Íránci si hned v prvním kole vybrali nového prezidenta, proreformního duchovního Hasana Rúháního. Po osmiletém vládnutí jeho předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda, který zemi dovedl k ekonomickému úpadku a k chronickému konfliktu s okolním světem, jsou očekávání kladená na Rúháního veliká, a to hned z několika stran.
Na volnější atmosféru se těší 18 milionů Íránců, kteří Rúhánímu dali v prezidentské volbě svůj hlas; jde především o zástupce střední třídy, voliče ve městech a mladší věkové kategorie. Rúhání nejen jim v kampani sliboval důraz na dodržování lidských práv a větší míru občanských svobod. První zkouškou v prezidentském úřadě tak bude, zda dodrží slib a začne propouštět politické vězně (těch je podle deníku Guardian v Íránu asi 800).
Otevřenější komunikaci s novým prezidentem, představitelem umírněného proudu, si slibuje i Západ. Rúhánímu svět přezdívá „šejk-diplomat“, protože v minulosti působil mimo jiné jako hlavní íránský vyjednavač při mezinárodních rozhovorech o jaderném programu. Mezi Íránem a zbytkem světa jsou stále otevřená palčivá témata. Jde právě o konflikt kvůli obohacování uranu (Teherán tvrdí, že jejich jaderný program slouží výhradně k mírovým účelům, zatímco Izrael, USA nebo Evropská unie ho podezřívají ze snahy vyrobit atomovou bombu) nebo o extrémní izolaci země od mezinárodního společenství.
Očekává se, že nový prezident změní i stav ekonomiky, který je velmi neutěšený: výnosy z exportu ropy prudce klesají, naopak roste nezaměstnanost a inflace dosahuje až 30 %. A Rúhání si podle všeho uvědomuje, že je třeba udělat vše proto, aby západní svět ukončil tvrdé ekonomické sankce vůči Íránu. Na druhou stranu prezident hned na první tiskové konferenci po zvolení do úřadu řekl, že program obohacování uranu nezastaví. „Existuje mnoho jiných způsobů, jak budovat důvěru se Západem, než je ukončení jaderného programu,“ dodal.
Navíc je třeba říct, že Rúháního vliv v tomto směru je značně omezený. V íránském teokratickém systému o důležitých otázkách zahraniční politiky, obrany, justice i jaderného programu nerozhoduje prezident, ale duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. A od něj změny v jednání o jaderném programu nebo o íránsko-izraelském konfliktu nelze očekávat. I když Rúhání prohlašuje, že chce vést se světem konstruktivní dialog, osud země stále zůstává v rukou konzervativního náboženského vůdce. Zřejmě i proto Izrael na vítězství umírněného prezidentského kandidáta reagoval prohlášením, že i nadále považuje Írán a jeho jaderný program za velkou hrozbu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
