Jak zbohatnout jako Warren Buffett

Většina z nás už má zpoždění. Alespoň pokud jde o začátek investování. Pokud bychom na tom chtěli být stejně jako nejúspěšnější americký investor Warren Buffett, své první akcie bychom nakoupili už v jedenácti letech.

Syn burzovního makléře nebo také „Věštec z Omahy“, jak se mu občas přezdívá, začal v brzkém věku i s podnikáním. Ještě mu nebylo ani patnáct a spolu se známým už vlastnil a provozoval tři hrací automaty. Svých prvních tisíc dolarů, které vydělal roznášením novin, investoval do nákupu pozemku v Nebrasce, který začal ihned pronajímat.

Buffetovi to šlo ale taky ve škole. Střední dokončil v sedmnácti letech a z pensylvánské univerzity Wharton Business School odešel, protože podle něj byla pod jeho úroveň. Za tři roky pak nehledě na to, že už pracoval na plný úvazek, odpromoval na univerzitě v Nebrasce. Poté pokračoval na Columbijské univerzitě, kde se setkal s Benem Grahamem, jehož investiční strategii poté Buffett přivedl k dokonalosti.

Investiční guru

Už v 21 letech chtěl Buffett na Wall Street. Jeho otec i Ben Graham jej ale odrazovali, a Buffett tak místo toho učil principy investování ve večerní škole na univerzitě v Nebrasce. Průměrný věk studentů, které učil, byl tehdy zhruba dvojnásobný než jeho vlastní. Nabídku na obchodní spolupráci dostal od Grahama až o tři roky později. Když bylo Buffettovi 30 let, čítalo jejich partnerství sedm osob a o dva roky později vzrostla hodnota majetku, která v tomto společném podniku připadala Buffettovi, na milion dolarů.

Jejich strategie byla prostá. Vyhledávali podhodnocené podniky, do kterých investovali. Nebáli se kupovat podíly ve firmách, od kterých dávali ostatní ruce pryč. Zkoumali, zda má firma potenciál do budoucna a Buffett (na rozdíl od Grahama) sledoval i kvalitu managementu společnosti. V roce 1962, když bylo Buffettovi 32 let, objevil a poté i koupil krachující textilní firmu Berkshire Hathaway, která se stala později základem jeho investičního impéria.

Těsně před padesátkou se dostal Buffett poprvé mezi 400 nejbohatších lidí světa. O necelých deset let později už vlastnil prostřednictvím Berkshire Heathaway 7 procent Coca-Coly, což byla jedna z jeho největších investicí. Zajímavostí je, že Buffett, který vlastní v této bývalé textilce většinu akcií, nikdy takzvaně neštěpil akcie. Jejich nominální hodnota se tak dostala za ty roky z desítek dolarů až na dnešní hodnoty přesahující 100 tisíc dolarů (skoro dva miliony korun za akcii).

Klíč k úspěchu

Buffett dokáže vydělávat i na současné krizi, díky které se dostal opět do čela nejbohatších Američanů. Podle časopisu Forbes vydělal za poslední tři měsíce přibližně 8 miliard dolarů a rozšířil tak své celkové jmění na 58 miliard dolarů. O dvě a půl miliardy tak předstihl i zakladatele softwarového gigantu Microsoft Billa Gatese. Americký trh je teď po pádu cen akcií pro Buffetta opět zajímavý. Za necelých pět miliard tak koupil největší americkou energetickou firmu Constellation Energy Group, podobnou částku investoval také do Goldman Sachs a chystal se i do zkrachovalé pojišťovny AIG.

Jeho strategie hledání podhodnocených firem je transparentní a logická. Proč tedy nedosahuje podobných úspěchů více investorů? „Nobelovu cenu letos dostal americký ekonom Paul Krugman, který právě ukázal na to, že lidé zpanikaří, když jsou ve ztrátě. Strašně málo lidí zůstává nad věcí. A Buffett dokáže jít ve správný čas proti mase,“ odpověděl pro Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Podobně to vidí i Tomáš Sedláček z ČSOB. „Dobrý investor se nemůže řídit pouze matematickými modely, to by si každý mohl stáhnout nějaký software a začít vydělávat. Je to taky o davové psychóze. Dobrý investor se nesmí bát investovat i za současné situace, kterou ostatní považují za nebezpečnou,“ uvedl Respektu.cz. Podle něj se tak nedá vyloučit, že by „příští Buffett“ vyrostl třeba v Česku.

A jak zdůvodňuje své úspěchy samotný Buffett? Když se ho zeptal novinář časopisu Forbes na jednom večírku, odpověděl stručně: koncentrace. Stejně odpověděl i Bill Gates, který na něm byl také. Ostatně Buffett se spolu s Gatesem a dalším spoluzakladatelem Microsoftu Paulem Allenem setkávají poměrně často. Hrají spolu bridge.

Filantrop

Mnozí lidé na Buffettovi neobdivují jeho investiční talent, ale jeho filantropickou činnost. Sám totiž žije velmi skromně. Vyplácí si ročně plat jen 100 tisíc dolarů (necelé dva miliony korun), což ve srovnání se špičkovými manažery není opravdu hodně. Nenosí s sebou ani mobilní telefon, na stole nemá počítač, a auto si řídí sám.

Před dvěma lety oznámil, že věnuje 85 procent svého majetku na charitu. Jedná se tak o největší dar v historii. Jeho výše se přesto zatím nedá přesně odhadnout, protože prostředky budou uvolňovány postupně. Buffett je také zastáncem vysoké dědické daně, protože jinak bychom podle něj „vybírali olympijský tým v roce 2020 z nejstarších synů medailistů z olympijských her v roce 2000“. „Tito hodně bohatí lidé již nakládají s penězi takto rozumně. U Buffetta je sympatické, že byl skromný celou dobu. Je v tomhle konzistentní,“ okomentoval filantropické úsilí amerického investora Sedláček.

Buffet také často ve svých prohlášeních míchá obchodní záležitosti s humorem. To dokládá i úvodní prohlášení na webových stránkách Berkshire Hathaway (www.berkshirehathaway.com), ve kterém Buffett píše: „Milý návštěvníku, jistě víš, že nedávám žádná doporučení ohledně akcií. Přesto pro tebe mám radu, jak ušetřit skutečné peníze. Zkontaktuj jednu z našich poboček…“