Množení milionářů
Majetek vyšší než 18 milionů korun mělo v loňském roce 17 tisíc Čechů. Mezi dolarové milionáře patří zejména vysoce postavení manažeři, odborníci z největších firem nebo bývalí vlastníci úspěšných českých společností.
Majetek vyšší než 18 milionů korun mělo v loňském roce 17 tisíc Čechů. Dolarových milionářů je tak v Česku o 15 procent více než tomu bylo v roce 2006. Vyplývá to ze studie společností Capgemini a Merryll Lynch. Většinu nárůstu sice zprostředkovala posilující koruna, která během loňska zpevnila z 21 na 18 korun za dolar, ale za nárůstem počtu boháčů stojí také zvyšující se hodnota domácích firem. Mezi milionáře patří zejména vysoce postavení manažeři, odborníci z největších firem nebo bývalí vlastníci úspěšných českých společností.
Vzhledem k nejistotě na finančních trzích investovali čeští milionáři v loňském roce hlavně do málo rizikových dluhopisů a investičních certifikátů s garantovaným výnosem. Co se nezměnilo, je způsob, jak si svých peněz užívají. Nejvíce stále utrácí za soukromá letadla, jachty či luxusní auta.
Trendem současnosti jsou luxusní dovolené šité na míru. Příkladem může být spojení cesty do Itálie se soukromým okruhovým závodem v luxusním Ferrari, třítýdenní cesta kolem světa či expedice do deštných pralesů v Brazílii. „Bohatí klienti utrácí za dovolenou i přes milion korun za osobu. Cestovní kanceláře pro ně mají zvláštní VIP oddělení,“ prozradil Respektu.cz člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura.
Podle Okamury nicméně čeští milionáři platí za služby více, než by platili ve vyspělejších zemích. „Není zde dostatečná nabídka a konkurence je malá. Proto si mohou cestovní kanceláře dovolit vyšší ceny.“ Projevuje se to také u luxusnějších zájezdů pro střední třídu. „V Japonsku dostanete k zájezdu na míru za 40 tisíc korun vlastního průvodce. V Česku zaplatíte stejně, ale průvodce budete mít až v cílové zemi,“ tvrdí Okamura.
Situace se ale bude postupně zlepšovat. „Čím více bohatneme, tím paradoxně dovolené zlevňují. Ceny zájezdů okolo Středozemního moře už jsou ustálené, ale zájezd do Indie za 25 tisíc je pouze začátek. Až budou mít cestovní kanceláře možnost nasmlouvat vyšší kapacity, ceny půjdou o desítky procent dolů,“ předpovídá Okamura.
Indická budoucnost
Celosvětově se počet dolarových milionářů zvýšil o šest procent na více než 10 milionů lidí. Jejich celkový majetek navíc pokořil hranici 40 bilionů dolarů. Jen pro srovnání světový roční hrubý domácí produkt činí 65 bilionů dolarů. Se zvětšujícím se majetkem milionářů roste ale i jejich vliv na ekonomiku a politiku. „Není to dobře ani špatně. Jsou to věci spjaté od nepaměti. O peníze jde až na prvním místě, a tak je spojení byznysu s politikou logické,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Patria Finance David Marek.
Nejvíce milionářů v loňském roce přibylo v Indii, kde jejich počet narostl téměř o čtvrtinu. Podobně na tom byla i Čína. „Vzhledem k rostoucí ekonomice Číny a Indie a k počtu obyvatel těchto zemí se dá očekávat, že nejvíce milionářů bude v budoucnu pocházet právě odtud,“ tvrdí Marek. Bohatnoucí Asie tak stále více ovlivňuje globální ekonomiku. „Firmy nabízející nadstandardní zboží a služby se budou stěhovat za svými zákazníky. Je tedy možné, že Gucci se nebude šít v Itálii ale v Pekingu a Bentley se nebude vyrábět v Anglii ale v Indii.“
Bohatí Číňané a Indové pak mohou ovlivnit i takové oblasti, jako jsou sportovní přenosy. „Tito milionáři se angažují ve sportu, takže pokud bude více čínských milionářů, tak na eurosportu nebudeme sledovat mistrovství světa ve fotbalu ale třeba v kriketu,“ předpovídá Marek. Podobně by to mohlo dopadnout i s filmovým průmyslem. Hollywoodské snímky v domácích filmotékách by tak mohly nahradit jejich bollywoodské protějšky.
Změn se dočká i Česko
Zvyšování životní úrovně změní podmínky také v Česku. „Zvyšování životní úrovně a naše zapojení do evropských struktur nám dovoluje pohybovat se volně za prací a hlavně za vzděláním. Studenti si tak přivezou znalosti a zkušenosti, které by tady nezískali,“ upozornil na jeden z hlavních trendů Marek. Přizpůsobit se budou muset i firmy. „Odvětví, která jsou závislá na surovinách, nemají dlouhodobě šanci. Až se vytěží černé uhlí, tak pozbude ocelářských průmysl úplně smyslu,“ míní Marek.
Pod tlakem budou také odvětví závislá na levné pracovní síle. „Ve světě je spousta levné pracovní síly. Jediné co nám zbude je naše hlava,“ dodal Marek. Náš úspěch tak bude záviset hlavně na výchově nových talentů a využití strategické geografické polohy Česka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].