Jsi hloupý, půjdeš na řemeslo

Zedník, co k nám chodí je Ukrajinec a vzděláním gynekolog. Aspoň to tvrdí a od té doby, co jsem ho viděla při práci, mu to věřím. Vykope třeba ze zdi trubku, o které nikdo netuší, kam vede a k čemu slouží. Nepropadne nejistotě, poklepe kladívkem, přiloží ucho k radiátoru a diagnostikuje trubku od topení. Je to suverénní lékařská práce.

Tento zedník, stejně jako další z mého (tajného) seznamu dobrých zedníků má velmi málo času a hodně zakázek. Také moje kadeřnice vždycky dost dlouho hledá místo v diáři, protože má hodně práce. Podle ní je jednou z důležitých schopností kadeřníka dobrá slovní zásoba. "Když se nemůžeme se zákaznicí dohodnout, snažím se jí tu věc popsat mnoha různými způsoby, až konečně uvidím, že se jí v očích něco rozsvítí a ona už ví." Prostě nejde jen o to někomu něco mu udělat na hlavě. Jde o všechno, třeba i porozumění.

Ale historek o řemeslnících má dost každý, je to oblíbený žánr. V některých je řemeslník superman a v jiných zločinec. Teď jde o to, co odlišuje zedníka a kadeřnici, o kterých byla řeč, a ty další kladné hrdiny od těch záporných. Odpověď: dobří řemeslníci nebyli při svém vzdělávání odkázáni na učňovské školy. Kadeřnice Eva má střední uměleckou školu, je grafička a výuční list má z Anglie. Zedník Josef je vysokoškolák, jak bylo řečeno. Mají vzdělání následkem čehož umí cizí jazyky, mají slovní zásobu, používají internet, znají novinky v oboru, dokáží obchodovat.

V Praze vychází právě teď ze základních škol 8300 dětí. Na středních školách a učilištích je pro ně 11 tisíc míst. Přes dva tisíce míst z toho je na učňovských školách, takže když se to sečte, nemusel by na ně nastoupit vůbec nikdo.

A nastoupí na ně zřejmě jen děti, které nikde jinde nebudou chtít a s pocitem, že šly na řemeslo za trest. Tím trestem bude, že je školí lidé, kteří jsou na "učňáku" také s jistou nechutí a na odborném výcviku je budou pravděpodobně vyučovat "výtrat" (to je prý sestřih do vytracena, a běda kadeřnické učnici která to neví). Mluví se o tom, jak tenhle sesun na dno vzdělání zastavit, ale zatím se to nepovedlo.

Dobrý řemeslník je hrdina dnešních dnů. Je všude vítaný, slušně zaplacený, o práci se nemusí bát. Jednotlivé kraje dělají, co mohou, aby to svým obyvatelům vysvětlily (viz třeba nová pražská kampaň Řemeslo žije, www.remeslozije.cz, nebo kampaň libereckého kraje www.techyes.info). Učiliště ale není místo pro superhrdiny. Dobrý řemeslník se musí naučit slovní zásobu, obchodování a jazyky a "učňáku" se pokud možno vyhnout.