale ani výčitkami, které se při podobných oficiálních návštěvách většinou neříkají. Například v sále přítomnému někdejšímu dlouholetému sociálnědemokratickému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi v projevu vyčetl, že „nedal ani šilink“ na zřízení české školy ve Vídni. „Takže za to vám tleskat nebudu,“ řekl.  Českojazyčná Škola Komenského však o den později pro rakouský deník Der Standard uvedla, že Zemanova slova jsou nepravdivá, protože dostala od radnice štědrou finanční podporu.

Zeman se před krajany také opřel do rakouské strany Zelených, kterým dříve předsedal současný rakouský prezident Van der Bellen a kteří se letos nedostali do parlementu. Zeman volební neúspěch strany označil za výhodu, protože ekologové prý nyní nebudou bránit stavbě velkých projektů, jako jsou dálnice nebo Zemanem navrhovaný průplav Vltava-Dunaj-Odra. „Oni vždycky přijdou, že je tam nějaká žabička, nějaký brouček, nějaká květinka,“ řekl na adresu ochránců přírody v zemi, která je považována za jednu z nejekologičtějších v Evropě. A naopak si v projevu pochvaloval, že si při schůzce s prezidentem Van der Bellenem zapálí, protože hlava rakouského státu také kouří.

Ačkoli ODS v březnu Václava Klause ml. vyloučila, nadále mu patří křeslo šéfa školského výboru, kam byl nominován za svoji někdejší stranu. Na jeho místo sice ODS navrhla primátora Plzně Martina Baxu, ve dvou kolech však pro něj hlasovalo jen šest, resp. sedm z 21 členů výboru. Baxovu nominaci kritizovali poslanci z ANO a SPD či komunista Miroslav Grebeníček. Podle nich plzeňský primátor, zastupitel plzeňského kraje a místopředseda ODS už tak zastává příliš mnoho postů. Klaus ml. dopředu avizoval, že sám z funkce neodejde a dřívější kuloárové informace přitom naznačovaly, že Klause zřejmě většina členů výboru ve funkci podrží. Někteří členové výboru minulý týden upozorňovali, že Klaus má ve výboru nemálo příznivců.

Baxova kandidatura se nelíbila ani Pirátu Lukáši Bartoňovi. Ten řekl, že jeho strana je proti kumulování funkcí, přesto podle svých slov Baxovi hlas dal.  Sám Baxa na dotaz Klause ml. ohledně kumulace funkcí odpověděl, že primátorství Plzně by si nechal - ovšem opustil by například místo člena výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. „Když omezím některé své aktivity ve sněmovně, tak myslím, že práce předsedy výboru a primátora je zvládnutelná,“ řekl s tím, že se rozhodl kandidovat na vedení výboru proto, že chce tuto práci dělat, a odmítl, že by jej někdo do funkce tlačil.  Předseda ODS Petr Fiala na svém twitterovém profilu výsledky jednání tvrdě kritizoval. Podle něj jde o kádrování kandidátů jiných stran a nerespektování pravidel.

Obyvatelé amerického Chicaga si poprvé v historii zvolili za starostku Afroameričanku. Šestapadesátiletá právnička Lori Lightfoot, která se zároveň otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci, nikdy předtím nezastávala žádnou volenou funkci; její zvolení tak potvrzuje současnou zálibu amerických voličů v politicích, kteří stojí mimo zavedené struktury.

Lightfoot v souboji o křeslo starostky jasně porazila zkušenou lokální političku, která je rovněž afroamerického původu. V novém volebním období povede třetí nejlidnatější americké město sužované vysokou kriminalitou a nedostatkem financí. „Není to tak dlouho, co byl souboj dvou Afroameričanek usilujících o tuto pozici sotva představitelný,“ konstatovala druhá demokratická kandidátka Toni Precwinkle.

Polovina členů senátu požádala premiéra Andreje Babiše, aby odvolal z funkce ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO). V otevřeném dopisu senátoři uvedli, že Nováková poškodila vztahy s Tchaj-wanem a už poněkolikáté nezvládla své povinnosti. Vadí jim, že zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit před týdnem setkání zahraničních investorů. Čtyři desítky zástupců horní komory se tak přidali ke kritice šéfky resortu, o jejímž brzkém odchodu z funkce se v poslední době spekuluje. O tom, že Nováková bude z postu ministryně brzy odvolána, v pondělí informoval deník MF Dnes s odkazem na dobře informované zdroje.

„Nevhodným krokem poškodila důležité kulturní a ekonomické vztahy s Tchaj-wanem, a to i přesto, že je zodpovědná za budování ekonomických vztahů. Nedbala na významnou obchodní bilanci, pracovní příležitosti, které tchajwanské firmy Čechům zprostředkovávají, a kulturní spolupráci, kterou s Tchaj-wanem Česká republika má. Nemluvě o nezvládnutí základního diplomatického jednání,“ uvedli senátoři na adresu Novákové.

V srpnu 2013 objevil publicista a spisovatel Douglas Preston, autor románu o nálezu kostí tyranosaura usmrceného po dopadu asteroidu, ve své emailové schránce podivný vzkaz: „Udělal jsem neuvěřitelný, bezprecedentní objev. Věc je extrémně důvěrná, vědí o ní jen tři mí blízcí kolegové,“ psal mu Robert DePalma, mladý paleontolog, o němž Preston věděl, že je ve vědeckém světě zatím „nikdo“ -  jen doktorand na Kansaské univerzitě, který pracuje v terénu na vlastní pěst, bez podpory silné instituce. V telefonu pak DePalma tvrdil, že našel zhruba to, co Preston popsal ve svém románu: kosti dinosaurů, kteří zahynuli v okamžiku srážky asteroidu se Zemí na konci druhohor.

Takový nález by v paleontologii vzbudil obrovskou senzaci. O tom, že na dnešní Yucatánský poloostrov mezi Mexickým zálivem a Karibským mořem dopadl před zhruba 66 miliony let obrovský asteroid, věda už nepochybuje. Skutečně však byla tato katastrofa planetárních rozměrů, při níž se uvolnila energie miliardy hirošimských pum, hlavní příčinou vyhynutí dinosaurů, nebo jen ranou z milosti již beztak vymírající skupině živočichů? Nebo dokonce v době srážky již žádní dinosauři nežili?

Jak se jim dařilo před katastrofou, která oddělila druhohory od třetihor (paleogénu), nevíme. Už před ní se na Zemi nežilo úplně snadno. Vládlo extrémně teplé klima, sopky chrlily do vzduchu obrovské množství oxidu uhličitého - jeho koncentrace byly tenkrát mnohem větší než dnes. Možná se dinosauři ocitli na pokraji vyhynutí už před impaktem. Důkazy nemáme, protože najít jejich kosti v blízkosti geologické vrstvy, která v horninách vyznačuje katastrofu a s ní i konec druhohor (takzvané K-T hranice), se dosud nedařilo. Proto by byl DePalmův objev tak převratný. A proto mu  Douglas Preston, jak nedávno sám napsal v časopise New Yorker, zpočátku vůbec nevěřil.

Dnes se zdá, že možná neprávem. Mladý doktorand zřejmě skutečně našel v Severní Dakotě, 3000 kilometrů od Chicxulubu, cosi pozoruhodného. Tvrdí, že v místě zvaném Tanis objevil chaotickou drť, kterou hnaly desetimetrové vlny tsunami údolím, jež se tu kdysi nacházelo. A v ní kosti mnoha tvorů včetně sladkovodního jesetera, který se evidentně udusil rozžhaveným vulkanickým sklem padajícím z oblohy. Stáří nálezu 65,8 milionu let dokonale odpovídá době katastrofy. DePalma naleziště označil za geologický ekvivalent zrychleného filmu, který ukazuje, co se dělo po dopadu. „Je to první důkaz o interakci mezi živými tvory a dopadem asteroidu,“ řekl nyní časopisu Science paleontolog Charles Manning z britské Manchesterské univerzity, který se na výzkumu podílel.