Informační servis

Senátoři neschválili v tajné volbě prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha na post ústavního soudce. Dostal 19 z 64 odevzdaných hlasů.

Mezi Gerlochovými přednostmi jeho zastánci vyzdvihovali zejména odbornost – je prorektorem Karlovy univerzity, vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva a místopředsedou Legislativní rady vlády.

Kritici mu naopak vytýkali, že vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Miloše Zemana. Proti Gerlochově nominaci se už před hlasováním vyslovili lidovci, TOP 09 nebo představitelé Starostů či hnutí Senátor 21.

V Senátu Gerlocha oficiálně představil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Prezident do Senátu nedorazil, odjel na návštěvu Karlovarského kraje.

Gerlochovu nominaci zpochybnilo několik senátorů. „Člověk, který se označuje za reformního komunistu v době nejtvrdší normalizace, přece nemůže zasednout na post soudce Ústavního soudu,” řekl Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL) v rozpravě před hlasováním.

Také senátor Václav Láska kritizoval osobní a morální autoritu kandidáta a o mnoho smířlivější nebyl ani Marek Hilšer. „Je důležité, aby v těchto institucích byli odborníci na slovo vzatí. Ale ještě důležitější je, aby tam byli lidé, kteří jsou morálními autoritami a byli všeobecně respektování,” řekl Hilšer.

Prezident Miloš Zeman tak bude muset navrhnout senátorům nového kandidáta. Má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů.

Soud OSN v Haagu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu spáchanou během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy soudci Karadžičovi vyměřili 40 let odnětí svobody.

Rozsudek vynesl justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN, který převzal agendu po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž v roce 2017 ukončil činnost. ICTY v roce 2016 nepravomocně odsoudil Karadžiče za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí k 40 letům vězení. Obě strany se proti rozhodnutí odvolaly, prokurátor žádal doživotí.

Aktuálním rozsudkem končí proces, který byl zahájen prakticky již v roce 1995. Stalo se tak více než deset let od Karadžičova zatčení a odeslání trestnímu tribunálu do Haagu .

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Terezu Hlůškovou, zadrženou loni v lednu na letišti s devíti kilogramy heroinu. O verdiktu informovala pákistánská televize Geo, zprávu potvrdilo české ministerstvo zahraničí.

Vynesení rozsudku se v pákistánském Lahauru zúčastnila zástupkyně českého velvyslanectví v Islámabádu, které je s dvaadvacetiletou Češkou v kontaktu od počátku případu a zprostředkovalo jí právní pomoc a kontakt s rodinou Spoluobžalovaný muž byl zproštěn viny.

„Pokud si odsouzená Češka požádá u pákistánských úřadů o předání k výkonu trestu do České republiky, pak Česká republika podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby mohla být k výkonu trestu předána,“ uvedl Robert Řehák z ministerstva zahraničních věcí.

Pákistánští celníci ženu zadrželi poté, co prošla přes dvě kontrolní stanoviště protidrogových jednotek cestou na let do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Odtud se podle pákistánského tisku chystala pokračovat do Irska. Devět kilogramů drogy našli celníci v kufru. Pákistánský list Urdu Point napsal, že drogy, které Češka převážela, by měly na černém trhu hodnotu 150 milionů pákistánských rupií (24 milionů korun).

Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi požádala o odklad brexitu do 30. června. Londýn by se tak nemusel zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu.

V dopise Tuskovi předsedkyně britské vlády žádá Evropskou radu, aby potvrdila „doplňující dokumenty“ dohodnuté s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden ve Štrasburku. Dále chce přijít s „dalšími domácími návrhy“, které se budou týkat tzv. irské pojistky. Po těchto krocích hodlá britská premiérka „co nejdříve“ vyvolat nové hlasování o brexitové dohodě.

Agentura Reuters s odvoláním na analýzu představitelů unijních institucí uvedla, že Evropská komise nesouhlasí se setrváním Británie v unii do konce června. Podle komise přichází v úvahu jen krátký odklad brexitu nejvýše do 23. května, anebo delší prodloužení vyjednávacího období, se kterým by už byla spojena účast Británie ve volbách do Evropského parlamentu.

Po odeslání britské žádosti o prodloužení brexitové lhůty mají osud celého procesu v rukou lídři EU, kteří musí v tomto směru rozhodnout jednomyslně. Summit ve čtvrtek a pátek ale podle všeho ještě jasný verdikt nepřinese. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker  uvedl, že rozhodnutí o britské žádosti o odklad neočekává od řádného summitu.

Obviněnými by měli být projektant lávky Jiří Stráský a bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK)  Antonín Semecký. Policie je obviňuje z obecného ohrožení z nedbalosti. „Proti obvinění podal můj právník stížnost. Bez konzultace s ním se nebudu vyjadřovat,“ uvedl Stráský.

„Z policejního vyšetřování vyplynulo, že už roku 1995 měla Technická správa komunikací informace o tom, že ten most je v havarijním nebo velmi špatném stavu,“ řekla Seznamu pražská radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Radě v pondělí předloží materiál, chce, aby se prošetřilo, proč nikdo takovou dobu nekonal.

Ze čtyř poškozených dostali odškodnění dva lidé. Pojišťovna jim podle Kordové Marvanové vyplatila zatím pět milionů korun. Se škodou, která je zatím ve výši jedenácti milionů korun, se k trestnímu řízení přihlásila i Praha.

Lávka se zřítila 2. prosince 2017 a zraněni byli čtyři lidé, z toho dva vážně. Město loni každému ze zraněných dalo 50 000 korun. Další odškodnění vyplatila dvěma ze zraněných pojišťovna, vedení Prahy s ní uzavřelo dohodu, podle které dostali peníze ještě před skončením policejního vyšetřování.

Praha chce v letošním roce zahájit stavbu provizorní lávky, která nahradí původní ve stejné trase. Spojí přes řeku ulici Pod Havránkou v Troji s Císařským ostrovem, hotova by měla být v únoru příštího roku. Nyní na místě funguje přívoz.

Sazka zveřejnila, kdo si odnesl výhru 123 322 830 korun. Do jejího sídla ve středu dopoledne dorazil svobodný muž kolem třiceti let z jižní Moravy. Odnesl si šestou nejvyšší výru v historii českýc loterií.

„Výherce strávil v Sazce přibližně dvacet minut, během kterých nám ochotně vyplnil i speciální dotazník pro nové milionáře. Mohu tedy říci, že se jedná o svobodného a bezdětného muže, který pravidelně sází už osm let a bude se Sazkou hrát dál i po této astronomické výhře,“ prozradil ředitel komunikace Sazky Václav Friedmann.

Majitel tiketu z Euromilionů hodlá nejprve utrácet za nové auto. O dalších plánech se bude teprve se svou nejbližší rodinou pečlivě rozhodovat. Při vyzvednutí výhry mimo jiné prozradil, že již v minulosti vyhrál u Sazky vyšší obnos peněz, konkrétně 180 tisíc korun.

Sázející na místě zároveň využil možnosti odnést si 250 tisíc korun v hotovosti. Zbylých více než 123 milionů korun posílá Sazka na bankovní účet výherce. V tomto roce se podle Sazky stalo milionářem 37 zákazníků, nejvíce ve hře Sportka (29). Celková částka pro milionáře činí 321 129 071 Kč.