Strach prodává

Před pár dny Sdružení obrany spotřebitelů SOS zaslalo Radě pro reklamu stížnost na obchodní řetězec Tesco, který ve své reklamní kampani používá slogan: „Tesco pomáhá v době krize.“ Sdružení tvrdí, že Tesco zvyšuje v zákaznících strach z krize a využívá jej pro zvýšení svých zisků. Je to prý „neetické a v rozporu s dobrými mravy.“ Obchodní řetězec to samozřejmě vidí úplně opačně: prý to s pomocí myslí vážně.

To, že se krize z novinových titulků, kde se skloňuje ve všech pádech, stěhuje už i do reklamy jen dokazuje, že se jedná o skutečný mediální hit. Větší než ptačí chřipka nebo baby boom. Přídavné jméno „finanční“ se většinou vypouští, má to tak lepší spád. Oholená krize působí zlověstně, dramaticky, zrychluje nám tep – a o to přece při prodávání jde. Dokud to neomrzí. Nepříjemný zvuk slova děsí tím víc, čím méně si pod ním dovedeme představit.

Strachu lze čelit různými způsoby - třeba zábavou. Je známo, že v Berlíně roku 1923, kdy vrcholila inflace a vysokoškolští profesoři prodávali na ulici tkaničky do bot, prosperovaly pouze šantány, noční bary a bordely. Možná i kina. Nebo můžeme sáhnout po nějaké knize a přečíst si, co nám to vlastně hrozí.

K dispozici je třeba publikace Naděždy ŠpatenkovéKrize. Psychologický a sociologický fenomén, kterou v roce 2004 vydalo nakladatelství Grada. Píše se v ní například, že krize se nesmí zaměňovat s depresí. Krize je dramatická změna a negativní pocity, které ji provázejí, jsou čistě subjektivní záležitostí. Neboli:„krizí je taková situace, kterou za krizi považujeme.“ Najdeme tu i Rahes-Holmesovu škálu náročných životních událostí, sestavenou na základě dlouholetých klinických zkušeností. Na ní je „změna finančního stavu“ až na 16. místě, tedy hodně daleko za smrtí životního partnera, rozvodem, rozvratem manželství nebo uvězněním, kteréžto události zaujímají v tabulce první čtyři místa. A jen pro orientaci: změna spánkového návyku má pořadí 32. a Vánoce 35.