Británie žádá o pomoc. U arabských šejků

Britský ministerský předseda Gordon Brown doufá v pomoc od bohatých států vyvážejících ropu. Na své návštěvě v Kataru vyzval arabské šejky, aby poskytli Mezinárodnímu měnovému fondu finanční injekci. Brownova žádost je reakcí na nedávné rozhodnutí fondu pomoci Islandu, Maďarsku a Ukrajině mnohamiliardovými půjčkami. Celkově fond půjčí těmto státům 31,7 miliardy dolarů.

„Jakkoliv můžu mít k fondu výhrady, že je to neflexibilní instituce, tak se sháněním peněz mít problém nebude. Jejími členy jsou nejvyspělejší státy světa, takže záruka MMF prakticky nemá konkurenci,“ sdělil Respektu.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Brownův nápad Michl schvaluje. „Už od začátku krize obdivuji řešení britského premiéra Browna. To je přesně ten flexibilní přístup, který potřebujeme. Evropa potřebuje peníze od těch, kdo je má. A to jsou právě arabské země.“

Analytik společnosti Colosseum Petr Čermák shánění prostředků tak bezproblémově nevidí. „Nejvíce do fondu přispívají rozvinuté státy, a ty se budou v blízké budoucnosti už tak zadlužovat. Pravděpodobně zvítězí opět preference vlastních zájmů před společným zájmem Mezinárodního měnového fondu,“ řekl Respektu.cz. Fond tak bude muset hledat zdroje právě u arabských států nebo třeba u Číny, která má obrovské devizové rezervy.

Suverénní fondy

Brown vyzval arabský svět také k větším investicím do evropských podniků prostřednictvím suverénních fondů. Podle odhadu BBC mají tyto fondy prostředky ve výši 2 až 3 biliony dolarů a do roku 2013 by měly dosáhnout dokonce 7 až 11 bilionů dolarů. Výzva britského premiéra je přitom v rozporu s nedávným prohlášením francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se naopak zasazuje za vytvoření vlastních evropských fondů, které by bránily mimoevropskému kapitálu převzít kontrolu nad evropskými společnostmi. Dosud ale neřekl, jak by takové fondy měly být financovány.

„Před několika měsíci celá Evropa brojila proti suverénním fondům, připravovala se legislativa, která by omezovala jejich investice do evropských firem. Nyní se karta otočila. Ukazuje se, že banky a celý finanční sektor potřebují pomoc, a suverénní fondy se dostávají opět do hry,“ tvrdí Čermák. O rostoucím vlivu kapitálu ze Středního Východu svědčí páteční oznámení britské banky Barclays, která hodlá získat kapitál ve výši 7,3 miliardy dolarů právě od investorů z této oblasti.

Britský premiér na své návštěvě lobboval také za nezvyšování cen ropy. Kartel OPEC totiž od 1. listopadu snížil svou produkci o 1,5 milionu barelů ropy denně, aby udržel cenu ropy mezi 70 a 90 dolary. Barel ropy ale stále stojí jen něco málo přes 60 dolarů a vrcholní představitelé kartelu tak vyzývají k dalšímu snížení produkce. „Je to dvojsečný požadavek. Na jedné straně chce Brown pomoc, a na druhé straně chce tyto státy připravit o příjmy,“ komentuje Čermák. Brownův požadavek navíc zřejmě nepadne na úrodnou půdu. „Když si přeje britský premiér nízkou cenu ropy, tak je to podobné, jako by si český premiér přál nízkou cenu automobilů,“ oglosoval jeho návrh Michl.

Finanční krize v Golfském zálivu

Finanční krize se už dotkla i bohatých arabských států. Například kuvajtská centrální banka musela převzít kontrolu nad Gulf Bank, která utrpěla ztráty z finančních derivátů dosahující 750 milionů dolarů. Saúdská Arábie zase vložila dvě miliardy eur do banky, která poskytuje bezúročné půjčky nízkopříjmovým občanům. Těmto státům navíc klesají příjmy z prodeje ropy.

Podle ředitele Občanského institutu Romana Jocha je ale pravděpodobné, že nakonec vyspělým zemím pomohou. „Arabské státy se cítí ohroženy šiítským hnutím v čele s Iránem. To je vede k tomu, že hledají ochránce, kterým jsou v tomto případě západní země. V podstatě jim platí poplatek za ochranu,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz.

Evropské státy by se neměly podle Jocha obávat hrozby islamizace, pokud by suverénní fondy arabských států začaly masivněji investovat do evropských firem. „Hlavním zájmem je pro ně zisk. Proto radši vyberou do vedení nejlepší manažery, než aby uplatňovaly přes firmy svůj vliv. Jiným případem je například financování mešit, což vnímají jako misii a snahu islamizovat arabské komunity žijící v západních státech,“ dodal.