Elektřina pro Evropu by se mohla vyrábět na Sahaře

Stalo se to již loni na podzim, ale nikdo tomu příliš nevěnoval pozornost. Jordánský princ Hassan bin Talal na konci listopadu vystoupil na půdě Evropského parlamentu se svým ambiciózním projektem, který by měl vyřešit do roku 2050 energetické problémy Evropy, severní Afriky a Středního východu.

Jeho plán za 400 miliard eur (zhruba 10 českých státních rozpočtů) počítá s výstavbou více než tisícovky stomegawattových slunečních elektráren, jejichž pás by se táhnul přes pouště od Arábie až po Atlantik.

V rámci projektu by měly být zapojeny také větrníky a elektrárny na biomasu nebo geotermální energii. Za několik desítek let by tak až čtvrtina evropské elektřiny pocházela z těchto zdrojů. Zároveň by měl projekt pokrýt prakticky veškerou spotřebu v severní Africe a na Středním východě. V současnosti tato oblast spotřebuje zhruba čtvrtinu toho, co Evropa. Do roku 2050 by nás ale měla dohnat.

Příliš drahý projekt

V případě solárních elektráren projekt počítá s jejich takzvanou tepelnou variantou, která koncentruje sluneční světlo, a získaným teplem pak ohřívá speciální kapalinu, která pohání turbínu. Pomocí této technologie by stačilo zastavět zhruba jedno procento světových pouští, a stačilo by to k pokrytí energetických potřeb celé současné civilizace. Problémem je ale právě vysoká cena. Pro srovnání, český stát vykupuje elektřinu ze solárních elektráren za 13,46 koruny za jednu kilowatthodinu.

„Tyto alternativní technologie jsou pořád příliš drahé. Evropa by takovou elektřinu nakupovala, až když by ji došly vlastní zdroje,“ okomentoval tyto plány pro Respekt.cz analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak. Levné by nebylo ani přivedení takto vyrobené elektřiny do Evropy. Na stránkách projektu (www.desertec.org) se sice můžeme dočíst, že speciální vysokonapěťové kabely by snížily ztrátu z přenosu na 10 až 15 procent, taková kabeláž by ale vyšla na dalších 45 miliard eur.

Politicky narazí

Kritici projektu také varují před zvyšováním energetické závislosti Evropy. Elektřina je totiž jediným energetickým zdrojem, ve kterém je Evropa soběstačná. Pokud by ale nestavěla nové zdroje, mohla by se ocitnout před dilematem, na kom být závislá. „Čistě teoreticky by bylo lepší být závislý na afrických zemích. Představa, že bychom na Rusku záviseli také v oblasti elektřiny, je děsivá. Máme ale na výběr, a jde jen o to nalézt politickou vůli k výstavbě vlastních zdrojů,“ uvedl pro Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Vzhledem k nevýhodám, které projekt doprovází, tak bude pravděpodobně odsouzen k nezdaru. „Zapojit do toho peníze EU by projektu samozřejmě pomohlo. Politici ale zřejmě nepodlehnou tlaku, aby dotovali takové projekty,“ tvrdí Hatlapatka. Hlasem pro tento projekt v Evropě se mohou podle něj stát různá hnutí zelených, ale ta zase nemají takové slovo, aby změnily celoevropské mínění.

Problém pro Afriku

Peníze můžou být právě důvod, proč chtěl jordánský princ do takového projektu zapojit i Evropu. Chudší africké státy si totiž nemohou dovolit vystavět řadu jaderných elektráren jako Evropa. „Jaderné elektrárny jsou příliš nákladné na počáteční investice. Museli by stavět uhelné nebo plynové elektrárny. Uhlí by navíc museli dovážet,“ upozorňuje Tomčiak. „Pokud jejich ekonomiky půjdou nahoru, může to být region, kde se jako první budou zkoušet nejmodernější technologie v energetice,“ doplnil Hatlapatka.

Jordánský princ je členem sdružení TREC (Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation), které bylo založeno v roce 2003 Římským klubem, Hamburskou nadací na ochranu klimatu a Národní výzkumným centrem v Jordánsku. Projekt Desertec zpracovalo toto sdružení ve spolupráci s Německým centrem pro letectví a vesmír.

Jádrem sdružení je mezinárodní síť vědců, politiků a dalších expertů v oblastech rozvoje a implementace obnovitelných forem energie. Nejde přitom o jednorázovou akci. Na projektu se podle aktivity na jejich webových stránkách neustále pracuje. Jeho aktualizovaný koncept byl vydán poměrně nedávno (5. srpna). Přečíst si jej v angličtině můžete ZDE.

Technologie jdou dopředu

V souvislosti s energetickou potřebou tohoto století se také mluví o dokončení technologie jaderné fúze, na které v současnosti pracují vědci celého světa ve Francii. Do roku 2050 by již snad měla být tato technologie komerčně přístupná. „V momentě, kdy to bude komerčně výhodné, tak si velké energetické firmy nakoupí patenty, a začnou stavět takové elektrárny po Evropě,“ dodal Tomčiak.