Informační servis

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o deset miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje. Poslanci tak přidali 600 milionů korun pro obce na opravy a stavby škol a nájemních bytů, jak chtěla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), a 327 milionů korun na investice v sociálních službách, jak chtěl Roman Onderka (ČSSD). Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna odmítla, schválila pouze návrhy dvou poslanců KSČM. Hana Aulická Jírovcová uspěla s návrhem přidat 200 milionů na sociální služby a Zdeněk Ondráček s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty.

Do doby, kdy Británie přestane být členem EU, zbývá přesně 100 dní, ale Britové se stále nedokázali domluvit, jaký způsob odchodu vlastně chtějí. Hrozí proto, že z EU vystoupí bez jakékoliv dohody, což by mělo dramatické následky pro ekonomiku EU i Británie. Evropská komise proto ve středu zveřejnila konkrétní právní návrhy, kterými chce EU na situaci tvrdého brexitu připravit. Komise vyzvala členské státy a europarlament, aby tyto návrhy rychle schválily a umožnily jejich vstup v platnost ještě před datem brexitu. Jedním z návrhů je plán umožnit v případě mimosmluvního brexitu až do konce příštího roku britským přepravcům vozit zboží do zemí EU. Předpokladem ovšem je, že Londýn se vůči dopravcům ze zemí EU zachová recipročně.

Komise také členským zemím doporučila, aby v případě tvrdého britského odchodu zajistili, že britští občané žijící u nich ve chvíli brexitu budou moci na jejich území nadále pobývat legálně. EK také navrhuje dočasně umožnit lety mezi Británií a zeměmi unie jako jednostranné opatření po dobu jednoho roku. Podmínky pro automobilovou osobní dopravu by se měnit v podstatě neměly. Oblast finančních služeb chce komise po možném tvrdém brexitu upravit jen několika dočasnými a reciprocitou opět podmíněnými opatřeními. Zároveň připomněla, že po brexitu bez dohody nebudou moci banky sídlící v Británii operovat na evropském trhu. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis zdůraznil, že Unie dál stojí o britský odchod podle domluveného textu dohody o vystoupení. Schválení smlouvy ale vázne, premiérka Theresa May nemá pro jeho schválení dost hlasů. Hlasovat o brexitové dohodě by se v britském parlamentu mělo ve třetím lednovém týdnu v příštím roce.

Žalobce Jaroslav Šaroch z Městského státního zastupitelství v Praze, který dohlíží na kauzu Čapí hnízdo, nepostupoval při svém dohledu této kauzy dostatečně důrazně a efektivně. Ve středu to na webu Vrchního státního zastupitelství uvedla jeho šéfka Lenka Bradáčová. Na tomto závěru se podle ní shodlo jak pražské vrchní státní zastupitelství, tak  vedení městského zastupitelství v Praze. Bylo přijato opatření, aby byl žalobce aktivnější, a zajistil tak úplné a rychlé ukončení vyšetřování, doplnila Bradáčová.

Bradáčová iniciovala kontrolu žalobce v kauze Čapí hnízdo v říjnu. Takzvaný vnitřní dohled iniciovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze i loni. Už tehdy Bradáčová označila délku vyšetřování za „jen hraničně akceptovatelnou“, ale za práci podřízeného městského zastupitelství se tehdy postavila. Středečním sdělením Bradáčová reaguje na „četné dotazy žurnalistů“ a promluvila s ohledem „na zřejmý významný veřejný zájem“. V kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo čelí stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) i někteří členové jeho rodiny. Interní kontrolu iniciovala Bradáčová ještě před vypuknutím aféry kolem údajného zavlečení Babišova syna Andreje na Krym.

Sucho v Česku už neohrožuje jen zemědělce, upozorňují vědci z projektu InterSucho, kteří ve středu zveřejnili závěry svého výzkumu. Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Tak se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka.

Při pohledu na mapy sucha v Česku od roku 2000 uvedl, že od té doby nebylo v republice území, kterému by se sucho za tu dobu vyhnulo. A konstatoval, že problém se bude dál zhoršovat. „Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ řekl . Zemědělce letos postihlo sucho prakticky v celé západní a střední Evropě. Kvůli suchu dostali od státu kompenzace, tvůrci InterSucha ale varují, že brzy na ně už nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru - a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. „Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté,“ řekl další z autorů výzkumu Zdeněk Žalud.

Americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros (88) je podle britského deníku Financial Times osobností letošního roku. Noviny Sorose označily za praporečníka liberální demokracie, která je v obležení různých populistů. Soros si titul osobnost roku nezasloužil ani tak tím, co vykonal v uplynulých dvanácti měsících, jako spíše tím, jaké hodnoty dlouhodobě reprezentuje, zdůvodnil deník svůj výběr. Prostřednictvím nadační sítě Open Society Foundations už třicet let podporuje projekty na ochranu lidských práv na celém světě, založil také Středoevropskou univerzitu sídlící (zatím) v Budapešti.

Soros podle agentury DPA do svých nadací vložil už 32 miliard dolarů. Kvůli svým aktivitám proti rasismu, autoritářství a netoleranci je americký finančník často trnem v oku politikům. V minulosti na něho útočili mimo jiné americký prezident Donald Trump, příznivci tvrdého brexitu v Británii nebo slovenský expremiér Robert Fico. Nejčastěji je pod palbou kritiky Soros v rodném Maďarsku, kde jej premiér Viktor Orbán viní mimo jiné z podpory migrace. „Přál bych si, abych neměl tolik nepřátel, ale beru to jako znamení, že dělám něco dobře,“ řekl Soros listu Financial Times. Loni vyhlásil deník osobností roku americkou softwarovou inženýrku Susan Fowler, která se zasadila o změnu přístupu velkých společností k sexuálnímu obtěžování.

Americký miliardář Elon Musk novinářům a pozvaným hostům představil svůj testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v kalifornském velkoměstě. Hosté nastoupili do elektromobilu Tesla a jeli nad zemí v Los Angeles ke stanici známé jako O'Leary Station, která se nachází v obydlené oblasti.

Tam ve voze sjeli speciálním výtahem do překvapivě úzkého tunelu v hloubce asi devíti metrů. Červené světlo vystřídalo zelené, řidič prudce zrychlil a spolujezdci si prý připadali jako na diskotéce nebo ve vesmírné lodi. Vůz při jízdě kodrcal, jednomu z cestujících se udělalo nevolno a jiný křičel, jako by byl na horské dráze, popisuje AP.

„Mám to. Řekl jsem si, tohle sakra bude fungovat,“ prohlásil Musk před reportéry a zdůraznil, že jde o prototyp - a že jízda v konečné verzi tunelu bude plynulá.  Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává. Zatímco nyní jel vůz rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi tunelu by se mělo podle plánu jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. Přesto byla ale cesta výrazně rychlejší než po běžné silnici.

Musk zároveň oznámil, že opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Musk před dvěma roky na Twitteru napsal , že ho dopravní provoz dovádí k šílenství, a že postaví proto tunel. Následně založil společnost The Boring Company, která ho začala hloubit.

U příležitosti testovací jízdy Musk popsal, jak funguje systém dopravy, kterému dal jméno „loop“. Autonomní vozidla a elektromobily by ve světových metropolích mohly být pomocí výtahů spuštěny do tunelů. Několik autonomních vozidel by v tunelech bylo k dispozici pro chodce a cyklisty. V tunelech by se pak všechny vozy mohly pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ řekl podle ČTK.

Podle AP nicméně nejde o vysokorychlostní přepravu osob za využití technologie nazývané hyperloop, kterou Musk rovněž propaguje a která by měla umožnit cestovat rychlostí více než 1200 kilometrů za hodinu. Tento systém počítá s pohybem přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.