Vary 4: Po druhém Oscarovi se vás lidi bojí, po třetím už volají jen ti, kdo nemají strach z ničeho

„Byl jsem připravený nechat vyrobit do koupelny ručníky s monogramem QT a RR. Oženit se s ním. Nastěhovat si ho do domu,“ pěje režisér Quentin Tarantino v dokumentu Robert Richardson: Bílý ďábel chválu na kameramana svých snímků Kill Bill, Hanební pancharti nebo Tenkrát v Hollywoodu. Režijní debut kameramanky Jany Hojdové měl v neděli premiéru na karlovarském festivalu. Co začalo jako diplomová práce na FAMU, rozrostlo se do otevřené výpovědi o filmových partnerstvích i osobních selháních jednoho z nejzásadnějších kameramanů uplynulých čtyř dekád. Držitel Oscarů za snímky JFK, Letec a Hugo před projekcí převzal Cenu za přínos světové kinematografii. „U Kill Billa jsem nechtěl mít své jméno v titulcích, Quentin Tarantino se se mnou přetahoval,“ říká Richardson (70) v rozhovoru pro Respekt.

Jste spojovaný hlavně se třemi velkými režisérskými jmény – Oliverem Stonem, Martinem Scorsesem a Quentinem Tarantinem. Odehrávala se vaše kariéra po érách podle toho, s kým z nich jste pracoval?

Ne. Ono to ani není tak pevně oddělené na éry. Spolupráce se někdy přelévají jedna přes druhou. Natáčení s Martym se překrývalo s Oliverem a na druhém konci zase s Quentinem. A někdy to dělalo zlou krev. Měl jsem točit s Oliverem Vítěze a poražené, ale přišla nabídka na Počítání mrtvých od Martyho, se kterým jsem už udělal Casino. Dal jsem tedy přednost další spolupráci s ním. Oliver to vnímal jako zradu a naše spolupráce skončila. Naopak Quentin nikdy neměl problém s tím, že jsem pracoval i pro Scorseseho. Jednak si ho váží a jednak dělá filmy jednou za čtyři roky, takže nebyl problém pracovat pro oba. Po Hugovi to ale přestalo vyhovovat Martymu – a tady spolupráce vyšuměla. Mrzelo mě to, chtěl jsem pokračovat.

Už vám nikdy nezavolal?