Třikrát o: ČT, minulosti a Aničce

České televizi se v neděli podařily Otázky Václava Moravce. Šlo o speciál, který se věnoval romské otázce. Byli velmi vhodně a nápaditě vybráni hosté – od romské superstar přes koordinátora pomoci Romům z Člověka v tísni či analytika až po členy vlády, kteří se nějak otázkám menšin věnují.

Narušil se tak stereotypní formát, kdy o romské otázce hovoří jen politici a nebo maximálně romští funkcionáři. A fakt, že Česká televize věnovala diskusi dvě hodiny na prvním programu, dává naději, že veřejnoprávní televize bude zasahovat zásadnějším způsobem do vnitropolitického dění.

Teď jen ještě, aby hosté uměli o tématu mluvit srozumitelně a věcně. Protože z těch proslovů se nic moc pochopitelného nedalo vyčíst. To ale není chyba moderátora, taková je holt v Česku realita.

Agentura STEM zveřejnila průzkum, jenž popisuje, jak se veřejnost dívá na směřování společnosti. Znovu se potvrdilo, že stále je na místě obezřetnost, protože 44 procent lidí si myslí, že dnešní režim je stejný nebo dokonce horší než ten komunistický. Pokud se na porovnání současnosti a minulosti podíváme očima voličů, tak dnešní režim jako lepší vnímá 83 % stoupenců ODS, 61 % SZ, 57 % KDU-ČSL, 49 % ČSSD a 11 % KSČM.

Čísla jsou to docela nepříjemná, i když by bylo chybou řadit lidi, kteří nevnímají ten dnešní režim jako dobrý, mezi ty, jež by chtěli návrat zpět ke komunismu. Údaje STEM by ale měly být varováním pro sociální demokraty. Fakt, že polovinu jejich stoupenců tvoří jedinci nespokojení s dnešním systémem, znamená, že tito voliči se nejvíce cítí ohroženi moderním světem a tudíž jsou coby přívrženci značně nestabilní.

Případu existující neexistující Aničky je lepší se vyhnout. Přesto to v sobě nese cosi fascinujícího. Tím spíše, když si chronologicky seřadíte několik titulků v médiích za poslední měsíc:

„Anička (13) z domu hrůzy zmizela jen v noční košilce…“, „Kdo unesl Aničku?“, „Anička šla určitě hledat mámu“, „Učitel: Klára zřejmě biologickou matkou Aničky není“, „Policie: Anička možná obětí trestného činu“, „Zmizelá Anička je geniální“, „Policie pátrá po Aničce zatím marně“, „Anička stále nezvěstná“, „Policie neví, koho hledá“, „Policie zkoumá, zda údajná Anna na fotce není jiná žena“, „Anička existuje“, „Jsem Anička a píšu vám pravdu…“, „Soudce: Dívka na fotce není ta Anička, o níž jsme jednali“, „Anička existuje! Znalci popírají, že nikdy nežila“, „Hnutí Grálů dává ruce pryč od rodiny Mauerových“, „Anička je duch“, „Soudkyně trvá na tom, že mluvila s dítětem“, „Takhle asi vypadá Anička!“, „Anička nebyla Anička“, „Je Jakub Patočka Imanuel Parsifal?“, „Třináctiletá Anna v Klokánku nikdy nebyla“, „Jak lehké je vyrobit neexistující Aničku“, „Policie teď počítá ‚Aničky‘“, „Anička se měla stát novým ‚božstvím‘“, „,Anička‘ je možná Škrlová, ale Kristýna“, „Soud zrušil verdikt, jímž byla Anička svěřena Mauerové“, „Kdo psal dopis? Škrlová to nebyla“, „Hledaná Anička? To nejsem já!“, „Anička neexistuje“, „Soudkyně věří, že Anna existuje“, „Anička? Nemusí jít o náboženství, míní expert“, „Barbora Škrlová: Já jsem Anička!“, „Odborníci naletěli na věk ‚Aničky‘“, „Falešná Anička čeká v Kodani na pas“, „Anička: nemoc, či manipulace?“, „Škrlová: Odborníci mi hádali 13 let“, „Viděla, jak se Barbora mění v Aničku. Teď promluvila“, „Psycholog: ‚Anička‘ Škrlová hraje divadlo“, „Annu hrála Barbora? Netušil jsem“, „Anička hovoří z Kodaně“, „Anička vznikla ve skautu“, „Škrlová a Mauerovi nebyli ve skautu“, „Norská stopa v kauze Anička“.

Teď už si jen počkejme na to, že se dozvíme o tom, že Anička je dcerou Radovana Krejčíře a je s ním v Africe.