Cyril Svoboda bojuje s démonem

Postavit se zlu nemá cenu, je neporazitelné a tak jako tak zvítězí. Právě tohle si myslí lidovec, a v křesťanské víře tudíž pevně zakořeněný ministr Cyril Svoboda. Řekl nám to ve středu, když vysvětloval, proč se tato vláda vůbec nebude pokoušet sepsat zákon regulující lobbing ve sněmovně, přestože to má vepsáno ve svém programové prohlášení. „Kdo bude chtít dávat úplatky, toho zákon nezastaví. Není to možné vyřešit,“ popsal svůj boj proti korupci, jež lobbing věrně provází, ministr a šéf legislativní rady vlády Svoboda.

Lobbing, jak o tom nedávno psal i Respekt, je skutečně nutným zlem. Jeho podstatou je snaha různých zájmových skupin ovlivnit poslance a skrze ně znění zákonů, v dobrém i ve zlém. Vymýtit ho nelze, na poslance bude mít vždy někdo nějaký vliv, pokud je tedy nechceme na dobu trvání jejich mandátu neprodyšně uzavřít někam na samotku. S lobbingem se parlamentní demokracie jednoduše musí naučit žít. Otázkou je, jak takové soužití bude vypadat.

V ideálním případě je počínání lobbistů pod dohledem, každý ví, kdo co a skrze kterého zastupitele prosazuje. Pak je nabíledni, že se dotyčný poslanec za své činy musí zodpovídat voličům, musí je umět vysvětlit. Toho lze dosáhnout povinnou registrací lobbistů, jako to dělají třeba ve Washingtonu nebo v Bruselu. Ovšem nebuďme naivní – každý systém se dá nějak obejít a zhruba rok starý obří korupční skandál okolo amerického lobbisty Abramoffa, jenž smetl i nejvlivnější republikánské zákonodárce v americkém Kongresu, to dokazuje.

Ve skutečnosti nedokonalý svět demokracie o ideál jenom usiluje. Po každém skandálu následuje zpřísnění pravidel a zase je na chvíli klid – než ovšem někdo najde nějakou skulinu. Následuje skandál a tak dále. Dobro nikdy úplně nezvítězí, ovšem zlo taky ne a každý, kdo se dává do jeho služeb, riskuje, že to bude právě on, koho smete příští průšvih. Abramoff, bohatý a vlivný americký šíbr, skončil na dlouhá léta ve vězení.

U nás by se bát nemusel. Naše vláda si myslí, že když je lobbistické zlo neodbytné a vždy si nakonec najde cestu, je lépe mu rovnou vyklidit prostor a nechat ho volně dýchat. „Nejde to vyřešit,“ říká Cyril Svoboda. Inu, nejde to vyřešit jednou provždy, ale vést nesmiřitelný boj možné je. Pokud se ovšem chce. Pokud pan ministr nemá třeba pocit, že s lobbistickým zlem a s ním spojenou korupcí je lepší se spojit a utrhnout si z něj také svůj díl.