Dobrácký slovenský truhlář a židovská vdova pomohli Američanům pochopit holokaust

„Bude to jeden z deseti titulů dekády, které si budeme nejvíc pamatovat,“ psal v roce 1966 oběžník vlivného amerického Katolického úřadu pro film. Nechválil se tím ani hollywoodský muzikálový hit Za zvuků hudby, který o pár týdnů později získá pět Oscarů, ani historický velkofilm Doktor Živago, ani ikonický italský western Pro pár dolarů navíc. Místo ve filmovém kánonu šedesátých let věštil text československému Obchodu na korze – snímku, který začíná jako tragikomedie z fašizujícího se slovenského maloměsta a končí jako existenciálně hororové drama z počátků holokaustu.

Tehdy už měl za sebou zářnou premiéru v Cannes. Jozef Kroner a Ida Kamińska si z Francie v atmosféře uvolnění vztahů mezi Východem a Západem odvezli zvláštní cenu za herecký výkon. Následoval festival v New Yorku, umístění v anketě The New York Times o desítku nejlepších filmů roku a nominace na Oscara. Spolu se zástupci Itálie či Japonska se československý snímek dostal mezi pětici nominovanou v kategorii nejlepší zahraniční film, kterou nakonec vyhrál. Od oslavovaného vítězství, za něž režiséry Jána Kadára a Elmara Klose pochválil po návratu na Pražském hradě i prezident Antonín Novotný, uplynulo letos v dubnu šedesát let.

Zvítězil nejen jako první československý snímek z celkových tří za celou historii tuzemské kinematografie, ale i jako vůbec první film ze zemí tehdejšího východního bloku. A v příběhu tuzemské kinematografie bude Obchod na korze navždy spojován s tímhle prvenstvím. Proč ale Američané v půli šedesátých let hlasovali zrovna pro tenhle film?

Nestandardní partnerství