Pomáhá alkohol kreativitě?

V aktuálním Respektu píšeme o tom, jak chůze pomáhá kreativitě. Není to ovšem jediný způsob. Spisovatel Ernest Hemingway nikdy neměl ke sklence daleko - a v posledních dvou dekádách života pil téměř litr whisky denně. Podle Světové zdravotnické organizace WHO vypije v Česku osoba starší 15 let v průměru víc než 14 litrů čistého alkoholu ročně. Vyvstávají tak otázky, ze kterých by primář Nešpor neměl radost. Jak to, že statisíce Čechů ještě nemají svého Starce a moře? Pijí snad málo? A může alkohol opravdu uvolnit jejich génia?

Uvažování nad vztahem kreativity a alkoholu není nijak nové. Poté, co se ho v praxi pokoušeli otestovat Dylan Thomas, Jack Kerouac, zmíněný Fitzgerald a po nich mnozí další, pustili se do něj i vědci. Psycholožka Jennifer Wiley spolu se svým týmem z Illinoiské univerzity sehnala 40 mužů ochotných opít se pro vědu. Polovina se ovšem alkoholu nedočkala a sehrála smutnou úlohu střízlivých účastníků pokusu, ta šťastnější polovina si experiment zřejmě užila.

Vědci jim dali malé občerstvení a pustili známý animovaný film Ratatouille o potkanovi, který se touží stát šéfkuchařem. V jeho průběhu do nich pak v desetiminutových odstupech nalili tři panáky vodky Smirnoff (výzkum je v tomto opravdu detailní a dává si záležet na značce alkoholu) v kombinaci s brusinkovým džusem. Množství bylo vypočtené podle jejich váhy tak, že se obsah alkoholu v krvi pijící poloviny účastníků dostal zhruba na úroveň 0,75 promile. 

Následně dali oběma skupinám vyřešit úlohy, ve kterých měli hledat související slova, často ne zjevná na první pohled. Jako příklad uvádějí Peach, Arm a Tar – čtvrtým slovem mělo být Pit, které spolu se třemi prvními tvoří složeniny. Výsledky ukázaly, že „veselejší“ skupina zvládla vyřešit více úloh a v kratším čase. Zároveň popisovala své odpovědi častěji jako náhlou inspiraci. Oproti tomu se ovšem střízliví účastníci dokázali postupně zlepšovat, podnapilí nikoli.

Doktorka Wiley si jev vysvětluje schopností alkoholu „zahltit mozek“. Mozek, který se horečně soustředí na danou úlohu, je sice skvělý při analytickém myšlení, zároveň ho však tahle analytičnost omezuje při kreativitě. Ta se uvolní, pokud ho zároveň zaměstnáte něčím jiným.

Takto se vykládá třeba původ skvělých nápadů ve sprše. A podobně vědci vysvětlují i účinky chůze. Podle jedné teorie prostě zajímavé myšlenky snadněji bují v dobře naložené mysli. Další možnost souvisí s vyšším množstvím energie, kterou musí mozek spotřebovat na sladění dvou činností, chůze a produkce nových nápadů. Při pohybu už pak nemá tolik síly a prostoru blokovat náhodné, mnohdy právě kreativní myšlenky.

Ke smůle všech fanoušků vědy a vodky se ovšem odborníci zatím nepokoušeli zjistit, jestli se kreativita dál zvyšuje s větším množstvím alkoholu. Do těchto končin se tak na vlastní pěst pustila třiatřicetiletá britská umělkyně Bryony Kimmings. Po dobu sedmi dní pod dohledem odborníků zkoušela, jestli zvyšující se množství alkoholu napomáhá tvořivosti. Zatímco první den začínala dvojitým panákem, sedmý už deseti. „Bylo mi řečeno, že se budu cítit hrozně a v depresi, ale když už v tom stavu jste, nedokážete to nijak zracionalizovat,“ popisuje pro Wired týdenní zkušenost, během které vypila pět a půl litrů vodky a zároveň skládala písně či vymýšlela choreografii.

Svá pozorování i poznatky lékařů a sociologů poskládala do představení 7 Day Drunk, které uváděl londýnský Soho Theatre. I když nechce prozradit kompletní výsledky experimentu, které byly pointou představení, říká, že závěr ji výrazně nepřekvapil: „Myslím, že falešná sebejistota, kterou vám alkohol dává, může kreativitě pomoci, ale jen do jistého bodu.“

Ostatně ono to ani s Hemingwayem a jeho psaním pod parou nebylo zase tak horké. Když se ho novináři ptali, co je pravdy na tom, že si k psaní bral džbán martini, zděsil se. „Slyšeli jste někdy o někom, kdo pil během práce? Pokud máte na mysli Faulknera, někdy to dělá – a já dokážu přesně říct, kde na stránce si lokl poprvé.“

Odpověď na otázku z úvodu je tedy prostá. K tvořivosti se zřejmě propít dá, ale rovněž se skoro jistě dá propít sama tvořivost. Ne že by to nešlo přehnat také s chůzí. Vzhledem k množství výzkumů, které poukazují i na méně užitečné důsledky alkoholu od dopravních nehod po agresivitu, se však pohyb přece jen zdá bezpečnější a dlouhodobější cestou k tomu, jak něco vytvořit.