pátek 15. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V Austrálii byla zveřejněna závěrečná zpráva takzvané královské komise, tamní nejvyšší formy veřejného vyšetřování, která se pět let zabývala sexuálním zneužíváním dětí. Premiér Malcolm Turnbull v reakci na ni prohlásil, že byla “odhalena národní tragédie”.

V průběhu pěti let hovořila komise a její vyšetřovatelé (šestice soudců, expolitiků, policistů či psychologů) se 42041 lidmi po telefonu, dostala 25964 dopisů či emailů a přímo mluvila s více než 8000 lidmi na uzavřených sezeních. Nahlásila přes 2500 případů různým úřadům včetně policie - a začalo už 230 trestních stíhání. Obvinění z krytí zneužívání dětí se dotkla víc než 4000 institucí, nejčastěji církve a škol. Instituce katolické církve tento nechvalný žebříček vedou.

Komise také předložila řadu návrhů, jak tomuto “systematickému selhání institucí” čelit. Největší pozornost poutají změny namířené vůči ke katolické církvi. První z nich je spíše praktický - katoličtí faráři by podle komise neměli být zaměstnavateli ředitelů a učitelů církevních škol, čímž pádem by tato zařízení měla být méně uzavřená a pravděpodobnost souručenství v krytí zločinů nižší. Další návrh už však míří opravdu vysoko: navrhuje australským katolíkům, aby se obrátili na Vatikán s dvěma žádostmi o změnu církevního práva - zpovědního tajemství a celibátu.

Pokud se někdo přizná ke zneužívání žáků a žaček u zpovědi, kněz nemá povinnost jej nahlásit. To by měla katolická církev změnit a nestavět zpovědní tajemství nad právo. Což už arcibiskupové ze Sydney a Melbourne odmítli s tím, že “přímý vztah s Bohem, navázaný skrze zpověď knězi, je nedotknutelný”. Podobně reagovali i na návrh na návrh dobrovolného celibátu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Americký telekomunikační regulátor FCC ve čtvrtek zrušil opatření zajišťující takzvanou síťovou neutralitu. Pravidlo, podle něhož nesmí provozovatelé internetového připojení žádným způsobem rozlišovat mezi svými zákazníky, co se rychlosti připojení týče. Podle mnohých je to konec internetu, jak jej známe - mezi ně patří třeba i technologický server Wired). Podle jiných (třeba americký deník Wall Street Journal) je naopak internet konečně svobodný a neregulovaná volná ruka trhu všem prospěje.

Kritiků je ovšem víc; co se tedy podle nich bude dít? Dodejme, že se vše týká pouze amerického trhu, který je však v technologickém světě prominentní, a tak je to rozhodnutí s globálním dopadem. Odpůrci ve zkratce říkají: za služby (programy), které jsou dnes zdarma, se bude platit, budou tak méně dostupné, a tím se zbrzdí technologický vývoj, respektive bude se odehrávat jen v režii zavedených (a obřích firem).

Provozovatelé internetového připojení dnes nemohou svým firemním zákazníkům nabízet žádný “rychlejší” a “pomalejší” pruh. Oblíbená hudební služba Spotify je ve svém oboru premiant, má přes 50 milionů platících zákazníků. Konkurovat jí je složité, ale její případní soupeři mají stejnou startovací pozici - stejně rychlý přístup k zákazníkům. To se podle kritiků může změnit a provozovatelé připojení mohou nováčkovi v oboru říci: “Pokud chcete, aby vaše služba běžela stejně rychle jako už fungujícím firmám, prosíme o měsíčně pěknou sumu. Jinak samozřejmě přístup k internetu budete mít, ale o dost pomalejší, což, jak jistě uznáte, když nabízíte streamování hudby, je trochu problém.”

Problém by to skutečně byl - a zastánci síťové neutrality říkají, že právě takhle bude přidušená konkurence, pestrost i nové a užitečné nápady. Boj o svobodu amerického internetu (ať už ji vidíme jakkoliv) nicméně zatím neskončil. Zastánci síťové neutrality plánují dotáhnout spor do Kongresu, který nakonec bude mít rozhodující slovo.

Reklama
Reklama