Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Agenda

Proč Řekové tak paličatě trvají na euru

V novém Respektu 29/2015 najdete velký blok textů věnovaný řecké krizi

Premiér Alexis Tsipras se raduje poté, co řecký parlament schválil úsporná opatření.
Premiér Alexis Tsipras se raduje poté, co řecký parlament schválil úsporná opatření. • Autor: AP, ČTK

I obalka R29
I obalka R29 • Autor: Respekt
V novém Respektu 29/2015 najdete velký blok textů věnovaný řecké krizi, které situaci popisují z různých úhlů. Tomáš Lindner z Řecka přivezl reportáž a rozhovor s tamním podnikatelem, Jiří Sobota analyzuje současnou situaci a Timothy Garton Ash se zde zamýšlí nad budoucností Evropské unie. Součástí řeckého zpravodajství je i následující text o  možných scénářích vývoje ohledně udržení eura: 

 

 

Řecko a Evropa už celé měsíce hledají společnou řeč a mezitím se veřejný dluh Řecka vyšplhal přes sumu 340 miliard eur (z 317 miliard na konci loňského roku). Deprese řecké ekonomiky se prohloubila a nyní je už téměř srovnatelná s Velkou hospodářskou krizí v USA ve třicátých letech 20. století.

Proč Řekové tak paličatě trvají na euru, když kombinace tvrdé měny s jejich měkkou (nedisciplinovanou) politikou uvrhla Řecko do současného marasmu? Podle mého názoru by bylo rozumnější začít hledat nejméně bolestivé řešení. Jaká se nabízejí? 1. Řecko zůstane v eurozóně a zachová si euro. 2. Řecko kontrolovaně opustí eurozónu, ale euro si ponechá. 3. Řecko opustí eurozónu, ale svou novou národní měnu pevně sváže s eurem. 4. Řecko zavede paralelní měnu k euru a prozatím zůstane v eurozóně. 5. Řecko opustí eurozónu a vrátí se k vlastní měně a nezávislé měnové politice.

Varianta 1 předpokládá, že Řekové se nakonec nějak s věřiteli dohodnou, bude jim odpuštěna výrazná část dluhu výměnou za reformy. Jestli Řekové dostojí reformním slibům, riziko grexitu bude na nějakou dobu minimalizováno, pokud ale opět selžou, budou se periodicky vracet období zvýšeného napětí a nad celým projektem eura tak bude viset velký otazník, finanční trhy budou nejisté, což by nejspíše prodražilo financování dluhů méně disciplinovaných států eurozóny. Navíc takový postup by vyvolal napětí mezi členy eurozóny. Proč jiní (Španělé, Portugalci či Irové) musí bolestivě škrtat, a druhým se naopak škrtají dluhy? Vyvstane problém černého pasažéra a pakt stability a růstu se může hodit do koše.


Varianta 2, kdy Řecko kontrolovaně opustí eurozónu, ale euro si ponechá (na způsob Černé Hory, kde se platí eurem), by byla asi nejbolestivějším řešením, protože Řecko by ztratilo přístup ke štědré pomoci Evropské centrální banky. To by oslabilo řecké banky, a tudíž celou ekonomiku. Možným řešením by bylo prodat banky zahraničním vlastníkům, jenže to Atény dosud odmítaly, takže tato možnost je málo pravděpodobná.

Varianta 3 počítá s tím, že by Řecko vystoupilo z eurozóny a zavedlo by vlastní národní měnu, kterou by pevně svázalo s eurem a zavedlo by tzv. měnový výbor. To je velmi přísný měnový režim, ve kterém je národní měna pevně svázaná například s eurem a místní centrální banka uvolňuje peníze do oběhu v závislosti na změnách v devizových rezervách.

Tento režim vyžaduje a zároveň také vynucuje velkou dávku disciplíny. Existuje ještě o něco měkčí možnost – režim pevného měnového kurzu, jenže i ten vyžaduje nemalou dávku disciplíny, protože trhy by trestaly chyby v hospodářské politice tlakem na národní měnu, již by centrální banka musela podporovat intervencemi. Devizové rezervy by tak mohly rychle vyschnout a s nimi by se smršťovalo i množství peněz v domácí ekonomice.

Představitelé eurozóny jednají u kulatého stolu na mimořádném summitu.
Představitelé eurozóny jednají u kulatého stolu na mimořádném summitu. • Autor: AP
Varianta 4 předpokládá, že Řekové zavedou paralelní měnu k euru a zůstanou prozatím v eurozóně. Vydání paralelní měny by si vynutil nedostatek eur v Řecku a neschopnost aténské vlády vyplácet mzdy a důchody.

Řecká vláda by mohla začít vydávat dlužní úpisy (tzv. IOUs „I owe you“), kterými by hradila své závazky, a občané by naopak jimi platili například své daně. I kdyby dlužní úpisy byly alespoň zpočátku vydané v eurech, jejich hodnota by byla kvůli úvěrovému riziku aténské vlády významně nižší než nominální.

Paralelní měna může mít také podobu různých daňových poukázek, jejichž hodnota odpovídá nároku státu na vyměřenou daň nebo hodnotě poskytnutého daňového odkladu (kreditu), který může být v určeném čase splacen. Ve všech případech paralelních měn se jedná o dočasné řešení. Důvěra v paralelní měnu by byla omezená a každý by upřednostňoval tvrdé měny: eura či dolary. Paralelní měna by byla postupně vytlačována z oběhu.

Zbývá varianta 5 – návrat k vlastní národní měně. Může být pozvolný, když mu bude předcházet zavedení například paralelní měny, nebo překotný, pokud se Řecko s věřiteli nedohodne a své závazky vůči Evropské centrální bance neuhradí. Pak Evropská centrální banka bude mít důvod považovat řecké banky za nesolventní a zastaví jim dodávky peněz.

Banky vyhlásí bankrot a Atény je budou muset rekapitalizovat, ovšem ne eury, jichž je už teď nedostatek, ale (staro)novou vlastní měnou. Dostaví se devalvace a s ní masivní zdražení všeho, co se dováží. Řecko si pak bude muset vyšlapat cestičku k vlastní prosperitě samo.

Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank a přednáší na Škoda Auto Vysoká škola

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte