Podle Ukrajinců separatisté zakrývají stopy

Informace okolo malajsijského letu MH17 sestřeleného nad ukrajinsko-ruskou hranicí se skládají po střípcích, přesto začíná být celkový obraz tragédie, při níž zahynulo všech 289 cestujících z boeingu 777, pomalu zřetelný.

Pokud chcete vidět, jak vypadá situace na místě, skvělou fotoreportáž nabízejí webové stránky týdeníku TIME. Je to místy děsivá podívaná, ale snímaná s úctou k obětem i otřeseným svědkům katastrofy.

Zprávy z místa jsou očekávatelně pochmurné. Dorazila sem sice skupina mezinárodních pozorovatelů OBSE, podle zpravodajství BBC a CNN se ale nesetkala právě s vřelým přijetím a zhruba po hodině místo opustila. Mluvčí organizace popisoval “intoxikovaného” velitele, který se nakonec s představiteli OBSE “rozloučil” palbou do vzduchu. Místo je ploše mnoha kilometrů čtverečních pokryto troskami a pozůstatky těl pasažérů; podle pozorovatelů i několika novinářů, kteří se na místo dostali, se okolím šíří zápach rozkladu.

Stížnosti Ukrajinců

Ukrajina si stěžuje na rabování (povstalci prý kradou kreditní karty, šperky a peníze), CNN to nicméně nepotvrzuje. Místa dopadu těl jsou podle všeho označena zapíchanými klacky s bílými vlaječkami; i fotografie se zmíněné fotoreportáže ukazují rojnice horníků a dalších mužů pročesávajících obilná a slunečnicová pole, do nichž se trosky letounu zřítily.

Všechny zprávy jsou však kusé a je třeba je brát s rezervou. Pokud ale Rusko a separatisté nedovolí volný přístup do oblasti pádu, dá se říci, že otázka po viníkovi je v podstatě zodpovězena.

Prezident Barack Obama již v pátek potvrdil, že podle analýzy amerických zpravodajských služeb bylo letadlo sestřeleno raketou země-vzduch, jež byla odpálena z území drženého povstalci. Moskva takovou interpretaci odmítá, místo ní ruská média nabízí sadu konspirací ukazujících prstem na ukrajinskou armádu.

Logika tragédie je následující. Potřebnou techniku má prokazatelně ukrajinská a ruská armáda. Pokud jí disponují povstalci, museli ji ukrást v průběhu bojů Ukrajincům (ti to ovšem popírají) - nebo ji museli dostat z Ruska. Na sociálních sítích se separatisté vlastnictvím protiletadlového systému vychloubali, to ale mohlo být obyčejné naparování stejně jako pravda.

Online zpravodajství naleznete zde

Povstalci na rozdíl od ukrajinské armády nemají žádná letadla. Ukrajinci tedy nemohli zaútočit na letoun separatistů a omylem sestřelit civilní letadlo. Tomu by odpovídalo tvrzení jejich velitelství, že v oblasti protileteckou techniku vůbec nerozmístili - je jisté, že k tomu nemají důvod.

Ukrajinci v posledních týdnech převzali iniciativu na bojišti a vytlačili separatisty z několika měst a vesnic. Zdálo se, že se schyluje k dlouhé bitvě o Doněck, hlavní baštu povstalců. Právě letecká převaha hrála v postupu Ukrajinců svou roli a povstalci skutečně v poslední době zaznamenali několik úspěšně sestřelených ukrajinských letadel - ovšem pravděpodobně v menší výšce, tedy bez nutnosti použít sofistikovanou techniku nutnou k sestřelení MH17.

Důležité je, co zločinu předcházelo. Poslední týdny byly informačně zahlcené dobrým fotbalem, nástupem islamistů v Iráku a konfliktem v Gaze. Na ukrajinské frontě mezitím došlo k obratu ve prospěch vládních vojsk, když prezident Porošenko nevyslyšel dokonce ani naléhání spojenců z Evropy a USA, neprodloužil příměří a zaútočil. Reportáže hovořily o úspěšné narychlo provedené reformě armády, která skutečně začala být bojeschopná.

Podpora elit

V úplně posledních dnech před tragédií se situace vyhrotila ještě dál. Povstalci sestřelili několik letounů. Ukrajinci si začali stěžovat na raketovou palbu přes ruské hranice. Tu potvrzovali i zpravodajové. Server Foreign Policy přinesl krátce před tragédií článek popisující zevrubně ruské přeshraniční útoky. Jeho autoři porovnali dostupné fotografie s Google Maps došli k závěru, že jsou autentické a že Rusové opravdu pálí na ukrajinskou armádu. Incident si vyžádal téměř dvacet mrtvých ukrajinských vojáků a prezident Porošenko sliboval pomstu.

Kromě toho se množily spekulace, že se Rusko stále více zapojuje do bojů, poskytuje povstalcům těžkou techniku a další podporu. Právě z toho důvodu také Spojené státy minulý týden přijaly další várku přísnějších sankcí a v podstatně zředěnější formě je pak následovala i EU.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt prohlásil, že “Putinova důvěryhodnost leží v troskách sestřeleného letadla”. Z hlediska mezinárodního společenství jistě, složitější je to v Rusku samotném. Server The Daily Beast dobře analyzuje, jak Putin zažil po záboru Krymu vlnu masové nacionalistické podpory, která se ovšem s kupícími se prohrami na východní Ukrajině začíná hroutit.

K tomu je dobré mít na paměti, že Putin má s největší pravděpodobností potíže i s podporou nejužších elit, na které jsou namířeny cílené americké sankce. Na západě je zvykem se “neviditelným” finančním restrikcím vysmívat, tentýž systém dobře mířených sankcí ale donutil íránský režim vyjednávat o jaderném programu. Je velmi snadno představitelné, že Putin si nemůže porážku na východní Ukrajině dovolit kvůli situaci doma.

Odtud nervozita, možné dodávky sofistikovaných zbrojních systémů povstalcům, nebo dokonce chyba na straně samotných Rusů. Důsledky jsou strašlivé a vlastně stále nedohledné. Zdánlivě izolovaný konflikt má oběti v mnoha zemích světa, téměř dvě stovky jich pocházejí ze zemí Evropské unie. Evropa i Spojené státy jednoduše budou muset reagovat a ukrajinská válka se pomalu začíná vymykat kontrole.