Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Dvanáct měsíců s poplatky

Končící rok byl ve znamení regulačních zdravotnických poplatků. Jak to bude v roce následujícím?

  • Autor: ČTK
• Autor: ČTK

Prvního ledna vláda zavedla nejviditelnější změnu v českém zdravotním systému po roce 1989 - regulační poplatky. Za pobyt v nemocnici, návštěvu pohotovosti, lékaře a položku na receptu lidé platí od třiceti do devadesáti korun. Bouřlivá debata především o jejich zavedení a rozsahu a již méně o jejich smyslu vyvrcholila těsně před Vánoci. Poslední pátek před svátečním týdnem sněmovnou prošel komunistický návrh na zrušení všech poplatků.

Pozice, která vznikla je lepší, než kdyby prošel jeden z pozměňovacích návrhů. Například návrh poslance Hovorky, aby poplatky proplácely zdravotní pojišťovny,“ hodnotí současnou situaci mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Od Nového roku se zatím pro pacienty nic nemění, kromě středočeských krajských nemocnic, které budou poplatky za pacienty platit, včetně nemocničních lékáren. To prosadil středočeský hejtman, poslanec a hlavní kritik současného systému David Rath (ČSSD).

Podle náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra se změny v placení poplatků nedají očekávat dříve než od dubna, nejspíše však až od druhé poloviny roku. Následná strategie ministerstva je taková, že chce domluvit kompromis, který by prošel Senátem (kde má většinu ODS s KDU-ČSL) a následně by změnu nepřehlasovala opozice ve sněmovně 101 hlasy.

Hodnotit až po roce

Cikrt si v rozhovoru pro Respekt.cz postěžoval na to, že koaliční partneři chtěli změny prosadit ještě před Vánoci i když původní dohoda byla taková, že po roce fungování poplatků v praxi se jejich dopady vyhodnotí a systém se případně upraví. „Je to složitý systém. Technické řešení z parlamentních lavic může způsobit celý rozklad systému. Rathovi jde pouze o to, aby to nefungovalo,“ míní Cikrt.

Ministerstvo je ochotné ustoupit u plateb pro děti. „Samozřejmě neočekávejte, že vám prozradím do čeho na vyjednávání půjdeme. Věk dětí však bude předmětem jednání,“ dodal Cikrt. Uvažuje se o úplném zrušení poplatků pro děti do 15, případně 18 let.

Změna stropů

Dále je ministerstvo zdravotnictví ochotno upravit stropy pro placení poplatků. Nyní to je pět tisíc, pokud člověk za rok zaplatí více, zdravotní pojišťovna mu peníze vrátí. „Původní plán počítal s tím, že strop překročí až dvě stě tisíc lidí, nakonec to bude pouze deset tisíc,“ řekl Cikrt s tím, že právě starších lidí se dotkne změna, že budou započítávány i doplatky za léky, které dosud do stropu započítávány nebyly. Navíc poplatek za položku na receptu by se neplatil u léků, kde je doplatek vyšší než třicet korun.

Odmítá však návrh, aby senioři byli plošně od poplatků osvobozeni. ČSSD navrhovala věk 65 let. „Věk není kritériem. Může to být čiperný a zdravý člověk starý 69 let, nebo naopak velmi nemocný člověk ve věku 62 let.“ Právě senioři se velkou mírou podíleli na plýtvání v systému, často zbytečně navštěvovali lékaře a nechávali si předepisovat léky, které ani nepotřebovali.

Pokud by se zavedl pouze poplatek za jeden recept, zmizel by regulační efekt,“ dodal Cikrt. Na jeden recept by si pak mohli nemocní nechat napsat mnoho léků, které nepotřebují. „Užívat více než pět různých léků nemá prakticky smysl, s výjimkou lidí po transplantaci. Zde je důležitá koordinace,“ doplnil tiskový mluvčí.

Poplatky versus doplatky

Prezident Lékárnické komory Stanislav Havlíček řekl, že zavedení případných změn se nedá čekat dříve než ve druhém kvartálu příštího roku. Podle něj bylo největším přínosem zavedení poplatků v oblasti lékáren to, že se zamezilo tomu, že byly levné léky do třiceti korun hrazeny z veřejného pojištění. Dále poplatky eliminovaly zvýšení cen léků díky vyšší DPH. V lékárnách se dále zavedení poplatků projevilo v poklesu předkládaných receptů. „V lékárně, ve které já pracuji, to odhaduji na pokles o 15 procent,“ řekl Havlíček Respektu.cz.

Jako nejdůležitější věc z pohledu lékárníků považuje to, aby doplatky za léky, tedy jistá míra spoluúčasti, byly po celé České republice stejné. „Doplácet by se mělo v každé lékárně stejně. Pacient by měl mít jistotu pro daný časový úsek, aby nemusel obíhat různé lékárny,“ dodal Havlíček.

Nákladná péče

Cikrt zdůraznil, že díky zavedení poplatků se mnoho peněz ušetřilo. „Ušetřily pojišťovny, které prostředky mohou věnovat na nákladnou péči.“ To se týká především onkologických center a pacientů s rakovinou. Dále vybrané poplatky nemocnice, ale i praktici používají na nákup diagnostických přístrojů, sanitek.

Ředitelka odboru vnějších vztahů VZP Anna Veverková (pojišťovna sdružuje 6,5 milionu pojištěnců) sdělila Respektu.cz, že se nedá vyčíslit, kolik pojišťovna „ušetřila“ v souvislosti se zavedením poplatků. „Ty nevybíráme samozřejmě my. Souhlasíme ale s tvrzením ministerstva, že se prostředky, které by se vynaložily na drobné lékařské výkony, vynakládají více na nákladnou zdravotní péči.“

A že někteří lékaři zvyšují platy svým sestrám v ordinacích? To ministerstvu nevadí. „Soukromí lékaři disponují finančním rybníčkem. Do něj přitéká řeka od pojišťoven a pak potůček, který jde z poplatků. Je na každém lékaři, jak s prostředky naloží,“ prohlásil Cikrt. Odhadl, že celkově je nyní v systému přebytek deset miliard korun. Tyto prostředky se mohou v příštím roce využít právě na nákladnou péči a pravděpodobný nižší výběr zdravotního pojištění v souvislosti se zhoršenou ekonomickou situací, vysvětlil tiskový mluvčí.

Veverková připustila, že VZP příští rok vybere na pojistném méně. Podle ní průměrný zaměstnanec odvádí pojišťovně 2500 korun na zdravotním pojištění, stát však za nezaměstnaného platí pouze přes 600 korun. „VZP má na účtě, díky dobrému hospodaření v roce 2008, rezervu cca 10 miliard korun. Přestože jsme čelili poměrně velké kritice, že peníze „nerozpustíme“ do zdravotnictví, nechali jsme si tuto rezervu právě s ohledem na to, co se stane s výběrem pojistného v roce 2009,“ potvrdila Veverková.

A jak bude ministerstvo reagovat na případné rušení poplatků v krajích? „Poradíme se s právníky, co je možné. Budeme to řešit, až to některý kraj zavede,“ vysvětlil Cikrt. Hovoří se o stížnosti k antimonopolnímu úřadu, protože by krajské nemocnice mohly být na trhu zvýhodněny před ostatními subjekty, stížnost by mohla být směřována i na Evropskou komisi.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek již oznámil, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě, pokud se bude snažit zrušení poplatků zvrátit: "Pokud budete zasahovat do poplatků, je konec vaší vládě bez ohledu na cokoli,“ vzkázal koaličním politikům.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].