„O národních cílech si musí vlády rozhodnout samy,“ říká José Barosso
„O národních cílech si musí vlády rozhodnout samy,“ říká José Barosso • Autor: Tomáš Sacher

Evropská energetika má svá dlouho očekávaná čísla. Šéf evropské komise José Barosso představil bruselský pohled na energetické závazky pro rok 2030. Emise CO2 by se v EU měly snížit o 40 procent, podíl obnovitelných zdrojů naopak stoupnout na 27 procent. A teď to podstatné: komise už zároveň nežádá závazky po jednotlivých členských státech, pouze jediný společný cíl. „O národních cílech si musí vlády rozhodnout samy,“ říká Barosso.


První komentáře k návrhu komise - v březnu jej ještě musí schválit evropští premiéři - jsou jednoduché: opatrné, avšak v rámci aktuální atmosféry v Evropě realistické plány. Rozhodování komise totiž ovlivnila sílící debata o cenách evropské elektřiny. Ta je zhruba dvojnásobně dražší než ve Spojených státech a průmysloví giganti - naposledy šéf ocelářského koncernu Lakšmí Mittal - varují před odlivem průmyslu z Evropy.

Druhá strana mince pak říká, že především v případě obnovitelných zdrojů jsou konkrétní a ambiciózní závazky klíčové. „Bez nich nemají noví investoři dostatek motivace ani jistoty, že jim banky půjčí peníze,“ řekl ostatně na společné tiskové konferenci komisař zodpovědný za energetiku Günther Öttinger. Jak každopádně dodal, „společných“ sedmadvacet procent je podle něj aktuálním maximem, na čem se Evropa shodne. 

To ostatně nejlépe dokumentují právě Češi. Aktuálně pro Česko platí závazek 13,5 procenta obnovitelných zdrojů do roku 2020, tuzemská vláda se tradičně řadí ke skeptikům a požaduje určení jediného cíle v podobě emisí CO2. Zrušení závazku o obnovitelných zdrojích by totiž částečně ospravedlňovalo i jinak ekonomicky nesmyslnou stavbu jaderných bloků v Temelíně. Ta má podle posledních informací z nitra ČEZ zveřejněných týdeníkem Ekonom padnout pod stůl. Není však jasné, na jak dlouho. Za vypuštění obnovitelného závazku lobuje ČEZ v Evropě spolu s dalšími velkými firmami jako německý E.ON či francouzská EDF.

Znamená tedy nový energetický balík, že uspěly? Co se konrétně Temelína týče, zřejmě ne. Projekt stále potápí požadavek státního dotování drahé výroby elektřiny. Ten je EU kritizován - ostatně v obavě z následných mnohamiliardových děr jej odmítají i čeští politici.

Každopádně nový přístup může zároveň vyprovokovat zcela novou debatu právě na národní úrovni. Zda vlastní národní cíl - a v jaké výši - stanovovat. Společný cíl na úrovni osmadmadvacítky se zároveň může ukázat jako šance na rychlejší proměnu a propojení evropské energetiky jako celku. Znamená totiž, že evropští politici, úřady a energetické firmy budou dle Öttingera muset mnohem úžeji spolupracovat a posuzovat, zda se jednotný cíl daří splnit či ne.

Autor se zúčastnil středečního zveřejnění energetických plánů v Bruselu

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte