Léčba HIV je v rozvojových zemích nedostupná pro většinu nakažených

Přístup k lékům a odborné lékařské péči nemají v rozvojových zemích více než dvě třetiny lidí nakažených virem HIV. Vyplývá to ze zprávy, kterou minulý týden zveřejnily Světová zdravotnická organizace (WHO), Světový program OSN pro HIV/AIDS a UNICEF.

Zcela bez pomoci zůstává podle průzkumu minimálně 6,7 milionu nakažených, a to zejména v subsaharské Africe. Odbornicí přitom varují, že jde jen o odhad a že skutečné číslo těch, kteří léky urgentně potřebují, může být i několikanásobně vyšší.

Podle informací mezinárodních zdravotnických organizací mělo v roce 2007 v rozvojových zemích přístup k anti-retrovirálním lékům prodlužujícím život asi jen 31 procent nakažených. Nově přitom byla léčiva podána asi 950 000 lidem. Celkem tak ke konci loňského roku pomáhala už asi třem milionům potřebných v méně rozvinutých a chudých zemích.

Humanitární organizace to sice označily za významný historický milník, současně však připomněly, že jsou v plnění svých cílů dva roky pozadu. Podle původních plánů totiž chtěly zpřístupnit léčbu HIV třem milionům lidem v rozvojovém světě již do roku 2005.

Podle zprávy mohou za zpoždění náročné podmínky. Přísun pomoci je limitován značnou zaostalostí lékařských systémů v Africe i některých asijských státech, kterou prohlubuje chronický nedostatek zkušeného personálu a finančních prostředků.

Nejpostiženějšími zeměmi jsou Zimbabwe, kde je virem HIV infikována téměř pětina populace a Svazijsko, v němž je nakažen dokonce každý třetí obyvatel. Ve Svazijsku přitom loni bylo jen 100 lékařů na 1,2 milionu obyvatel. Průměrná délka života v tomto malém jihoafrickém království je podle Programu OSN pro rozvoj jen 32 let. Ve vyspělých zemích žijí lidé v průměru o 40 až 50 let déle.

Klíčem k úspěchu musí být prevence

„Odpovědí na epidemii HIV musí být zastavení šíření nákazy,“ říká přední expert WHO Kevin De Cock a dodává: „Sice další zhruba jeden milion lidí se loni dostal k léčbě, ale dalších 2,5 milionu bylo HIV nově nakaženo. Je proto naléhavě důležité soustředit se na prevenci.“

Ke zlepšení došlo v léčbě těhotných žen. V roce 2007 se dařilo zabránit přenosu viru HIV na plod zhruba u půl milionu budoucích matek, v roce předchozím jich podstoupilo anti-retrovirální léčbu o 150 000 méně. Loni potom stoupl i počet dětských příjemců léků.

Snižovat riziko nákazy virem HIV během sexu se v subsaharské Africe částečně daří i díky mužské obřízce. Pokusy vědců z Chicaga již před šesti lety ukázaly, že ta část předkožky, která se při obřízce odstraňuje, obsahuje větší hustotu buněk bílých krvinek – konkrétně lymfocytů T CD4 a tzv. Langerhansových buněk, na které se virus HIV silně váže. Například v Keni a Ugandě se počty nově nakažených osob snížily díky obřízce v průměru o polovinu.

Hrozivá čísla

Ke konci loňského roku bylo podle odhadů ve světě asi 33,2 milionů lidí nakažených virem HIV. Na onemocnění AIDS, které je virem vyvoláváno, zemřelo už přes 25 milionů lidí.

V České republice se počet HIV pozitivních lidí postupně zvyšuje, evidováno je už 1100 infikovaných osob. Podle některých expertů jich ale ve skutečnosti může být až desetkrát víc. Řada lidí totiž o přítomnosti viru v těle vůbec neví a může trvat několik let, než se naplno projeví.

Virus slaví 25. narozeniny

Virus HIV před několika dny „oslavil“ své 25. narozeniny. Pátého června 1981 Středisko pro kontrolu a prevenci léčiv v Atlantě poprvé popsalo smrtelné onemocnění. Za pětadvacet let se vědcům nepodařilo najít účinný lék, který by zákeřný virus v těle hostitele zahubil. Neexistuje ani vakcína, kterou by se lidstvo mohlo chránit.

Nejrozšířenější léčbou lidí nakažených HIV je anti-retrovirální terapie (ART), která přes vedlejší účinky na organismus dokáže prodloužit jejich život o desítky let.

„Lidem, kteří s HIV žijí, ART významně prodlužuje život. V mnoha případech virus potlačí, nicméně ho nedokáže zničit,“ řekla Respektu.cz mluvčí WHO Saira Stewart. Léčba se podle ní nesmí přerušit, jinak se zhoubný virus začne v těle člověka opět šířit.

Co je virus HIV

Virus HIV (Human Immunodeficiency Virus) se řadí do čeledi Retroviridae, rodu Lentivirus a je původcem syndromu získaného imunodeficitu (Acquired Immunodeficiency Syndrome) tzv. AIDS.

Mezinárodní tým vědců označil jako původce AIDS jeden z druhů šimpanzů v západní Africe. Šimpanz je nositelem viru po tisíciletí, aniž by u něj choroba AIDS kdy propukla. Jediným přirozeným hostitelem HIV je člověk. Ten může onemocnět AIDS již po zhruba roce nákazy virem HIV.

Jeho genetická informace, tzv. genom, obsahuje dvě identická vlákna ribonukleové kyseliny (RNA), dále pak některé enzymy - mimo jiné reverzní transkriptázu, která umožní viru v napadené buňce přepsat jeho RNA vlákna do DNA. Ta se poté začlení do DNA hostitelské buňky, čímž ji virus zcela ovládne. Právě na enzym reverzní transkriptázu je namířena anti-retrovirální léčba.

HIV napadá především buňky imunitního systému, zejména T lymfocyty nesoucí receptor CD4. Může však přímo infikovat i řadu dalších buněk, jako jsou Langerhansovy buňky na sliznici, buňky glie a další.

Jsou popsány dva typy viru - HIV-1 a HIV-2. První se vyskytuje především v Americe, Evropě a Asii, zatímco HIV-2 je rozšířen hlavně v západní Africe.