Ranní postřeh Věry Jourové: Je třeba nyní zbystřit. Zestátní, či nezestátní nová vládnoucí garnitura média veřejné služby?

No, ano, taky tomu podléhám. Hltám „personálie“, kdo budou ministři v nové vládě, přestože vím, že to není to nejpodstatnější. Budiž mi omluvou, že tentokrát jsou v nabídce některá – diplomaticky řečeno – nekonvenční řešení, až se jeden musí ptát, co všechno je a bude možné. Prožíváme sice nominace na ministry, ale jasné je, že vládnout bude Andrej Babiš. On sám říká, že tu vládu musí někdo řídit, a myslí to doslovně. Vezme si tam lidi, kteří mu to vládnutí budou nejméně kazit a brzdit. Což může být ve světle některých nominací i dobrá zpráva. Uvidíme.

Každopádně i na ministry v Babišově vládě bude vidět a bude na ně foukat. Jestli je v politice – tedy především v exekutivě – něco fér, pak to, že se dá (zatím) poměrně brzy zjistit, kdo má promyšlený plán, zná problematiku a je schopný manažer, nebo kdo je frázista a duní prázdnotou.

Politikovi by se neměly stát tři věci: aby byl neviditelný, směšný nebo aby byl přistižen při lži (což ideálně znamená, že takový politik nelže). Jak to však poznáme, že lže, že nemá plán a že duní prázdnotou? Kudy se nám ty informace o nich dostanou?

A jsme u toho, co je podstatnější, než kdo bude ministrem. Nová vláda bude chtít věci měnit a její plán se bude týkat i informačního prostoru. A tak se ptám: Zestátní, či nezestátní nová vládnoucí garnitura média veřejné služby?