Vstup na burzu udělal ze Strnada nejbohatšího Čecha. Pak přišly potíže
V Česku vzbuzují zájem veřejnosti jeho politické konexe, v zahraničí transparentnost byznysu
Vstupy na burzovní parket, tedy uvedení akcií společnosti na trh, mají pro neznalé pozorovatele možná až bizarní podobu. Několik lidí ve formálním oblečením, s výrazy na pomezí nervozity a radosti stojí na malém pódiu, kde kromě nich není nic jiného než gong, na který musí ve správný moment udeřit zakladatel společnosti a odstartovat tak milník v historii svého podnikání. Burzovní gong, jakkoli hlasitý, však samozřejmě není sám o sobě zárukou dalšího bezproblémového podnikatelského vývoje.
Přesně to poznal i Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny CSG, který se po vstupu na akciový trh letos v lednu stal novým „nejbohatším Čechem“, přesněji řečeno vlastníkem nejhodnotnějšího majetku. Už tehdy ovšem na tváři některých lidí kolem CSG šly při bližším studiu odtušit určité obavy z toho, co se po úderu na gong začne odehrávat. A jak ukázaly další měsíce, obezřetnost byla namístě.
Být na burze a nabídnout komukoli ke koupi podíl ve své společnosti je velký krok, zájem veřejnosti tím okamžikem výrazně vzroste – a to i ze strany světových investorů a médií, protože jakákoli informace o firmě na burze je „kurzotvorná“, má nebo může mít vliv na cenu akcií, na kterých mohou akcionáři vydělat i prodělat. A osm měsíců dosavadní burzovní kariéry Strnadova zbrojařského impéria je dobrým příkladem, jak to celé funguje.


Políček na citlivé místo
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










