Kde se ztrácejí peníze na vědu

Český stát štědře financuje kromě kvalitních výzkumů také vědu, která nemá absolutně žádné výsledky. V letech 2001–2005 na ni vyplýtval 300 milionů korun. Informovaly o tom páteční Hospodářské noviny s tím, že mají příslušnou analýzu k dispozici. To zní investigativně; všechny potřebné údaje lze však nalézt na webu, na stránkách vládní Rady pro výzkum a vývoj (www.vyzkum.cz, bližší podrobnosti na konci tohoto textu).

Hospodářské noviny se věnují konkrétním hříšníkům, kteří proměnili státní peníze v sérii nul. Zaměřme se proto na něco jiného – na instituce, jež rozdělují finanční prostředky jen málo efektivně. Zmíněná vládní rada nabízí jejich seznam v přehledně uspořádané tabulce.

Peníze míří v Česku do vědy přes 22 takzvaných poskytovatelů, což je patrně světový rekord. Patří k nim různá ministerstva, úřady, ale i některé kraje. „Dvaadvacet poskytovatelů je zkrátka moc,“ říká Marek Blažka, sekretář zmíněné vládní rady, a dodává: „Je to roztříštěné, lidé na tolika úřadech nemají potřebnou kvalifikaci. Státní správa tam nefunguje.“

Nejhorší „poskytovatelé“ jsou v příslušné tabulce znázorněni žlutou barvou. „Žlutá znamená, že něco není v pořádku,“ vysvětluje Blažka. Ze zmíněných 22 institucí spadlo v období 2001–05 do žluté pasti plných 12 úřadů, tedy více než polovina. A z toho je 11 ministerstev: třeba ministerstvo dopravy, pro místní rozvoj, obrany, ministerstvo průmyslu a obchodu, životního prostředí, zdravotnictví. Například ministerstvo pro místní rozvoj proměnilo pět miliónů korun ze státního rozpočtu v 0 článků v impaktovaných časopisech, dva články v ostatních časopisech, pět knih, čtyři články ve sbornících, 0 patentů a 0 technologiií. Pár článků otištěných patrně v málo prestižních periodicích a pět knih za pět miliónů – to je vskutku zajímavý výsledek.

V šedivé části tabulky, kam spadají průměrní, nalezneme z velkých poskytovatelů třeba akademii věd nebo ministerstvo kultury. Mezi těmi nejlepšími je pak Grantová agentura ČR a ministerstvo školství.

Volání po tom, aby se počet zdejších poskytovatelů snížil, sílí a je pravděpodobné, že během několika příštích let bude jejich počet dramaticky zredukován. Tabulky vládní rady v tom hrají důležitou roli. „Když jsme je před třemi lety začali sestavovat, nebyla ministerstva schopna dohledat, co se stalo z 27 miliardami korun. Teď se pohybujeme kolem částky 300 milionů,“ říká Marek Blažka.

To zní chvályhodně, ale jistě by to šlo posunout ještě dál. Metodika, podle níž rada výsledky hodnotí, by totiž mohla být ještě mnohem přísnější. Například kolonka „patent“ už nerozlišuje, zda jde o patent podaný pouze v Česku, který je zpravidla dobrý pouze k tomu, že konkurenci upozorní, na co zajímavého Češi přišli, ale už jí nezabrání, aby to bez překážek ve světě okopírovala – nebo zda jde o patent evropský, americký, japonský či dokonce patent, který by pokrýval všechny jmenované oblasti světa. Podobně lze diskutovat o váze různých článků v neimpaktovaných časopisech, sbornících či o knihách.

Přesto není pochyb o tom, že se věci vyvíjejí správným směrem. Dělat za státní peníze vědu, která k ničemu není, je v Česku stále těžší.

Tabulky Rady pro výzkum a vývoj lze nalézt na adrese www.vyzkum.cz v kolonce „Hodnocení VaV“ a poté „Hodnocení výzkumu a vývoje v roce 2006“. Hledejte „konečné

hodnocení

poskytovatelů a příjemců“. Jak si vedly konkrétní výzkumné instituce, třeba jednotlivé fakulty UK či ústavy akademie věd, lze nalézt v tabulce

3a

, poskytovatelé jsou v tabulce

4

.