Progruzínská vláda a proruský prezident?

Jak vnímají hlavní aktéři, kteří formulují zahraniční politiku země, výroky prezidenta Václava Klause ohledně konfliktu v jihokavkazské Gruzii? Klaus totiž v pondělním vydání MfD uvedl, že neoddiskutovatelná a fatální zodpovědnost za vyvolání války je na straně gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu. (Více v glose Ondřeje Nezbedy)

Dostal se tak tímto názorem do příkrého protimluvu s premiérem, ministrem zahraničí a ministrem pro evropské záležitosti. Karel Schwarzenberg naopak hovoří v rozhovoru pro Respekt o imperiálním myšlení představitelů Ruska jako v 19. století, nebo současné Rusko rovnou přirovnává k nacistickému Německu před vypuknutím druhé světové války, kdy se Adolf Hitler oháněl zájmy „Volksgenossen“ žijících v okolních zemích německé říše. (Celý rozhovor s Karlem Schwarzenbergem čtěte ZDE).

Premiér Mirek Topolánek naopak přispěchal s paralelou sovětské okupace Československa před čtyřiceti lety a vyslovil se pro urychlené přijetí Gruzie do NATO. (Více ZDE). Rovněž ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra varoval před ruským „promyšleným plánem“. (Podobně to hodnotí týdeník The Economist)

Ministr zahraničí Schwarzenberg komentář prezidenta nebere na lehkou váhu. „Samozřejmě na tomto konfliktu je také zodpovědnost gruzínské strany, samozřejmě prezidenta. Nicméně pan prezident (Klaus) opomenul odpovědnost ruské strany. Na tomto konfliktu se bohužel podílejí dvě strany, a tudíž zodpovědnost leží také na obou stranách,“ sdělil na pondělní tiskové konferenci Schwarzenberg na dotaz ČT.

Šéf české diplomacie bude během úterý jednat o Gruzii se svými kolegy v rámci Severoatlantické aliance. Česká republika požaduje okamžité stažení ruských vojsk z Gruzie a také územní nedělitelnost země.

Podle Klause je nutné říci, kdo konflikt začal a co tím sledoval. (Fakticky začal útokem gruzínské armády na jihoosetské město Cchinvali – více v článku Návštěva v Cchinvali).

Prezident znal pozici vlády

Jiří Brodský ze zahraničního odboru prezidentské kanceláře pro Respekt.cz zdůraznil, že prezident článek napsal s vědomím toho, co říká vláda a ministr zahraničí. „Nefunguje to však tak, že bychom posílali články pana prezidenta ke schválení ministerstvu zahraničí,“ odpověděl Brodský na dotaz, do jaké míry koordinuje Hrad zahraniční agendu s ministerstvem zahraničí. „Pan prezident má k zahraničněpolitickým tématům veškeré podklady z ministerstva zahraničních věcí. Má informace i od nás, co se kde děje a kdo jak komentuje danou událost,“ dodal Brodský.

Schwarzenberg by však uvítal od Klause větší vstřícnost ve vzájemné komunikaci. „V různých státech se ozývají různí politici, někdy odlišně. To není jenom u nás. Byl bych raději, kdyby o tom byla porada před tím, než se o tom všichni ústavní činitelé různě vyjadřují.“

Období prázdnin jako v roce 1968

Tisková mluvčí ministra Vondry Michaela Jelínková tlumočila pro Respekt.cz ministrovo stanovisko následovně: „Vláda o tématu Gruzie teprve bude jednat. Pozice vlády a prezidenta bude součástí další diskuse. Období prázdnin nepřispívá k tomu, aby se tyto věci děly rychle. Podobné to bylo i v létě ´68.“ Vondra však zdůraznil, že ruská invaze do Gruzie je nepřípustná.

Není důležité, kdo začal

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Thima, který se zaměřuje na problematiku jižního Kavkazu, není ani tak důležité, kdo „si začal“, jako spíš to, jak konflikt vyřešit. Politici by se podle Thima neměli ani pouštět do historických exkurzů při hodnocení gruzínsko-ruského konfliktu. Hlavním problémem současného Kavkazu je to, že Rusko je již 15 let garantem bezpečnostní situace v regionu, ale s bezkonfliktním řešením situace nepohnulo, míní Thim. „Rusko bylo formálně i fakticky tou silou, které konflikty mohlo vyřešit. Neudělalo nic,“ řekl pro Respekt.cz.

Klausovy názory podle něj nemohou ohrozit česko-gruzínské vztahy. „Prezident prezentuje své osobní názory, které nejsou v úplném souladu, nebo jsou dokonce v přímém protikladu, s oficiální pozicí ČR. To je tak všeobecně známý fakt, že to nemůže poškodit ani česko-gruzínské vztahy,“ prohlásil Thim.

Podle něj větší kontroverze u evropských diplomatů způsobuje Klaus svými názory na Lisabonskou smlouvu. „Často nedá najevo, zda své názory vyjadřuje jako občan Václav Klaus, nebo jako český prezident,“ upozornil na mnohokrát kritizovaný fakt. S výjimkou názoru na radar řadí Thim Klause ke „schröderovskému“ typu evropského politika ve vztahu k Rusku.

Válka paláců

Ani politolog Jan Kubáček nebyl názory Václava Klause překvapen. „Bohužel tradičním charakterem zahraničněpolitického chování České republiky je, jak to nazývám, určitá válka paláců,“ řekl Kubáček Respektu.cz. Vláda, ministerstvo zahraničí a prezident se často nedrží ani oficiálně přijatých dokumentů, zdůraznil politolog. „Prezident tuto situaci příliš neuklidnil, často ustupuje současný ministr zahraničních věcí,“ míní Kubáček.

Podle Kubáčka Klausovi nejvíce lichotí, když za ním přicházejí naopak ostatní politici a konzultují s ním zahraničněpolitická témata. „Václav Klaus měl již od roku 1989 své přístupy k zahraniční politice velmi opatrné. Prezentoval se pouze na diskuzních, tématických otázkách, které jsou těžko měřitelné.“

Proruský přístup si český prezident zachovává nejen v ekonomické rovině, ale často i bezpečnostní problematice, připomenul Kubáček. O konfliktnějších tématech Klaus podle Kubáčka hovoří ex post, nebo nenápadně či nejednoznačně. „Aby z toho mohl vybruslit ve stylu, vždyť já jsem to říkal. Ten výsledek byl obsažen v mých větách.“