Vražedná mlha nad Kremlem

Loni v polovině června přišlo do kanceláře Borise Berezovského, ruského miliardáře žijícího v Londýně, několik šéfů Scotland Yardu. Bývalému ruskému magnátovi sdělili, že by měl na čas opustit zemi, protože do Londýna přijel z Ruska muž čečenského původu, který jej má zabít. O celé záležitosti informovala tento týden BBC.

Berezovskij okamžitě odletěl do Izraele a Scotland Yard potencionálního vraha pečlivě sledoval. Zatkl jej brzy poté, co si tento muž, identifikovaný BBC pouze jako pan A., pokusil sjednat s Berezovským schůzku. O tom, že to nebyl žádný naivní amatér, svědčí skutečnost, že se s miliardářem několik měsíců předtím již jednou v Londýně sešel; kdyby tedy nebyl Berezovskij varován, s novou schůzkou by pravděpodobně souhlasil, a je možné, že vrah znal cestu, jak obelstít magnátovu ochranku. Podrobnosti zná zřejmě Scotland Yard – a téměř jistě také ruská bezpečnostní služba FSB.

Společnost BBC totiž s odvoláním zdroje z britských tajných služeb uvedla, že celou akci pravděpodobně řídila právě FSB. Pan A. byl sice napojen na organizovaný zločin, zároveň to byl ale i agent FSB, dokonce vyznamenaný osobně šéfem této služby.

A nejen to: podle britské kontrarozvědky MI5 existují spolehlivé indicie, které FSB usvědčují i z podílu na likvidaci Alexandra Litviněnka, bývalého pracovníka ruských tajných služeb zavražděného v Londýně radioaktivním poloniem. „Jsou tu velmi silné náznaky, že to byla státní akce,“ cituje BBC nejmenovaný zdroj.

Pan A. nakonec neskončil před britským soudem (kdyby se tak stalo, dozvěděli bychom se o celé kauze dříve než s ročním zpožděním); Scotland Yard jej odvezl na letiště a poslal zpátky do Ruska. Podle Berezovského byl vrah puštěn na svobodu proto, aby britské tajné služby nemusely před soudem odkrýt své zdroje informací, které mají pravděpodobně přímo ve FSB. Temné pozadí celé kauzy podtrhuje skutečnost, že o několik měsíců později byl pan A. v Rusku unesen a zdá se, že je nějakým způsobem zapleten do vraždy novinářky Anny Politkovské.

Bez větší pozornosti světové veřejnosti se tak zvolna derou na světlo neuvěřitelné věci. Připomeňme, že Alexandr Litviněnko, zavražděný v listopadu 2006, několikrát obvinil ruské tajné služby z nekalých praktik: ze snahy zavraždit právě Berezovského a po útěku do Londýna také z toho, že vyhodily do povětří několik činžovních domů v Moskvě a dalších ruských městech a svedly celou akci na čečenské teroristy. Exploze činžovních domů, při nichž zahynuly stovky lidí, umožnily tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi rozpoutat druhou čečenskou válku a pomohly mu do křesla ruského prezidenta.

Berezovskij patří k nejhlasitějším kritikům Kremlu a v Londýně otevřeně říkal, že se snaží o Putinovo svržení. Články Anny Politkovské o Čečensku dráždily Kreml nebývalou měrou. Po informacích BBC z počátku týdne se tak opět o něco ostřeji rýsuje obraz Ruska jako země, která fyzicky likviduje odpůrce vládnoucího režimu doma i za hranicemi.

Podle ruského bezpečnostního analytika Andreje Soldatova, rovněž citovaného BBC, začali ve stejné době, v jaké byl zavražděn Litviněnko, v Čečensku a některých dalších zemích záhadně mizet nepohodlní lidé, aby se pak našla jejich mrtvá těla.

Zbývá však jedna důležitá otázka: jedná FSB, následnice KGB, na přímý rozkaz Kremlu? Soldatov tvrdí, že některé části této vnitřní bezpečnostní služby Ruska si lze najmout na špinavou práci, a spojení s Kremlem tedy není jisté. Těžko ale věřit tomu, že v Rusku, ovládaném bývalým pracovníkem KGB Putinem, by se něco takového mohlo dít bez vědomí nejvyšších míst.

Pravděpodobné tedy je, že FSB dostala když ne rozkaz, tedy minimálně volnou ruku ke svým nekalým praktikám. Nezbývá než doufat, že se tomu nový ruský prezident pokusí učinit přítrž. Ocitá se totiž pod značným diplomatickým tlakem; Británie je rozzuřena, mimo jiné proto, že by se pracovníci MI5 rádi soustředili na boj s islámskými teroristy a nemuseli místo toho honit vrahy přicházející z Moskvy.