Informační servis

Premiér Andrej Babiš v pětiminutovém vystoupení na zasedání vlády vysvětlil ministrům složité okolnosti kauzy možného únosu svého syna na Ukrajinu a do Švýcarska. Poté jednal z předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem, předsedou KSČM Vojtěchem Filipem a předsedou SPD Tomiem Okamurou. Z jednání sněmovny se omluvil. „To není Sarajevo, to je puč Palermo,“ okomentoval pak Babiš kauzu ve středu odpoledne. A zopakoval, že jeho syn je psychicky nemocný, dodal, že trpí schizofrenií - a že rozhodně nebyl na Krym unesen, aby nemluvil o kauze Čapí hnízdo. Oficiálně ale před médii nevystoupil.

ČSSD zatím nesdělila postoj k možnému vyslovení nedůvěry vládě, KSČM se chystá premiéra podpořit. SPD hodlá hlasovat pro vyslovení nedůvěry, podle Okamury ale postoj může přehodnotit, pokud vláda začne prosazovat jednotlivé body programu SPD. Strana by také ráda nahradila ČSSD ve vládě. “Jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro splnění programu SPD,” sdělil Okamura novinářům. Předseda SPD se předtím dostal pod palbu kritiky stranických příznivců, když v úterý vystoupil na společné tiskové konferenci spolu s ODS, Piráty, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Víru, že vláda v důsledku skandálu nepadne, vyslovil také prezident Miloš Zeman.

Předsedou Senátu se ve druhém kole hlasování stal Jaroslav Kubera z ODS. Ve finále tajné volby porazil Václava Hampla z KDU-ČSL. Poměr hlasů byl 46 ku 24; 7 senátorů nehlasovalo ani pro jednoho z obou kandidátů. Již v prvním kole vypadl kandidát STAN Jan Horník. Kubera je členem ODS od roku 1992, několik funkčních období zastával funkci primátora Teplic, v minulém funkčním období byl místopředsedou senátu. Po letošních volbách se o post teplického primátora již neucházel, senátorem je od roku 2000.

V kandidátském projevu Kubera prohlásil, že hlavním posláním senátu je obrana svobody, demokracie a ústavy a že v těchto bodech jsou všechny poslanecké kluby zajedno. Zároveň je podle nového předsedy nutné udržovat komunikaci s prezidentem, premiérem i předsedou sněmovny. Podle poraženého kandidáta Václava Hampla, pro nějž bylo prioritou členství a působení země v EU a NATO, existují mezi ním a Kuberou názorové rozdíly, vítěz má podle něj “sarkastičtější přístup” k mezinárodnímu zakotvení České republiky.

Sněmovna vrátila k přepracování návrh opozičních stran na možnost zavedení korespondenčního hlasování ve volbách. Změnu navrhli zástupci TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ODS a Pirátů, za odmítnutím stojí hlasy ANO, ČSSD, KSČM, SPD a části ODS. Oficiálním zdůvodněním je nepřipravenost, jež by mohla vést ke zpoždění vyhlášení výsledků a zvýšení pracovní zátěže pracovníků českých zastupitelských úřadů v zahraničí.

Korespondenční hlasování by se týkalo Čechů pobývajících v cizině. Ti by museli o možnost hlasovat žádat a hlas by zasílali ve speciální doručovací obálce spolu se zvláštním identifikačním lístkem a vlastnoručním podpisem stvrzujícím, že hlasovali osobně. Navrhovatelé předpokládají, že by se účast Čechů pobývajících v zahraničí mohla zvýšit o polovinu. Komunistický poslanec Jiří Valenta argumentoval proti návrhu tím, že by byl porušen princip anonymity. Poslanec ODS Václav Klaus ml. Zase v diskuzi prohlásil, že právo hlasovat by měli mít pouze ti Češi, kteří žijí v Česku. Korespondenční hlasování umožňuje řada zemí včetně Velké Británie, USA, Kanady nebo Austrálie.

Vyjednavači dospěli v úterý k technické dohodě na znění smlouvy o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Premiérka Theresa May nechala své ministry jednotlivě dokument prostudovat a s některými z nich jednala mezi čtyřma očima. Stoupenci tvrdého brexitu proti dohodě, jejíž podoba nebyla dosud zveřejněna, protestovali; bývalý ministr zahraničí a lídr kampaně za odchod Británie z EU Boris Johnson ji označil za vazalskou. Negativně se k návrhu dohody vyjadřovali také poslanci severoirských loajalistů, na jejichž hlasech závisí parlamentní většina konzervativců, šéfka Skotské národní strany Nicola Sturgeon zase prohlásila, že dohoda by byla pro Skotsko katastrofou.

Německá ekonomika přestala poprvé po třech letech růst a mezi druhým a třetím čtvrtletím klesla o 0,2%. Pokles není zcela neočekávaný, podle analytiků souvisí s taktikou, s níž se německý automobilový průmysl vyrovnává se zpřísněnými emisními limity EU - přesto je větší, než se předpokládalo. “I bez (problémů automobilového průmyslu) by německá ekonomika stěží zaznamenala nějaký růst, a to kvůli klesající poptávce z Číny,” cituje deník Financial Times hlavního ekonoma Commerzbank Joerga Kraemera.

Zpomalovat začala také česká ekonomika, i v tomto případě je ochabnutí citelnější, než experti očekávali. Ve třetím čtvrtletí vykázalo Česko meziroční růst 2,3%, předpoklad zněl 2,5%. “Na zpomalení průmyslu se projevuje nejvíce zpomalování váhově nejvýznamnější výroby automobilů, která v letošním roce zhruba stagnuje," cituje ČTK analytika ING Jakuba Seidlera. Česko se zároveň stalo nejpomaleji rostoucí ekonomikou zemí Visegrádské skupiny.

Varan komodský (neboli komodský drak) je nebezpečný masožravý plaz, známý svými ostrými zuby a otrávenými slinami, jehož délka dosahuje až tří metrů. Plaz běžně požírá savce, zdokumentovaných je mnoho napadení člověka. Je schopen dálkových přesunů a na ostrovy v Indonésii, jež jsou jeho domovem, kdysi pronikl ze vzdálených končin. Podle nejnovějšího výzkumu vědců však “draci” v jistém okamžiku začali dávat přednost výrazně “domáckému” životu a odmítají jakékoliv další šíření.

Většina z nich nikdy během života neopustí rodné údolí, a když jim v raném věku hrozí nebezpečí ze strany kanibalisticky smýšlejících příslušníků vlastního druhu, vylezou raději do bezpečí na strom. “Kdysi kolonizovali ostrov, ale navzdory neuvěřitelným výkonům v rozšiřování svého druhu se rozhodli, že už to stačilo,” cituje v této souvislosti deník The New York Times profesora ekologie z australské Deakins University Tima Jessopa, který výzkum řídil.

Varani tedy rozhodně cestovat umějí. Když je vědci přesunuli násilím na vzdálenost desítek kilometrů, byli do čtyř měsíců všichni zpět v rodných údolích. Pouze ti z nich, kteří byli převezeni na jiný ostrov, zůstali v novém působišti, přestože ani plavecké schopnosti k návratu nepostrádají. “Plavání domů jim zjevně nestálo za námahu,” konstatují vědci.

O motivacích zvláštního chování vědci pouze spekulují: domnívají se například, že v případě života na ostrovech je jakákoliv chyba při hledání nového teritoria velmi nebezpečná, protože živočichové nemají k dispozici mnoho možností úniku. Zároveň jim ale hrozí klasické nebezpečí degenerace z příbuzenského křížení - a vědci jeho příznaky v DNA varanů skutečně našli. Jsou také velmi zranitelní v případě lokálního nedostatku potravy nebo přírodní katastrofy. V každém případě zdání klame: pod maskou drsného dravce se skrývají usedlí tvorové, kteří díky pomalému trávení někdy žerou pouze jednou za několik týdnů a nikam se nehrnou. “Jde jim hlavně o to nic neměnit,” konstatuje zmíněný Jessop.