Švejnar varuje před recesí v Česku

Jak má svět čelit hospodářské krizi a čím byla způsobena? To bylo téma debaty pořádané sdružením Diskusní fórum Osma.

Bylo zajímavé slyšet názory ekonoma Jana Švejnara, který v únorové prezidentské volbě neuspěl proti současnému prezidentovi Václavu Klausovi. Švejnar před zaplněným sálem hovořil nejprve o příčinách současného stavu. Nejprve zdůraznil, že v porovnáním s podobnými krizemi posledních desetiletí stála u jejího zrodu ekonomicky vyvinutá země, tedy Spojené státy (dříve Argentina, Rusko).

Toxické balíčky

Současný neradostný stav podle něho zapříčinilo několik faktorů. Byl to jednak na počátku tohoto desetiletí boom hypoték v USA, který byl zapříčiněn ekonomickou recesí a následným snížením úrokových měr. Dále tím, že vznikly nové komplikované finanční nástroje.

Rovněž banky se začaly chovat jinak než dříve. Díky balíčkům, které obsahují i rizikové hypotéky, finanční instituce nedostatečně kontrolovaly bonitu svých klientů jako v minulosti, ale dále prodávaly dalším subjektům a již neměly zájem pozorně sledovat, zda klienti řádně splácejí. Naopak jejich pozornost se soustředila na příjem poplatků z prodeje těchto toxických balíčků. „Rizik si nikdo nevšímá, pokud ve světe panuje ekonomická konjunktura,“ zdůraznil Švejnar.

Morální hazard

Na podobný aspekt upozornil i druhý diskutující Kamil Janáček. Hlavní ekonom Komerční banky poukázal na psychologické chování bankéřů, kteří jsou svými akcionáři tlačeni k co největším ziskům. Ti se oprávněně ptají, proč banka nedosahuje takových zisků jako konkurence. Bankéřům se tak nevyplatí chovat se odpovědněji a opatrněji, když jim trh umožňuje s vyšším rizikem dosahovat vyšších zisků.

Jako chybu tak považuje i současné snahy vlád po celém světě garantovat vklady střadatelům do výše sta procent. Zvyšuje se pak riziko morálního hazardu všech bank. „Stoprocentní garance vkladů zvyšuje morální hazard,“ zdůraznil s tím, že předchozí česká praxe garantovat devadesát procent vkladů byla přiměřená.

S Janem Švejnarem souhlasil s tím, že řešením pro budoucnost je regulace ve smyslu slova větší transparentnosti finančního prostředí a vymezení jasných mantinelů.

Dopady na českou ekonomiku

Švejnar se s Janáčkem rozešel v názoru dopadů na českou ekonomiku. Podle profesora ekonomiky na University of Michigan Evropa bude muset počítat s tím, že se jí krize dotkne hlouběji a bude trvat déle, než ve flexibilnějších USA. "Očekávám pokles a bude větší, než většina analytiků odhaduje. Budeme mít štěstí, pokud příští rok Česká republika vůbec poroste.“ Až dosud byly nejčernější odhady růstu HDP v ČR pro rok 2009 kolem dvou procent.

Kamil Janáček naopak s pesimismem Jana Švejnara ohledně české ekonomické výkonnosti nesouhlasí. Jednak zdůraznil, že toxické úvěry české banky de facto neměly. „Expozice KB vůči Lehman Brothers a Islandu byly 11 milionů korun. To mi nikdo v zahraničí nevěří,“ zdůraznil Janáček. Podle něj mají české banky nyní hotovost „overnight“ přes 400 miliard korun.

Nepřímým dopadem však budou těžkosti s exportem, protože ČR je pátou nejotevřenější ekonomikou Unie a nejvíce vyváží do Německa, na Slovensko a do Francie. Recese v Evropě pak bude mít dopad na český export. „Odhaduji však na příští rok růst HDP kolem tří procent. Čeští exportéři si i během zpomalení v Unii v roce 2002 našli své cesty. Volná místa na exportním trhu jsou vždy,“ zdůraznil.

Oba ekonomové se neshodli ani v otázce rychlého přijetí eura. Švejnar je známým zastáncem co nejrychlejšího přijetí společné měny, zvláště pokud český export směřuje zejména do zemí měnové unie. Janáček naopak upozornil na větší flexibilitu ČNB, která může reagovat změnami úrokových sazeb, což po přijetí eura nebude možné.