Ze země sálá žár. Jako byste stáli vedle velkého táboráku

Společně se dvěma evropskými novináři jsme v rámci studijní cesty z hlavního města přeletěli na odlehlý východ Mauritánie. Letadlo provozované OSN nás přeneslo do Bassikounou, které leží poblíž jednoho z nejpodivnějších míst v atlasech světa. Vodorovná, podle pravítka narýsovaná hraniční přímka mezi Mali a Mauritánií se kousek odsud láme do pravého úhlu a pokračuje rovně směrem na sever. Zde je na ukázku jediná budova na letišti v Bassikounou.

Let trval tři hodiny, s jedním mezipřistáním na dotankování. Už tak silné vedro se na této zastávce dále stupňuje; v Bassikounou - vcelku typickém saharském městečku - se pak teplota pohybuje mezi 45 a 50 stupni. Nejzajímavější je zkušenost z horka kolem sedmé večerní, kdy už se slunce jen pohupuje na obzoru.

Ze země sálá žár a máte pocit, jako byste stáli vedle velkého táboráku – jen chybí oheň a před teplem není kam se skrýt. V unimobuňkách v areálu OSN, kde přespáváme, prozatím není možné se vysprchovat. Kontejnery s vodou jsou rozžhavené, ze sprchy teče vařící voda; snesitelně teplá je večer kolem jedenácté a studené osvěžení je možné až ráno.

Reportáž z největšího uprchlického tábora na Sahaře tedy najdete v aktuálním tištěném vydání. Z tábora Mbera ale aspoň jeden zajímavý detail. Žije zde například hlavní hrdinka a další dva herci z celovečerního filmu Timbuktu od mauritánského režiséra Abderrahmana Sissaka, který byl vloni nominován na Oscara.

Film vlastně vypráví o příčinách toho, proč zdejší uprchlíci museli opustit domov. Válka na severu Mali - která v roce 2012 začala vyhlášením nezávislosti Tuaregů, národa nomádů s jinou kulturou, jazykem a světlejší barvou kůže, než má většina obyvatel Mali – se zvrtla. Moc převzali islamistické milice (včetně saharské větve Al Káidy ) s bojovníky z řady arabských zemí, s nimiž si někteří Tuaregové smluvili „pakt s ďáblem“. Následovala francouzská vojenská intervence, vyslání afrických mírových jednotek. Dodnes na většině území severního Mali trvá chaos a bezvládí.

„Obsah filmu se mi líbil, to jo,“ říká při náhodném setkání v uprchlickém táboře Cheick Ag Emakni (22), který ve filmu Timbuktu hrál řidiče šéfa teroristické milice. „Ale v mém životě se nic nezměnilo - až na to, že jsem svou tvář viděl v televizi. Na žádné jeho zahraniční uvedení jsem se nepodíval, režisér se mi už nikdy neozval a domů do Mali se bojím vrátit. Třeba islamisté ten film viděli a myslí si, že jsem je svou rolí zesměšňoval.“ Jeho otec se do rodného města v Mali z uprchlického tábora vrátil. Některá místa v severním Mali jsou bezpečnější, na jiných je násilí tak časté, že v nich klidný život není možný; v dalších je situace na hraně. Zde několik snímků z tábora; je na nich jeden z místních lídrů či pneuservis.