Praha zalitá betonem
O takové zakázce sní každý betonář. Tím spíš, že budoucnost je nejistá. Plány jsou plány, ale tunely pro auta, budované za desítky miliard v podzemí velkoměsta, se možná za pár let nebudou nosit.
O takové zakázce sní každý betonář. Tím spíš, že budoucnost je nejistá. Plány jsou plány, ale tunely pro auta, budované za desítky miliard v podzemí velkoměsta, se možná za pár let nebudou nosit. Gigantická dopravní stavba známá pod jménem Blanka každopádně právě teď ukazuje Pražanům v praxi, jak dramaticky dokáže automobilismus změnit naše města. A nám všem nabízí zároveň důvod k přemýšlení, jestli to za to stojí.
Kráter a bahno
Na ohradě velký nápis „Blíž Pražanům, blíž přírodě“ zasazený do záplavy zeleně, malebné obrázky Prokopského údolí, laskavý výjev gorilího mláděte a dvojice rozesmátých milenců. V malém, zšeřelém pavilonu se na plátně promítají animované záběry slunných bulvárů, čistých autobusových zastávek a velkorysých křižovatek, ladně osazených desítkami moderních automobilů.
Jsme na pražské Letné a za ohradou v informačním centru stavbařů z Metrostavu právě promítá prezentace největší a nejproblematičtější stavby pražské metropole. Řeč je o tunelovém komplexu zvaném Blanka, neboli další etapě výstavby pražského silničního okruhu.
Realita ale zatím nabízí úplně jiný pohled: v místech, kde dřív na pískovém plácku pobíhali milovníci softbalu, zeje na okraji obrovské hromady zeminy mohutný kráter. Úplně na dně je vidět, jak z obrysu betonového tunelu stroje ztěžka vyváží v oblacích dýmu kusy skály. Pod čerstvě zbudovanými betonovými stěnami se brodí v záplavě černého bahna několik postav v červených helmách.
O kousek dál směrem k Pražskému hradu je to stejné: místo chodníků a stánků se stavební stroje s rachotem zarývají do země, všude se povalují hromady trubek a kabelů, opodál čeká na provizorní zastávce semknutý chumel chodců na opožděný náhradní autobus s číslem X-1.
Tahle stavba století, která už celou řadu měsíců se vší drsností ovládá valnou část Letné, by alespoň podle stavbařů rozhodně neměla být posledním výkřikem: už teď se uvažuje o dalším tunelu magistrály nad slavným Václavským náměstím. Jak se Pražanům v symbióze se stavbou žije? A kdo pod kulisami stavby i nadále věří v účelnost Blanky?
Dlouho se zdálo, ža času je na všechno dost a dost. Projekt městského silničního okruhu, tehdy ještě pod slavnou značkou ZAKOS, vznikl v polovině sedmdesátých let. Koncem osmdesátých let proti němu lidé protestovali na prvních shromážděních nesměle se probouzející občanské společnosti. Protesty a výhrady desítek občanských sdružení, jako třeba Pražské matky, SOS, Auto*Mat, Oživení, Hnutí Duha, Ateliér pro životní prostředí či Arnika, pak pokračovaly v devadesátých letech a trvají dosud (od poukazů na obludnost a sporný smysl stavby se dnes nevole přesunula ke zbytečnému kácení stromů na Letné a bourání unikátních staveb).
K protestům se občas přidali politici, ale po jemné modifikaci komunistických plánů se nakonec stavba potichu prosadila. Komplex bude dlouhý více než šest kilometrů, dohromady se stávajícími pražskými tunely vznikne sedmnáctikilometrová trasa, která protne Prahu od Smíchova po Troju. Ambiciózní stavbu od zahájení v roce 2007 provázejí potíže: za sebou má dva dramatické propady půdy v její nejexponovanější části – v přírodní rezervaci Královská obora či krátce Stromovka a svým rozmachem neodvolatelně změní tvář města.
Podle zadavatelů stavby, tedy pražského magistrátu, bude mít tunelová soustava nepochybné výhody: jízda autem z jednoho konce Prahy na druhý se zrychlí. Jenže celý betonový luxus bude také něco stát: daňové poplatníky přijde dohromady podle dnešních odhadů na pětadvacet miliard korun. Podle odpůrců jsou to vyhozené peníze: nejenže se kvůli stavbě zanedbává veřejná doprava, navíc z ucpané pražské aglomerace ze stovkou tisíc aut denně jenom na severojižní magistrále auta prostě jen tak nezmizí. Pro náruživé motoristy vzniknou jen další luxusní silnice a obří křižovatky a to doslova přímo po okny městské památkové rezervace. Jenže gigantickou stavbu dnes už asi nikdo nezastaví.
Světýlko v tunelu
Pochybností je ale dost a dost. Podle ujišťování projektantů se například ve Stromovce nemělo objevit jediné auto, jenže dnes ve chráněném parku řádí těžká technika. Obřímu staveništi padla za oběť nejen tisícovka stromů a zhruba čtyřicet tisíc metrů čtverečních křovin, ale celá unikátní zákoutí jako třeba tenisové kurty či malebné zahradnictví poblíž Prašného mostu.
Podívejte se také na video o výstavbě tunelu Blanka není sexy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
