Klaus a Švejnar debatovali před senátory ČSSD

Veřejná diskuse prezidentských kandidátů, které se dlouho Václav Klaus vyhýbal, se nakonec uskutečnila před senátorským klubem ČSSD. Z médií dostala exkluzivitu přenosu Česká televize, jiná média, včetně TV Respekt neměla možnost se diskuse se senátory zúčastnit.

Mluvčí Senátu Petr Kostka rozhodnutí nedokázal uspokojivě vysvětlit, poukázal pouze na prostorovou omezenost Zeleného salonku, kde se diskuse konala. (Více o napjaté atmosféře kolem debaty a následného zrušení oznámeného brífinku ve videoreportáži TV Respekt na video.respekt.cz)

„Co máme mít na paměti, než se vás rozhodneme volit,“ otevřela diskusi předsedkyně senátorského klubu ČSSD Alena Gajdůšková, která původně prosazovala, aby se zúčastnili i senátoři ostatních politických stran. Kancléř Jiří Weigl argumentoval tím, že i předchozí návštěvy senátorů probíhaly odděleně a měla by se zachovat stávající pravidla.

Klaus zdůraznil, že je v politice od roku 1990 a v důležitých okamžicích dokázal nalézt společnou řeč se svými protivníky. Připomněl premiéra Miloše Zemana, se kterým v roce 1998 uzavřel takzvanou opoziční smlouvu a také to, že důsledně jmenoval tři sociálnědemokratické premiéry za sebou během jednoho volebního období. „„Nejsilnější z voleb má mít šanci dokončit volební období,“ uvedl před senátory.

Klaus připomenul, že byl původně proti zřízení Senátu, po jeho vzniku však proti jeho pravomocím nevystupoval. Dovedl by si představit posílení kvóra sněmovny, aby mohla přehlasovat veto Senátu i prezidenta. Jako svoji výhodu uvedl to, že byl "prezidentem, který nikdy kolem sebe nevytvářel mocenské centrum."

Jan Švejnar naopak vyzdvihl, že je třeba se dívat do budoucnosti a každé volby v demokratické zemi jsou možností, kdy je možná změna. „Volby jsou přesně ten bod, kdy se koně přepřahají. Jde o to, abychom se mohli mít ještě lépe.“

Švejnar naznačil, že se během ekonomické transformace udělaly chyby, za které se platí. "Umím udělat správnou diagnózu," řekl Švejnar ke svým analytickým možnostem. Podle něj bude pozice České republiky v globalizovaném světě stále komplikovanější, ale je optimistou. "Naši lidé jsou schopní, není důvodu proč neuspět."

Švejnar zdůraznil, že je nadstranickým kandidátem, který má schopnosti sjednocovat. Kritikům jeho exilového pobytu v USA smířlivě vzkázal: "Nežil jsem tu, není to zásluha, ale ani to není, za co bych se měl stydět." Můžete volit někoho kvůli minulosti, můžete ale někoho volit kvůli budoucnosti, dodal ekonom.

Senátoři postupně kladli dotazy oběma kandidátům na témata ekonomické transformace v 90. letech, poplatky ve zdravotnictví, rovnou daň, občanskou společnost, klimatické změny, Evropskou unii, soudnictví.

Transformace v 90. letech

Největší kontroverzi mezi kandidáty na prezidenta vyvolal dotaz senátora a odborového předáka Milana Štěcha. Zajímalo jej hodnocení ekonomické transformace České republiky po roce 1989 a zda nebylo chybou, že se kladl nedostatečný důraz na právní rámec během celého procesu. „Devadesátá léta jsou neopakovatelná. Odmítám debatu, co vše se poztrácelo, ale co se podařilo,“ nebyl potěšen dotazem Klaus. Připomenul to, že o transformaci vyšla jeho kniha, ve které makroekonomickými daty dokazuje (spolu s Vladimírem Tomšíkem), že transformace České republiky byla nejúspěšnější v regionu (Více ZDE), kterou ostatně Švejnarovi na konci diskuse předal.

Klausův protivník s hodnocením dlouholetého českého premiéra kategoricky nesouhlasil. „Mám úplně opačný názor. U nás došlo k privatizaci, kde byly největší ztráty ze zemí střední a východní Evropy,“ odkazoval Švejnar na mnohé zahraniční ekonomické studie. „Musíme se z toho poučit, uznáme chyby z minulosti a v dalších privatizacích se těchto chyb nedopustíme,“ kontroval Švejnar. „Můžeme glosovat,“ chtěl okamžitě reagovat Klaus, ale tuto možnost nedostal.

Poplatky ve zdravotnictví

S hodnocením poplatků ve zdravotnictví byl Švejnar opatrný. Podle něj je třeba vyhodnotit, jak se zavedení poplatků skutečně podílelo na neefektivnosti zdravotnického systému a plýtvání s léky.

„Švejnar nevyčerpal prostor, mohu ho použít? To jsou kredity … ,“ pohotově dodal Klaus, který začal v debatě dominovat (spíše jako moderátor) a moderující Gajdůšková začala naopak působit stále méně jistým dojem. Podle Klause je reforma zdravotnictví nezbytná. „Zavedení poplatků nepovažuji za zločin,“ uvedl s tím, že hodnocení nastavení parametrů reformy není správnou otázkou pro prezidenta.

„Návštěva lékaře je něco více, než jedna cesta MHD v Praze. Moc bych prosil, abychom tuto debatu snesli z nebe na zem,“ dodal Klaus.

Rovná daň

Současný prezident ji hodnotil jako daňový nástroj, který má daleko více výhod, než nevýhod. „Je to spíše ideál, který není dosažitelný,“ řekl. Švejnar naopak zdůraznil, že rovnou daň plošně nezavedla žádná západní země. „Znevýhodňuje střední vrstvu a chudé. Chudší člověk potřebuje další korunu daleko více než ten bohatý.“

Občanská společnost

Občanské aktivity vhodně doplňují formální demokracii zespoda, odpověděl na další dotaz Švejnar. „V tomto smyslu jsem občanskou společnost vždy podporoval a jsem její součástí společně s mojí rodinou.“

Proti tomuto dotazu se ostřeji vymezil Klaus. Podle něj se stále implicitně vede s jeho osobou polemika, že je nepřítelem občanské společnosti. Připomenul, že založil nadační fond Václava Klause a později též i fond manželů Klausových. Vede prý spor o to, že má být „formální demokracie“ něčím nahrazena. „Když nebudu zvolen, vrátil bych se do CEPu (Centrum pro ekonomiku a politiku, které spoluzaložil), určitě bych nešel do byznysu, do dozorčí rady největší české banky,“ rýpl si do Švejnara Klaus, jemuž je hlavně ze strany ODS vyčítáno předsednictví v dozorčí radě ČSOB, které Švejnar kvůli prezidentské volbě pozastavil.

Ekologie a klimatické změny

„Rád budu odpovídat na tuto otázku. Ale mám dojem, že mě tu pan senátor chce zkoušet,“ reagoval Klaus na další dotaz ohledně názorů na změny globálního klimatu. Je třeba podle něj důsledně odlišovat od ochrany životního prostředí a dělat z „fiktivní ochrany klimatu“ novou ideologii.

„Váš názor je extrémní,“ nesouhlasil Švejnar. Podle něj se vědecká komunita stále více zaměřuje na vliv člověka a klima v posledních dvaceti letech.

„Nejhorší použití veřejných peněz je na boj s klimatem. Poručíme větru, děšti. To je naprosto pomýlená představa,“ odpověděl Klaus na další dotaz, který vznesla Gajdůšková na prezidentské kandidáty. Chtěla vědět poněkud kuriózně názor obou zúčastněných na hypotetický dotaz, na kterou oblast by dali prezidentští kandidáti přebytečné finanční prostředky, kdyby měli tu možnost. Švejnar by prostředky věnoval v mírové době na ekologii, jinak na boj s terorismem.

Evropská unie

Klaus zdůraznil, že členství země v EU nemělo a nemá alternativu. „Kdyby tady nebyl komunistický puč v roce 1948, myslím, že bychom byli zakládajícím členem.“ Podle Klause je důležité, aby se unie chovala racionálně.

Švejnar je přesvědčen, že by se prezident měl vůči unii vymezovat pozitivně, důsledně hájit české zájmy a zúčastňovat se všech summitů.

Soudnictví

Hrozí Česku soudcokracie? Podle Švejnara nikoliv. „Soudnictví hraje ve společnosti klíčovou roli. Naším ideálem má být nechat soudy rozhodovat a ctít jejich rozhodnutí. Nevidím důvod, proč příliš hovořit o soudcokracii.“ Dále by měl prezident přispívat k tomu, aby Ústavní soud (ÚS) dobře fungoval a nezdržoval jmenování jednotlivých ústavních soudců.

Tato Švejnarova poznámka vyvedla Klause z míry. Jednalo se podle něj o „podpásovku“, když Švejnar zmínil situaci, kdy bylo třeba jmenovat nový ÚS několik měsíců po jeho nástupu do funkce. Klaus nezapomněl upozornit na situaci Nejvyššího soudu, z jehož čela se neúspěšně pokoušel odvolat Ivu Brožovou. To vnímá za větší problém, než zmiňovaný ÚS. Problém soudcokracie vidí jako reálné riziko v USA, EU i České republice.

Na závěr více než hodinové debaty Klaus odmítl jako svůj handicap skutečnost, že ve svém druhém volebním období nebude nijak omezován. Odmítl, že „by se vysvlékl z kůže“ a choval se jako „neřízená střela“.

„Naší ambicí nebylo nahradit televizní debatu, chtěli jsme pouze zodpovědně posoudit naše rozhodnutí,“ vysvětlila Gajdůšková na závěr debaty s poukazem, že by měli občané dostat ještě jednu šanci vidět oficiální televizní duel na svých obrazovkách.

Dozvědět se od obou kandidátů, jaký mají názor na prezidentské pravomoci, zákonodárci ČSSD příliš nevyužili. Václava Klaus ani Jan Švejnar neřekli nic překvapivého, co by veřejnost ještě neznala.

Více o prezidetských kandidátech si přečtěte v našem speciálu.