Co s nemocenskou?

Po rozhodnutí Ústavního soudu není jasné, jak to bude vypadat s výplatou nemocenských dávek od prvního července. Od Nového roku totiž platilo, že za první tři dny nemoci nedostane pojištěnec nic. Lidé si radši vzali dovolenou, mnoho zaměstnavatelů nabízí několik dnů ročně pro volno ze zdravotních důvodů (mnohde nazvané Sick Day, nebo Day Off).

Ústavní soud tuto úpravu zrušil a do začátku července uložil vládě, aby sjednala nápravu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je postupem zaskočeno a rozladěno. „Mé rozpaky nad rozhodováním Ústavního soudu rostou do olbřímích rozměrů. Člověk neví, zda je to parodie, nebo je to míněno vážně,“ neskrýval roztrpčení ministr Petr Nečas (ODS) na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády. „Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo protiústavní,“ dodal ministr práce s tím, že rozhodnutí samozřejmě musí respektovat.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) si přisadil. „Ústavní soud má konečné stanovisko. Takže nelze protestovat proti ústavnosti rozhodnutí Ústavního soudu.“

Máte to na internetu

Spor se vede o to, že vláda zatím neobdržela písemný nález soudu. Ten je však od pondělního rána vyvěšen na internetu. (Celý nález ZDE) „Tento text není povedený,“ reagoval pouze Nečas.

Objevuje se v něm tvrdá kritika vládního postupu při prosazování reforem. „Způsob projednávání a přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se proti esenciálním a elementárním požadavkům kladeným na zákon prohřešuje tak hrubě, že došlo k narušení samotného principu právního státu. Došlo rovněž k porušení principů dělby státní moci a její demokratičnosti," uvedl například soudce Jan Musil.

Místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová přímo uvedla, že stát podle své libovůle zachází s ‚cizími‘ penězi. Má tím na mysli výběr sociálního a zdravotního pojištění. "Dochází-li k podobnému jednání na úrovni občanské společnosti, je takové jednání státem sankcionováno jako zpronevěra.“

Podle Wagnerové je tím dotčena lidská důstojnost. „Člověk se dostává do pozice: dokud si vyděláváš, tak si šetři, protože já ti můžu snížit třeba důchod tak, že se dostaneš pod existenční minimum, a pak ti budu dávat dávky podle toho, jak budu mít,“ řekla v rozhovoru pro Respekt. (Celý rozhovor Elišky Wagnerové s Erikem Taberym čtěte ZDE).

Jiří Sezemský, mluvčí MPSV, rozčarování svého šéfa chápe. Změnit systém do konce června je podle Sezemského nereálné. „Jen přepočítání nemocenské trvá ČSSZ dva měsíce. A do toho máme ještě legislativní proces,“ sdělil pro Respekt.cz. „ÚS je odtržen od praxe. Stanovil naprosto nereálný termín.“

Podle něj je vysoce pravděpodobné, že se bude od července vyplácet šedesát procent průměrné mzdy již od prvního dne nemoci. Ministerstvo má pak v plánu několik variant, jak vyhovět požadavkům Ústavního soudu. Od několika málo procent mzdy za prvních několik dnů nemoci po rozložení nižší sazby do delšího časového období.

Reforma ústavy

Může rozhodnutí ÚS nějakým způsobem ovlivnit reformní snahy současných a budoucích vlád? Analytik Vladimír Pikora se domnívá, že „zakopaným psem“ reformního snažení všech vlád je slabý vládní mandát. „Reformu bych začal reformou ústavy a volebního zákona,“ řekl na dotaz Respektu.cz.

Nejhorší podle něj je, že podnikatelské prostředí se neustále každý rok mění a podnikatelé nemohou plánovat svůj výhled s delším časovým horizontem. „Nikdo neví, zda půjdou daně nahoru, nebo dolů.“

Vláda by se mohla vrátit k předchozí praxi, kdy zaměstnanec dostal 25 procent průměrného denního výdělku. Schvalování nové úpravy však trvá minimálně dva měsíce. „Jak se v této zemi má podnikat, když vznikají situace tohoto typu,“ ptá se Pikora.

Opoziční exministr financí Bohuslav Sobotka již uvedl, že by s obnovou stavu před prvním lednem souhlasil. „Byli bychom rádi, kdyby lidé co nejdříve věděli, jak na tom ve skutečnosti jsou,“ řekl místopředseda ČSSD.

Nulová nemocenská se osvědčila

Mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová zdůraznila, že vládní opatření se osvědčilo a zabránilo zaměstnancům „simulovat“. „Řada zaměstnavatelů je schopna se domluvit se zaměstnanci, že si jeden den nemoci napracují, pokud se necítí. Rozhodnutí ÚS samozřejmě akceptujeme, nicméně si myslíme, že vládní úprava měla svůj význam. Byli bychom pro to, aby to zůstalo zachováno,“ řekla Respektu.cz. Hospodářská komora především kritizuje kontrolu práce neschopných, která by se měla zlepšit.

Čísla dávají za pravdu záměru vlády

Ať jsou argumenty jakékoliv, čísla jsou neúprosná. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí, se za první tři měsíce tohoto roku snížil počet ukončených pracovních neschopností o 27,9 procenta oproti minulému roku. K poklesu došlo ve všech krajích, zdůraznil úřad. Ubylo zároveň i prostonaných dnů, o 11,5 procenta.

Mluvčí ČSSZ Štěpánka Filipová nechtěla předjímat, jak nakonec celá věc dopadne. „Při výplatě jakýkoliv dávek je pro ČSSZ důležitá jasně a včas stanovená konstrukce výpočtu a dostatečná doba na přípravu změn související např. s úpravou informačních a komunikačních systémů,“ uvedla pro Respekt.cz. Tento požadavek však velmi pravděbodobně naplněn nebude, podle ministerstva je třeba alespoň dvou měsíců, aby parametry mohly být změněny.