Al Gore chce do 10 let zbavit energetiku uhlíku

Bývalý americký viceprezident Al Gore představil další ze svých kontroverzních návrhů. Tentokrát chce do roku 2018 kompletně změnit americkou energetiku.

Bývalý americký viceprezident Al Gore podle serveru Boston.com vyzval Američany, aby veškerá americká elektřina pocházela z větrných, solárních a jiných bezuhlíkatých zdrojů během deseti let. Podle jeho slov by to mělo vyřešit problém globálního oteplování stejně jako ekonomickou závislost na fosilních palivech.

„Pokud spojíme všechny body plánu, výsledkem bude skutečné řešení klimatických problémů a obnova naší ekonomiky včetně útěku z pasti rostoucích cen energií,“ řekl Gore ve Washingtonu. Věří také, že se k tomuto cílí přihlásí i příští prezident. Načasování takového prohlášení právě před volbami není podle politologa Jiřího Pehe náhodné. „Je to zkušený politik, a nedělá nic bez rozmyšlení,“ řekl Respektu.cz. „Al Gore svůj vliv má. Nedá se tvrdit, že by to byla nějaká lehká váha. Navíc to, že dostal Nobelovu cenu má určitě také svůj vliv,“ doplnil.

Demokratický kandidát Barack Obama s Gorem souhlasí, a přihlásil se k podpoře větrné a solární energie. Jeho republikánský protějšek John McCain by chtěl také snižovat závislost Spojených států na dovozu energetických zdrojů, ale s větším využitím jaderné energie. Al Gorův plán přitom počítá se zachováním stávající úrovně výroby elektřiny z jádra.

Jak na energetiku

Zavést v americké energetice stoprocentně beuhlíkový provoz je podle oslovených analytiků utopie. „V žádném případě to není reálné. Je to typický populismus. Každý ví, že Amerika trpí velkou energetickou závislostí, a tak razantní změnu nelze v tak krátkém období prosadit,“ prozradil Respektu.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Navíc se podle něj musí takové změny odehrávat v období vysokého ekonomického růstu. „Pro Ameriku by to byl další nákladový šok, a ztratili by částečně konkurenceschopnost,“ doplnil pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Oslabení ekonomiky Spojených států by se pak přelilo do celého světa.

V roce 2005 bylo ve Spojených státech vyrobeno 3700 TWh elektrické energie (pro srovnání v ČR to bylo loni 88 TWh). Uhlí se na výrobě podílelo více než polovinou, jaderné zdroje dodaly přes pětinu, zemní plyn 15 procent a obnovitelné zdroje necelou desetinu. Podíl energie z uhlí navíc podle amerického ministerstva energetiky bude až do roku 2030 dále narůstat.

Al Gore odhaduje, že přechod na čisté zdroje by vyšel na 1,5 až 3 biliony dolarů (přes 30 státních rozpočtů ČR) ze soukromých i veřejných zdrojů. Podle Gora by k tomu měl pomoci princip „zdanit, co spálíme, a ne co vyděláme“. Hájil tím zavedení daně z CO2. Chtěl by také prosadit větší využívání technologie „clean coal enegy“. Technologie „čistého uhlí“ by měla omezit vliv spalování uhlí na životní prostředí.

Uhlí se při tomto způsobu zpracování musí nejdříve chemicky vyčistit, zplynovat a následně z něj odstranit oxid siřičitý. Odhaduje se ale, že technologie by se měla začít komerčně využívat až mezi roky 2020 a 2025. Někteří ekologové navíc tuto technologii odmítají, protože je nutné pečlivě uschovávat nebezpečné vedlejší produkty. Podle studie IEA z roku 2003 je tento způsob výroby o více než třetinu dražší než pomocí klasických metod. „Nedokážu si představit, že by se do deseti let tato technologie dokázala prosadit. Vedlo by to k obrovskému zdražení elektřiny,“ okomentoval tento nápad Hatlapatka.

Biliony dolarů

Gorův návrh se nelíbí ani řadě Američanů. Předseda amerického think tanku Bezpečná energetická budoucnost Ameriky uvedl, že odstavení národa od fosilních paliv (uhlí, ropa a zemní plyn) nemůže být provedeno za dekádu. „Země nemůže podstoupit takovou šokovou terapii,“ uvedl. „Máme tady vybudovanou infrastrukturu za biliony dolarů a nemůžeme ji jednoduše odkopnout.“ Al Gore nicméně přirovnal tento úkol k cíli letět na Měsíc, který byl splněn osm let poté, co jej prezident John F. Kennedy vyhlásil.

Bylo by také zajímavé, jak by na tak razantní změny v americké energetice reagovala Evropská unie. „Možná by mohla využít ztráty konkurenceschopnosti Spojených států. Rozhodnutí by se ale rozmělnilo v jednotlivých státech, protože energetická politika je národní otázkou,“ tvrdí Sklenář. Pokud by se podařilo prosadit koncepci republikánského kandidáta na prezidenta McCaina s větším důrazem na jádro, vedlo by to podle Hatlapatky spíše k vítězství oportunistických hlasů v Evropě. „Byl by to spíše argument proti jádru v Evropě. Ukazovalo by se na Spojené státy, jak se to nemá dělat,“ dodal.