0:00
0:00
Externí hlasy4. 3. 20143 minuty

Nebezpečná Klausova hra s ruskou kartou

Klaus nám namlouval, že Rusko je normální demokracií s dětskými nemocemi, a Brusel líčil jako uchvatitele svobod

Normálně už nemá cenu komentovat čím dál výstřednější výroky a počiny bývalého prezidenta Václava Klause. Jeho text k ruské okupaci Krymu v Mladé frontě Dnes je ale natolik věrnou kopií putinovského slovníku a myšlení, že stojí za to udělat výjimku. Tím spíše, že ruský vpád na území Ukrajiny naplno odhaluje, jak nebezpečná byla Klausova hra s ruskou kartou v době, kdy byl u moci a ovlivňoval nálady a postoje nemalé části společnosti. 

Klausovo souznění s Putinem dospělo do fascinující podoby. Putin na úterní tiskové konferenci například prohlásil, že protesty uvrhly Ukrajinu do chaosu a to, co se tam pak odehrálo, je státní převrat. Klaus v textu, který vyšel pár hodin předtím, vysvětluje, že „brutální politická destabilizace Ukrajiny vyvrcholila politickým převratem“.

↓ INZERCE

Putin rovněž tvrdí, že příčiny posledních událostí na Ukrajině jsou „mnohem komplexnější“. Od Klause se nám dostane poučení o „sekvenci příčin a následků“, která vedla „od událostí na kyjevském Majdanu až ke vstupu ruské armády na Krymu“. Oba nám prostě vnucují jediné: za uchvácení Krymu nemohou mocenské ambice Kremlu, ale demonstranti, podporovaní Západem.

Klaus nám léta namlouval, že Rusko je normální demokracií s dětskými nemocemi. Brusel líčil jako uchvatitele svobod, od něhož se musíme odpoutávat. Což byla nezodpovědná až cynická politika od vrcholného státníka a zaháněla Česko do vzduchoprázdna.

Pravda, exprezident se poněkud odchýlil od kremelské linie, když píše o vstupu ruské armády na Krym. To ale bylo před tím, než Putin vysvětlil, že ruské jednotky na Krymu nezasáhly. Ale že jde o místní „domobranu“, která má podobné uniformy. To nicméně může Klaus uvést na pravou míru v příštím hanspaulském listu.

Celá věc by mohla být opravdu k smíchu - dokud si neuvědomíme, že krok s Moskvou ladil Klaus dlouho a systematicky. Ať už byl premiérem, předsedou parlamentu nebo prezidentem. Stal se miláčkem kremelského tisku, když vystupoval proti vojenské akci NATO v Bosně a Hercegovině, bombardování Srbska nebo invazi do Iráku. Když stejně jako vpád Rusů na Ukrajinu ideologicky „vyfutrovával“ ruské napadení Gruzie kvůli konfliktu v Jižní Osetii.

Neméně usilovně Klaus zároveň torpédoval naše členství v EU. Jako premiér začal někdy i racionálním upozorňováním na úskalí evropského sjednocování, ale nakonec zkonstruoval údajnou novou ideologii europeismu, která je prý nebezpečnější než komunismus.

Když si to tedy shrneme: Klaus nám léta namlouval, že Rusko je normální demokracií s dětskými nemocemi. Brusel líčil jako uchvatitele svobod, od něhož se musíme odpoutávat. Což byla nezodpovědná až cynická politika od vrcholného státníka a zaháněla Česko do vzduchoprázdna. Svědčí svým způsobem o zdravém kořínku české společnosti, že se Klausova dvě desetiletí trvající masáž neujala v rozhodující míře.

Teď však hra skončila. Putin odkryl karty, čímž se vyjevila i veškerá šílenost Klausovy promoskevské linie. A lze jen s ulehčením uvítat, že současný premiér a ministr zahraničí jasně odsoudili ruskou agresi a ještě před ní vyhlásili změnu kurzu k Evropské unii.

Jakkoliv není jasné, jak dalece jde o postoje celé vlády (všimněme si, že Andrej Babiš se k dění na Ukrajině vůbec nevyjadřuje), jde o návrat k racionální politice vedoucí k větší bezpečnosti vedle nevyzpytatelného Ruska. A snad také k nezvratnému odchodu Klause do politického důchodu, v němž může opečovávat Putinem udělenou medaili za šíření ruského jazyka a sbližování kultur.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].