Informační servis

Úterní několikahodinová jednání britských brexitových vyjednavačů v Bruselu zkrachovala. Reuters cituje nejmenovaného zástupce Evropské unie, podle nějž Brusel žádný průlom do víkendu neočekává. Mluvčí Evropské komise vzápětí potvrdil, že úterní rozhovory byly „těžké“ a řešení nebylo nalezeno. Britský tým se u EU snaží dosáhnout změn v takzvané irské pojistce, která je součástí smlouvy o odchodu země z EU. Tlačí jej ale čas, neboť Spojené království má unii opustit už za 23 dní a tamní parlament kvůli sporné irské pojistce dohodu dosud neschválil.

Vzhledem k prohlášení ministra pro brexit Stephena Barclayho neobsahovalo obvyklá slova o „konstruktivních rozhovorech“, je podle komentátorů jasné, že úterní jednání zkrachovala. Diplomaté podle Reuters spekulují, že pokud by se unijním a britským vyjednavačům podařilo během víkendu dosáhnout dohody, mohla by v pondělí do Bruselu zamířit premiérka Theresa May, aby ji politicky podpořila. V úterý by pak o brexitové smlouvě hlasoval britský parlament. Premiérka May podle Reuters ve snaze získat pro svou brexitovou dohodu opoziční labouristy nabídne parlamentu, odborům a podnikatelům větší slovo při jednáních o změnách zákonů týkajících se práv pracovníků po brexitu. Dolní sněmovna by podle vlády měla mít právo rozhodovat o tom, které unijní zákony o ochraně zaměstnanců by měly platit i v Británii v případě, že EU své standardy zvýší.

Mandátový a imunitní výbor nedoporučil sněmovně, aby vydala poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku.  Rozhodnout o vydání by zákonodárci definitivně měli na právě probíhající schůzi, pravděpodobně příští středu. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Sněmovna ve středu schválila novelu zákona o vnitrozemské plavbě. Vodáci podle ní opět budou smět plout s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty, alespoň po některých úsecích řek a vod. Výjimkou zůstanou takzvané dopravně významné vodní cesty, které však zpravidla nepatří mezi vodácky populární destinace. Dosud za sjíždění řeky v opilosti hrozila až pětitisícová pokuta a zákaz splouvání řek. Pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci, má však platit zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Do půl promile se tedy bude muset vejít i „zadák“ na kanoi či raftu.

Nově zveřejněné satelitní snímky naznačují, že Severní Korea opět buduje raketovou střelnici, kterou začala demontovat loni v červnu v rámci diplomatického tání ve vztazích s USA. Satelitní snímky byly pořízeny dva dny po summitu, na němž Donald Trump a Kim Čong-un nedokázali najít shodu na jaderném odzbrojení Severní Koreji. Raketová střelnice, která je v centru pozornosti, dosud nebyla využívaná k testům balistických raket, jež by dokázaly zasáhnout Spojené státy. Její demontáž však podle BBC byla jedním z kroků, které měly mezi oběma znesvářenými státy vytvořit zárodek vzájemné důvěry.

Po neúspěchu summitu, který se minulý týden konal v Hanoji, tak možná Severokorejci přehodnocují strategii. Pozorovatelé však radí ke zdrženlivosti. “Obnovená výstavba je spíše nepříznivým signálem. Jsem ale vždy opatrná při interpretování satelitních snímků. Nemůžeme na základě výstavby na odlehlé raketové rampě dovozovat, k jakým úvahám dochází v koridorech moci v Pchjongjangu,” píše v krátké analýze Laura Bicker, reportérka BBC v Soulu. Kim Čong-un podle ní může jen testovat hranice a trpělivost Donalda Trumpa - nebo zkouší vyslat do Ameriky signál, že se snadno nevzdá Severní Korea technologie, kterou je možné využít k výrobě zbraní. Závažnější by bylo, kdyby Severní Korea porušila slib, že nebude nově testovat rakety.

V Alžírsku, nejrozlehlejší zemi Afriky, pokračují masové protesty proti další, již páté kandidatuře prezidenta Abdelazize Boutefliky. Od mrtvice v roce 2013 neměl jediný veřejný projev, nemůže chodit a možná ani mluvit. Přesto byla o víkendu ohlášena kandidatura 82letého politika do nadcházejících voleb, v nichž by v tamním nesvobodném prostředí opět vyhrál. Skutečnou moc v zemi drží podnikatelská, vojenská a politická elita a Bouteflika je dle znalců země jen figurou včele. Tato elita se nicméně podle všeho nedokáže shodnout na vhodném nástupci, a proto do voleb posílá nemohoucího prezidenta, který se momentálně nachází na delším lékařském vyšetření ve Švýcarsku.  “Až donedávna Alžířané této šarádě jen zdálky přihlíželi. Stále je otupuje trauma z dlouhé občanské války v 90. letech 20. století, zůstali tiší i poté, co sousední státy rozbouřila revolta roku 2011. Ale často přijde moment, kdy se situace stane příliš ponižující i pro ty, kdo si navykli snášet bolest. Alžířané tohoto momentu právě dosáhli,” píše Roula Khalaf z Financial Times, která alžírskou občanskou válku coby mladá novinářka pokrývala.

V ulicích demonstrují desítky tisíc zvláště mladých lidí, v protestech zatím podle reportérů nejsou výrazně přítomní  islamisté, kteří občanskou válku v letech 1992–2002 prohráli. Tento brutální konflikt ve svém úterním projevu připomněl šéf armády a jeden z nejmocnějších mužů alžírského režimu generál Ahmed Gaid Salah: kritizoval demonstranty, kteří si prý přejí návrat k bolestivým letům občanské války. „Úspěch při potírání teroristů nepotěšil některé síly, které si nepřejí vidět stabilní a bezpečné Alžírsko,” dodal generál v konspirativním tónu a slíbil, že armáda bude garantem stability. Alžírsko je předním vývozcem zemního plynu do Evropy, zemi od počátku 60. let vládne Fronta národního osvobození, která vybojovala nezávislost na Francii. Výrazný je kontrast mezi starými muži v klíčových postech a naprostou převahou obyvatel mladších třiceti let, které trápí vysoká nezaměstnanost.

Ve středu večer začíná 21. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Přehlídka, která se po deseti dnech v Praze přesune do dalších českých měst, letos promítne 117 filmů z 51 zemí světa. “Dokumentární filmy přináší příběhy často ze vzdálených koutů světa, příběhy lidí, se kterými na první pohled nemáme nic společného. My ale chceme ukázat, že i vzdálené příběhy nám mohou být blízké, že se nás týkají a můžeme se z nich poučit nebo se s nimi ztotožnit,“ řekl ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Pod heslem Bezpečná blízkost se letos zvláště zaměřuje na téma identity a hledání toho, co nás spojuje. Festival v pražském kině Lucerna zahájí finský dokument Bohové z Molenbeeku, který zachycuje příběh tří dětí a jejich úvah o náboženství a vlastní identitě. Zatímco v Evropě otřesené teroristickými útoky, jejichž pachatelé pocházeli právě z bruselského Molenbeeku, se demonstruje, dětští hrdinové diskutují o tom, zda existuje Bůh, a co například dělá člověka muslimem.

Kdo by to byl řekl, že i Somálsko mělo svojí disco éru. Zpěváci s afro účesem a kalhotami do zvony hráli na pódiu, dívky v sukních a barevných šatech tančily na parketu. Krátký dokument zveřejněný na webu listu The Guardian připomíná tuto ztracenou epochu, kterou ukončily diktátorské represe konce 80. let a následná, dodnes neukončená občanská válka. Díky režisérům poprvé po desítkách let navazují kontakt dva zpěváci z jedné z nejznámějších kapel ze somálských zlatých časů: jeden z nich dvě dekády žije v uprchlickém táboře v Keni, druhý léta bydlí v paneláku ve švédském Malmö.